Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by se západoevropské státy měly zavázat k tvrdší společné reakci kvůli případu ve Vrběticích, zatímco jen několik východoevropských zemí zatím vyhostilo ruské diplomaty. Jourová je jednou z osmi osob, na něž Moskva minulý pátek uvalila zákaz vstupu.

Řekla, že krokem má být reakce na její kritický postoj k Rusku v diplomacii s Českou republikou, ale také na dlouhodobou kampaň proti ruským dezinformacím. Evropská unie si dnes kvůli pátečním sankcím předvolala ruského velvyslance.

„Myslím, že jsem byla velmi otevřená, když jsem podporovala českou vládu v jejích diplomatických krocích vůči Rusku,“ řekla Jourová českým novinářům v Bruselu. Poté, co se Česká republika dozvěděla o údajné roli ruských agentů při výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014, vyhostila 18 zaměstnanců ruského velvyslanectví a nařídila odchod desítek dalších lidí, aby zastoupení na velvyslanectvích obou zemí bylo vyvážené.

Jourová později kritizovala prezidenta Miloše Zemana, který na rozdíl od české vlády zpochybňoval závěry českých bezpečnostních služeb, čímž podle místopředsedkyně Evropské komise napomáhal ruské propagandě. Zeman naznačil, že než budou vyvozeny závěry ohledně ruské role v explozi, mělo by být provedeno důkladné vyšetřování a začalo se spěchat s „hysterickými“ tvrzeními o Rusku.

Jourová je hlasitou kritičkou Ruska již dlouhou dobu.

„Myslím, že většina (ruského) rozhodnutí byla založena na programu, na kterém jsem pracovala, zejména na tom, že jsem bojovala proti dezinformacím přicházejícím z ruské strany,“ konstatovala.

Moskva jí spolu s dalšími sedmi zástupci orgánů EU a dalších institucí zakázala v pátek cestovat do Ruska, na což Brusel reagoval předvoláním ruského velvyslance.

„V dohledné době jsem do Ruska jet neplánovala, takže pokud jde o toto omezení, efekt je nulový,“ uvedla Jourová.

Podle ní by EU měla usilovat o konstruktivní vztahy s Ruskem, ale potřebují také vůli z druhé strany. V současné situaci je načase začít přemýšlet o cílených hospodářských sankcích. Země EU by také měly najít společnou řeč a příměji podpořit Českou republiku v tomto sporu.

„Byl bych rád, kdyby ostatní státy, zejména ty západoevropské, jednaly. Zatím se to však neděje. Stále si myslím, že summit 25. května by mohl přinést obrat, kdy premiér Babiš bude mít příležitost vnést do věci světlo a znovu požádat o koordinovaný postup,“ uvedla Jourová.