Těm, kdo věří v existenci virů, se koronavirová opatření mohou jevit v zásadě smysluplná, možná snad trochu přehnaná, a tím pádem otravná. Pro menší část lidí, kteří už vědí nebo tuší, že na tvrzeních o virech, o příčinách vzniku infekčních onemocnění a o očkování něco zásadního nesedí nebo nemůže sedět, je hysterie kolem koronaviru obtěžující. Pro ty, kteří už chápou a vědí, že existuje lepší vysvětlení vzniku onemocnění a samotné podstaty života, je koronavirová krize novou příležitostí pro všechny: příležitostí k tomu, aby lidstvo učinilo obrovský skok kupředu ve svém sebeuvědomění.
Císař neexistuje, skutečné jsou jen jeho šaty
Přímo či nepřímo uložená povinnost nechat se očkovat takzvanými genetickými vakcínami, která začala být uplatňována a s níž se do budoucna počítá, je hrozbou pro všechny, která si žádá konstruktivní reakci. Vakcíny proti koronaviru obsahují ve vysoké koncentraci mRNA, která má dlouhodobé toxické účinky. mRNA je označením pro aktivní nukleové kyseliny potřebné k tvorbě bílkovin. Přirozeně se vyskytující mRNA se v organismech nikdy nenachází ve volném stavu. V nepatrných množstvích se vyskytuje pouze na zcela určitých místech, kde se vytváří a kde jsou potřeba bílkoviny, a ihned poté, co je spotřebována, je zase odbourána. Uměle vytvořená mRNA se odbourává pomalu. Může se trvale napojit na naše chromozomy, které poškodí, a tím poškodí i naše potomky. Dodání uměle vytvořené mRNA jakéhokoli druhu vyvolává v těle VŽDY rozvratné zánětlivé reakce a alergie. Léčba založená na použití mRNA ještě nikdy nefungovala, právě naopak. Jakékoli domnělé účinky byly vždy ve skutečnosti „vedlejšími účinky”, které mohly vést až k úmrtí pacienta. Všechny výše uvedené poznatky jsou v toxikologii již dlouho známy.
Jako nosiče, pomocí nichž je mRNA údajně přepravována z místa vpichu ve svalu do příslušného místa určení, tj. buněčných jader v celém těle, se používají toxické nanočástice. Jejich toxicita spočívá především v tom, že kvůli své obrovské ploše v poměru ke svému objemu urychlují chemické reakce. Tento proces se nazývá katalýza. Nanočástice v těle působí trvale toxicky, jelikož jsou odbourávány a vylučovány jen pomalu, pokud vůbec. Nanočástice odpovídají především za poškození krevní a nervové soustavy, mozku a jater. Kombinace účinků mRNA a nanočástic celkovou toxicitu ještě zvyšuje. Stupňující se kombinované účinky obou látek působí nežádoucím způsobem v těle vždy tam, kam se daná látka náhodou a nepředvídatelně dostane. Jejich příslušné jednotlivé a kombinované účinky jsou banalizovány jako vedlejší účinky vakcíny, ačkoli jsou jediným možným, a tudíž hlavním účinkem těchto vakcín. Každému, kdo má skutečné znalosti biologie a biochemie, je jasné, že vakcíny nemohou mít žádné pozitivní účinky. Uveďme důkaz z historie: jednotlivá onemocnění, která lze jasně definovat a jejichž šíření očkování údajně zabránilo, se vyskytovala v nízké míře odpovídající dnešku již předtím, než se začaly používat příslušné vakcíny.i
Našim politikům začíná teprve pomalu docházet prohlášení výrobců vakcín proti koronaviru, že tyto vakcíny NECHRÁNÍ před (údajnou) infekcí ANI před šířením údajného viru. Politici doufali, že před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční letos v září, budou moci oslavit vítězství nad virem, jehož bude docíleno pomocí genetického inženýrství, které již celá desetiletá podporují miliardovými subvencemi jakožto údajnou technologii budoucnosti. Jelikož však „genetické“ vakcíny údajně nechrání před infekcí, docházíme k závěru, že i přes úplné proočkování populace budeme muset ještě dlouho, možná navždy, žít s rouškami a dalšími omezeními. Politici v zajetí donucovací logiky a v zájmu zachování tváře vyzývají k opakované aplikaci vakcín různých výrobců, abychom tak možná, pokud budeme mít štěstí a hlavně pokud „virus“ příliš „nezmutuje“, v budoucnu získali alespoň o trochu větší „vakcinační ochranu“.
Spolkový ministr zdravotnictví SRN Jens Spahn proto plánuje nakoupit 300 milionů vakcinačních dávek pro 83 milionů obyvatel Německa, aby každý mohl (a musel) být očkován nejméně čtyřikrát. Četné případy poškození zdraví v důsledku očkování proti koronaviru, jejichž výskyt lze předvídat, v kombinaci s účinky nařízeného omezení pohybu („lockdownu“) povedou podle očekávání k nadměrnému zatížení již tak poškozené ekonomiky. Propad ekonomického výkonu povede přirozeně ke zhroucení veřejného pořádku. Proto je naléhavě nutné jednat, abychom zabránili očekávanému zhroucení naší civilizace v důsledku historicky podmíněného a předvídatelného živelného šíření koronavirové hysterie. A využili koronavirovou krizi jako příležitost pro nás všechny.ii
Zde je v základních rysech popsán začátek akce a nabídnut návod, jak se vy, čtenářky a čtenáři časopisu w+, spolu se svými rodinami, známými, přáteli a dalšími lidmi, můžete chránit před touto hrozbou nejprve osobně, a tak automaticky využít koronavirovou krizi jako jedinečnou příležitost pro všechny. Císař není nahý, císař vůbec neexistuje. Pouze strach z něj, strach z údajně zákeřného a nakažlivého zla pocházejícího z přírody, je strašný, skutečný, pradávný a paralyzující: Tento strach je výsledkem 2500 let starého materialismu založeného na kategoriích dobra a zla zakořeněného v naší kultuře, jehož vývoj jsme v dřívějších publikacích ozřejmili. Na základě souhrnného přehledu stávajícího vědění vám můžeme pomoci lépe pochopit život a jevy, které ho provázejí.iii Platón a jeho učitel Sókratés upozornili na ústřední mylný předpoklad materialismu a jeho důsledky.iv Seamus O‘Mahony ve své knize z roku 2019 s názvem „Can Medicine be cured? The Corruption of a Profession“ (Lze vyléčit medicínu? Mravní rozklad profese) poukazuje na straně 262 na to, že existuje i takovýto pohled na zdraví, resp. onemocnění, který ale neměl dosud příležitost se uplatnit.v
V této akci již nejde o to, abychom žádali odpovědné subjekty o důkaz existence virů (jak tomu bylo při předchozích menších akcích, které jsme organizovali od roku 1995). S tím je konec. Bylo prokázáno a lze snadno ověřit, že všichni virologové od roku 1954 klamou veřejnost i sebe samotné sedmi zásadními mylnými předpoklady. Domněnky ohledně virů vydávají za údajné důkazy o jejich existenci. Počínaje tím, že považují odumírání buněk ve zkumavce za důkaz o existenci virů a vykládají si je jako izolaci viru. Následně považují typické složky buněk odumírajících ve zkumavce za složky virů a na základě toho sestavují toliko hypotetické modely virů a údajných řetězců jejich genetického materiálu. Struktury pozorované v elektronovém mikroskopu, které jsou vydávány za viry, jsou zcela běžnými složkami odumírajících buněk. Tyto „viry“ nebyly u člověka ani tekutin z něj pocházejících nikdy pozorovány, nebyly z nich nikdy izolovány a nebyla ani prokázána existence jejich údajného genetického materiálu v celém jeho rozsahu.
Abych vás definitivně uklidnil: každému, kdo má skutečné znalosti biologie, je jasné, že patogenní viry nemohou existovat. Skutečné příčiny vzniku onemocnění jsou známy a s fyzickou nákazou nemají nic společného.vi Budete-li se touto problematikou v souvislosti s akcí „Červená karta pro koronavirus“ zabývat hlouběji, budete odměněni dalším spolehlivým poznatkem: všichni virologové, a to nejen v případě koronaviru, prokázali svou pomýlenost svými vlastními tvrzeními v sedmi hlavních bodech.vii
Skutečností, k níž v rámci svého bádání dospějete a kterou můžete sami rychle a snadno ověřit, je jednoznačný důkaz o tom, že VŠICHNI virologové postupují v rozporu s pravidly vědecké práce. Psanou povinností každého vědce je neustále zpochybňovat sebe i ostatní a o všem pochybovat. Virologové přesto nikdy ve vztahu k ani jednomu ze svých kroků v rámci svého postupu neprovedli ani nezveřejnili povinně předepsané kontrolní experimenty, kterými by své metody ověřili. Proto nelze žádná prohlášení virologů považovat za vědecká.
Veškerá koronavirová opatření jsou přijímána na základě zákona o ochraně před infekcemi (IfSG) a tímto zákonem jsou odůvodňována – to by však bylo možné jen v případě, že jsou splněny předpoklady stanovené zákonem (sic!). § 1 uvedeného zákona stanoví, že všechny zúčastněné subjekty jsou povinny postupovat v souladu s vědou. Jelikož tento předpoklad nezbytný k přijetí koronavirových opatření splněn nebyl a naopak byla jednoznačně prokázána nesprávnost vědeckých tvrzení virologů, veškerá koronavirová opatření ztrácejí svou platnost a opodstatnění. Ba co víc: z těchto zjištění také vyplývá, že veškerá koronavirová opatření jsou nezákonná.
Tak jednoduché to je. Na jedné straně máme závazné zákony a na druhé straně byla konstatována skutečnost, že virologové porušují pravidla vědecké práce, a prokázána nesprávnost všech jejich tvrzení. Závěr: udělujeme červenou kartu virologům za jejich počínání a tvrzení a další za koronavirová opatření. Chybou nejvyšších držitelů moci v našem státě (= jeho svrchovaných vládců), tedy chybou naší, chybou jeho obyvatel, bylo, že jsme nezpochybnili tvrzení virologů a celý základ takzvané koronakrize – tvrzení, že koronavirus existuje. Na důvěře není nic špatného, ale neustálá kontrola a soustavné zpochybňování je lepší. To je nejdůležitější povinností nejen vědce, ale i občana.
Nyní vás žádám, abyste si tato faktická tvrzení sami ověřili na základě obou zásadních odborných článků týkajících se koronaviru.viii V tom vám pomůže naše kniha o koronaviru (viz citaci 2), naše texty o dějinách virologieix, naše videax a dále velmi důležitá sbírka textů „Fakta o koronaviru“ (Corona_Faktenxi) a rozsáhlé „Otázky a odpovědi“, které se k ní vztahují a které zodpoví veškeré vaše případné dotazy. Až si po ověření těchto faktických tvrzení budete jistí, můžete se do toho pustit a ukázat koronaviru červenou kartu.
Jak? Navrhuji, abyste tyto skutečnosti písemně oznámili vedení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví doporučeným dopisem s odpovědním lístkem. V dopise vedení orgánu ochrany veřejného zdraví vyzvěte, aby o těchto skutečnostech informovalo všechny zaměstnance. Můžete orgán ochrany veřejného zdraví vyzvat, aby tato faktická tvrzení okamžitě ověřil, což vědecky vyškoleným a přezkoušeným odborníkům, kteří jsou zde zaměstnáni, zabere jen pár okamžiků. Víc času nebudou tito štědře placení odborníci zaměstnávaní těmito orgány k přečtení části obou těchto zásadních odborných článků o koronaviru nazvané „Materiály a metody“ potřebovat.
Vedoucím orgánu ochrany veřejného zdraví můžete stanovit krátkou jednotýdenní lhůtu k tomu, aby veřejně odvolali veškerá koronavirová opatření a neprodleně zastavili testování a hlavně očkování. Pokud lhůtu stanovíte, je vhodné oznámit, že její případné nedodržení si bude možné vykládat jedině jako důkaz o správnosti vašich tvrzení a jako vaše okamžité osvobození od veškerých koronavirových opatření. Těmto odborníkům s rozsáhlým vědeckým vzděláním můžete sdělit, že si vyhrazujete právo podat na policii trestní oznámení kvůli zneužití úřední moci, zásahu do základních práv na vzdělání, svobodu a vlastnictví, základních rodičovských práv, základního práva na důstojnost, život a tělesnou nedotknutelnost a dále kvůli účastenství na zabití. Díky tomu, že tyto snadno a rychle ověřitelné skutečnosti oznámíte, nebude již žádný zaměstnanec orgánu ochrany veřejného zdraví moci argumentovat tím, že o ničem nevěděl a nic netušil.
Vedoucímu orgánu ochrany veřejného zdraví můžete sdělit, že od okamžiku sepsání tohoto dopisu se na vás osobně žádná koronavirová opatření již nevztahují a ani nesmějí a nemohou vztahovat. Požádejte vedení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, aby vám ve stanovené lhůtě písemně potvrdilo správnost vašich skutkových zjištění a z toho vyplývající osvobození od všech koronavirových opatření – protože jejich údajné vědecké zdůvodnění zjevně pozbylo jakéhokoli základu. Vyzvěte orgán ochrany veřejného zdraví, aby informoval příslušný orgán ochrany veřejného pořádku o ukončení všech koronavirových opatření a povinností vůči Vaší osobě, Vaší rodině a všem občanům, aby tak bylo zároveň dosaženo okamžité úspory zbytečných výdajů a nákladů vzniklých i v této souvislosti.
Rád bych na internetu zveřejnil všechny dopisy a odpovědi zaslané v rámci akce „Červená karta pro koronavirus“. A to z toho důvodu, aby byla zveřejněna a zájemcům zpřístupněna přiznání orgánů ochrany veřejného zdraví o neexistenci důkazů, které by potvrzovaly byť jediné tvrzení týkající se koronaviru a oprávněnost koronavirových opatření. Za tímto účelem společně s vámi vyhodnotíme odpovědi na zaslané dopisy a optimalizujeme náš další postup. Našim cílem je proměnit živelně se šířící sebevražednou pověru o virech v náležité pochopení biologie a naší historie.
Žádám vás, abyste své dopisy a odpovědi na ně po obdržení příslušné odpovědi uveřejnili na našich internetových stránkách www.rotekartefuercorona.de, které byly právě k tomuto účelu vytvořeny. Za tímto účelem své dopisy a obdržené písemné odpovědi laskavě naskenujte a příslušným postupem nahrajte na stránku. U vašeho dopisu posoudíme, zda je vámi uvedená adresa správná, a poté dokumenty zveřejníme. V případě, že budeme mít nějaké návrhy ohledně toho, jak by bylo možné vylepšit následné odpovědi, nebo další nápady, napíšeme prostřednictvím elektronické pošty přímo vám jako jednotlivci nebo skupině účastníků akce. Na adrese info@rotekartefürcorona.de vám samozřejmě zodpovíme dotazy, které vyvstanou v souvislosti s vaším postupem, pokud si v dané záležitosti nebudete sami vědět rady. Nabízíme vám možnost navázat vzájemné kontakty. Těm, kteří se do akce zapojí, nabízíme uspořádání videokonference, kde vaše otázky zodpovíme prostřednictvím videa.
Je třeba počítat s tím, že některé orgány ochrany veřejného zdraví se nebudou cítit příslušné k tomu, aby rozhodly o vašem faktickém tvrzení a žádosti, a předají váš dopis příslušnému subjektu na úrovni dané spolkové země. Naskenujte i dokumenty zachycující tyto úkony, abychom se my i všichni ostatní účastníci akce seznámili s těmito případnými výmluvami, abychom s nimi počítali v budoucích podáních a mohli je vyhodnotit i při následném kritickém zhodnocení předchozího dění PO ukončení koronavirové paniky.
Nenabízím žádný standardizovaný vzor, protože ty obvykle bývají paušálně odmítány a ignorovány. Právě to, že každý účastník nazírá danou problematikou svým specifickým způsobem a stejně specificky i argumentuje, dodává akci „Červená karta pro koronavirus“ na efektivitě. „Červená karta“ zasáhne aktéry, kteří provádějí politiku strachu z epidemie a odpovídají za ni na nejnižší úrovni. Lze očekávat, že při následném kritickém zhodnocení koronavirové krize, stejně jako tomu bylo i v případě procesů se střelci na Berlínské zdi, budou viníci opět hnáni k odpovědnosti na základě toho, že fungovali „jako poslední článek velícího řetězce“. Snad se ti, kdo představují tyto „poslední články velícího řetězce“, poučili z minulosti a již znovu nepřipustí, aby byli oni sami i obyvatelstvo, které mají chránit, z čirého šílenství a holé touhy po moci „účelově obětováni“, aby jim bylo ublíženo koronavirovými opatřeními a byli poškozeni, sterilizováni a zabiti mimořádně toxickými a nesmyslnými vakcínami. Dejme se tedy do tvůrčí práce. Vystupujte prosím vždy přátelsky a emoce přenechte těm, kteří slepě věří v existenci virů. To je podmínkou účasti na této akci a předpokladem našeho úspěchu.
Zde je shrnuto sedm zásadních argumentů týkajících se toho, co virologové dělají, a proč tím vždy sami sebe popírají. Každý jednotlivý argument a příslušný laboratorní postup dokazuje sám o sobě pomýlenost celé virologie. Skutečnost, že ani jeden z těchto sedmi argumentů předkládaných virology nebyl ověřen kontrolními experimenty, které jsou nezbytné k tomu, abychom mohli něco označit za vědecky podložené, vyvrací v každém jednotlivém případě nárok virologie na to, aby mohla být považována za vědecký obor. Protože virologie vždy postrádala vědecký základ, pak tím, že tyto skutečnosti konstatujete, vyvrátíte zároveň existenci právního základu veškerých koronavirových opatření. Vaše červená karta dává zelenou životu a naší budoucí životaschopnosti.
Na všechny okolnosti, které jsou zásadní k pochopení situace a zodpovědnému jednání v rámci akce „Červená karta pro koronavirus“, jsme poukázali v odkazech na bibliografii. V této souvislosti bych vás rád upozornil na význam publikace zveřejněné v roce 1999, kterou virologie sama prokázala svou vlastní pomýlenost, abyste ještě lépe pochopili a porozuměli tomu, co již bylo řečeno. Díky znalosti těchto skutečností můžete vy i ostatní snáze pochopit, proč a jakým způsobem neopodstatněné a nevědecké udělení Nobelovy ceny, k němuž došlo dne 10. prosince 1954, umožnilo, aby virologie, jejíž nevědeckost byla tehdy již prokázána, znovu vstala z mrtvých. Toto oživení již jednou zavrženého vědního oboru dovedlo naši společnost přes masové zabíjení pacientů v důsledku „léčby“ HIV/AIDSxii k nesčetným epidemiím a pandemiím, spálení milionů kusů hovězího dobytka kvůli „BSE“, usmrcení milionů zvířat kvůli panickým reakcím na různé „chřipky“ a především, v důsledku nekriticky přijímaných a nesmyslných očkovacích kampaní v naší historii, nás virologie dovedla přímo a předvídatelně k živelnému šíření kolektivní koronavirové hysterie.
Až do roku 1954 se představitelé různých proudů v rámci virologie shodovali na tom, že neexistují žádné vědecké poznatky o tom, co to virus vlastně je, jaká by mohla být jeho struktura a jak by bylo možné vědecky prokázat jeho existenci. Zastánci různých názorů na to, co to vlastně viry jsou, tehdy sami důsledně a vědecky náležitým způsobem prokázali svoji pomýlenost. To bylo podrobně popsáno v přehledové práci Ústavu Maxe Plancka pro dějiny vědy z roku 1999 s názvem „Zur Geschichte der frühen Virusforschung“ (O historii počátku virologie).xiii
Do roku 1954 existovaly ve virologii dva hlavní pohledy na to, co to virus vlastně je. Názorový proud v lékařství, který převládal do roku 1954, vycházel z toho, že viry jsou toxické bílkoviny. Podle tohoto názorového proudu tyto toxiny v bílkovinné podobě, stejně jako údajně jedovaté toxiny produkované bakteriemi, vyvolávají onemocnění a šíří se vlastním množením. Až do roku 1952 se totiž pevně věřilo, že hypotetický stavební materiál živých organismů je tvořen čistou bílkovinou, a hypotetické bílkovinné viry se tudíž mohou samy rozmnožovat.
Druhý z těchto dvou hlavních a experimentálně vyvrácených názorových proudů vycházel z toho, že viry mají čistě genetickou povahu a působí jinak než bílkovinné toxiny. Zastánci tohoto názorového proudu se domnívali, že tento typ virů může z hlediska dědičnosti působit v některých případech negativně a jindy pozitivně, a může tak vést ke vzniku onemocnění, ale rovněž navodit odolnost vůči nim. Protože se však v té době vyučovalo, že se dědičnost uplatňuje jen v případě pohlavního rozmnožování, a virům nebyla pohlavnost přiznána, neměl tento model virů naději na to, aby ho vlivné vědecké osobnosti uznaly za správný.
V roce 1952 bylo prokázáno, že bílkoviny nejsou schopny přímého množení, ale potřebují ke svému vzniku pomoc nukleové kyseliny. Tím byla s konečnou platností prokázána pomýlenost virologie založené na předpokladu, že virus je toxin v bílkovinné podobě, a nesprávnost v rámci ní vytvořených modelů viru. Tímto poznatkem bylo podle tehdejšího přesvědčení prokázáno především to, že hypotetický genetický materiál živých organismů, po němž se dlouho pátralo, má podobu nukleové kyseliny DNA. Tento předpoklad byl do roku 2001 opět vyvrácen.xiv K objevu, že k tvorbě bílkovin je zapotřebí nukleové kyseliny, došlo v souvislosti se zjištěním, že bakterie v důsledku nepříznivých životních podmínek tvoří minispory.
Jelikož byly tyto minispory mylně považovány za fágy, tj. za viry infikující bakterie, získala virologie novou alternativu, jak by mohly vypadat hypotetické viry, které budou v budoucnu objeveny, a jakou mají strukturu. Takové struktury a specifickou nukleovou kyselinu, která se vyskytuje u všech minispor, však virologové nikdy neobjevili. Proto sestavují modely dlouhých nukleových kyselin čistě hypoteticky, ze skutečných fragmentů odumírajících buněk. Struktury typické pro odumírající buňky pozorované v elektronovém mikroskopu jsou mylně považovány za viry, ačkoli tyto struktury nebyly nikdy biochemicky charakterizovány a nebyl z nich ani nikdy izolován řetězec genetického materiálu viru, virový genom.
Virologové přitom přehlédli, že minispory bakterií nemohou být viry, jelikož nemají žádné negativní funkce. Přesto se tyto minispory staly a dodnes zůstaly modelem pro celou virologii, což se lze dočíst v odůvodnění Nobelovy ceny, která byla v roce 1969 udělena výzkumníkům fágů, tedy ve skutečnosti minisporxv. Minispory bakterií a dalších jednoduchých organismů, které se označují jako „obří viry“xvi, lze přitom vždy velmi snadno izolovat, tj. koncentrovat je a zbavit je všech ostatních složek. Minispory bývají fotografovány i u organismů, na nichž se tvoří, a VŠECHNY jejich složky bývají zpravidla biochemicky charakterizovány. Všechny minispory (které jsou mylně považovány za fágy/obří viry) přitom vždy obsahují všechny bílkoviny a především nukleovou kyselinu, která je u všech druhů minispor vždy stejně dlouhá a má vždy tutéž strukturu.
Virologie, která předtím sama důsledně prokázala svoji pomýlenost, zažila znovuzrození jen náhodou, nepřímo a krajně nevědeckým způsobem: udělením Nobelovy ceny za lékařství v roce 1954 za šest let starý objev učiněný v rámci tehdy již překonané virologie založené na předpokladu, že „virus je toxická bílkovina“! Díky této vědecky neodůvodnitelné Nobelově ceně mohlo již vyvrácené přesvědčení o existenci virů znovu ožít. A to proto, že díky Nobelově ceně se zcela jiná spekulace zveřejněná nositelem této Nobelovy ceny půl roku předtím, dne 1. června 1954, automaticky stala nekriticky přijímaným „vědeckým faktem“ a tento údajný fakt se stal základem budoucí virologie. Dne 1. června 1954 vyslovil John Franklin Enders domněnku, že lze možná rozmnožit viry, i když je vůbec neznáme.
Enders a jeho kolega se domnívali, že odumírání živočišných tkání ve zkumavce lze interpretovat jako důkaz přítomnosti a množení virů. Po udělení Nobelovy ceny tomu uvěřil „celý svět“ a považoval to za vědecky prokázanou skutečnost. V odborném článku ze dne 1. června 1954xvii, v němž uveřejnili svou spekulaci, upozornili Enders a jeho kolega výslovně a opakovaně na to, že toto odumírání živočišných tkání ve zkumavce nemá pravděpodobně zhola nic společného s procesy, které probíhají u lidí, a odumírání tkání mohou způsobovat neznámé faktory nebo skryté viry přítomné u daných živočichů. Zjistili totiž, že tkáně odumíraly stejným způsobem, i když k nim nebyly přidány žádné údajně infikované látky pocházející od nemocných. Vyzvali proto čtenáře, aby tato pozorování v budoucnu důkladně ověřili pomocí vědeckých metod.
Po udělení Nobelovy ceny dne 10. prosince 1954 byla tato varovná upozornění vyslovená 1. června 1954 zapomenuta a Enders o něco později prohlásil, že veškerý budoucí vývoj vakcín bude prováděn na základě právě této spekulace ze dne 1. června 1954. K tomu taky skutečně došlo a děje se tak dodnes. Díky Nobelově ceně se z vyvrácené spekulace stal vědecký fakt, který vedl k oživení tehdy již jako vědeckého oboru zavržené virologie a v přímém důsledku i ke koronavirové krizi.
To, že bylo vůbec možné onu spekulaci zveřejněnou 1. června 1954 vyslovit a oživit virologii jako uznávaný vědní obor, bylo zapříčiněno tím, že Enders ani žádný jiný virolog dodnes neprovedli kontrolní experimenty, které musí být v souladu s pravidly vědecké práce provedeny. Proto si neuvědomili, stejně jako si toho není dodnes vědom žádný virolog, že neúmyslně a nevědomky usmrcují tkáně/buňky ve zkumavce. A to jejich vyhladověním a intoxikací určitými antibiotiky, která usmrcují nejenom bakterie, ale i lidské, živočišné a rostlinné tkáně. Pravomocný rozsudek v řízení o spalničkovém viru zbavil celou virologii vědeckého, a tím i právního základu. Soudy všech tří instancí konstatovaly a potvrdily, že ani Endersův odborný článek ze dne 1. června 1954 neobsahuje žádný důkaz o existenci viru.
„Jako se nemá podnikat léčení očí bez léčení hlavy ani léčení hlavy bez léčení těla, tak se nemá ani tělo léčiti bez duše, nýbrž to prý je také příčina, že mnohé nemoci unikají řeckým lékařům, že se totiž nestarají o celek, o který je třeba pečovati, neboť když ten není v dobrém stavu, že není možno, aby byla v dobrém stavu část. Neboť z duše […] vycházejí všechny věci i zlé i dobré pro tělo a pro celého člověka a odtamtud přitékají, jako přitékají z hlavy k očím.“
Zdroj: Platón, Charmidés, napsáno kolem roku 380 př. n. l., 156e. Přeložil František Novotný
Autor: Dr. Stefan Lanka PhD
Zdroj: https://www.resetheus.org/2021/05/01/tri-cervene-karty-pro-koronavirus/