Není to nic jiného než komplexní plán na omezení svobody projevu a na trestání za politické názory, nekonformní politické názory, po celé Unii. A vše je maskováno údajným bojem proti dezinformacím, šíření fake news a hoaxů.

V plánu se mj. uvádí: „Stanoví proto opatření na podporu svobodných a spravedlivých voleb, posílení svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. Konkrétně Komise navrhne právní opatření týkající se politické reklamy, která se zaměří na sponzory placeného obsahu, a výrobní a distribuční kanály včetně on-line platforem inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství, přičemž vyjasní jejich příslušné povinnosti.“ - Což v podstatě znamená, že nám budou ovlivňovat volby, tak jak si je chceme dělat, budou nám říkat, že si je máme dělat jinak, navrhnou opatření, kterými nějakým způsobem usměrní a omezí politické reklamy. A potom se můžeme jenom ptát, koho se to bude týkat. To znamená také, že všechny informace, které zpochybňují EU a její tzv. eurohodnoty, budou provozovatelé sociálních sítí povinni odstraňovat.

Není to vůbec příjemné čtení. Jde o soubor nástrojů, kterými se Evropská komise snaží do budoucna v prostoru členských států upevnit a pojistit podporu stále tvrdší a těsnější evropské integraci a všemožně potírat veškeré názory, které jsou k tomuto směřování oponentní nebo kritické. Zaklíná se přitom pojmy jako právní stát, vláda práva, evropské hodnoty či liberální demokracie.

Evropská komise chce v členských státech napříště aktivně zasahovat zejména do těchto oblastí: podpora spravedlivých a svobodných voleb a silné občanské participace, podpora svobodných a nezávislých médií a opatření proti dezinformacím. Jak jsem řekl, když to přeložíme do normálního jazyka, jde o zesílení nepokrytých zásahů orgánů EU do procesu svobodných voleb a svobody informací v členských státech. Pod pláštěm známých frází se tedy skrývá špatně převlečená cenzura a snaha o manipulaci voleb. To vše zaštítěno stovkami stran připravovaných akčních plánů, iniciativ a pracovních dokumentů.

Připravují se zásahy do provozu sociálních médií a sociálních sítí, do oblasti politické reklamy. Komise se chystá v roce 2021 předložit legislativní návrh týkající se „transparentnosti sponzorovaného politického obsahu“. Jinými slovy půjde jednoznačně o omezení politické soutěže, o podporu jednoho směru politických názorů a ideologií a o potlačení názorů odlišných, současnému unijnímu mainstreamu nepohodlných. Komise přiznává, že cílem tohoto jejího snažení je především ovlivnění voleb do Evropského parlamentu v roce 2024 tak, aby dopadly tím správným proevropským výsledkem.

V těchto aktivitách se chce zaměřit na sponzory placeného obsahu, výrobní a distribuční kanály včetně on-line platforem, inzerentů a subjektů poskytujících politické poradenství. Takže se máme na co těšit.

Ale když přejdeme k nám do České republiky, tak najednou zjistíme, že existují termíny jako předsudečná nenávist, hate speech, boj s dezinformacemi a samozřejmě mazání na sociálních sítích. Mně to hodně připomíná známý starý film Lid versus Larry Flynt, kde u soudu Larry Flynt vysvětluje, že když mu soud zakáže činnost jako nejhoršímu z nejhorších pisálků a novinářů, tak to neznamená, že se všechno zlepší. To znamená jenom to, že ten, který je těsně nad ním ve stupnici nejhorších novinářů, se stane tím nejhorším a že ten další tlak bude zaměřen na něj.

A až zlikvidují jeho, tak to bude další a další a další. Bude to prostě takové nekonečné přesouvání toho, kdo je nejhorší, a vlastně to nikam nepovede, než zase k cenzuře, ke ztrátě svobody slova, ke ztrátě základního demokratického práva. Ono totiž jde o to, kdo bude posuzovat, co je správné a co je zlé. Co je vhodné, co je nevhodné, jaká budou kritéria.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že tato kritéria jsou značně gumová. Že se stále posouvají, to, co bude přijatelné teď, nebude přijatelné za dva roky. Co bude přijatelné za dva roky, nebude přijatelné za pět let.

Takže hranice toho, co je vhodné a co není vhodné, se bude přesouvat podle názoru toho dotyčného aktivisty nebo majitele sociálních sítí nebo softwarového inženýra, který vyrábí kontrolní softwary, které chytají klíčová slova a obsah automaticky mažou. Jsme jenom kousek od momentu, kdy cenzura začne přerůstat do politických procesů. Víme, že Marine Le Penová byla odsouzena za sdílení veřejně dostupné fotografie. U nás doma byl odsouzen Walter Kraft za svůj názor. Trestní stíhání Karly Maříkové je stále otevřené.

Takže jestli to půjde takhle dál, tak se přiblížíme kulturní revoluci, tak jak ji měli v Číně, kdy jakýkoliv názor, který byl jenom špetkou odlišný od toho mainstreamu, byl tvrdě trestán vězením nebo přinejmenším odsunem do pracovních táborů. Nesmíme to dovolit. My jsme tady od toho, abychom hlídali demokracii, jsme tady od toho, abychom hlídali svobodu slova, protože to je základní věc, kterou tady máme. To byl důvod, proč jsem před dvěma lety organizoval seminář právě na téma Svoboda slova a právo občana na pravdu. Zvláštní bylo, že ten seminář, i když byl obsazený natolik, že tam nebylo jediné volné místo, tak žádný z přítomných novinářů si nedovolil jeho obsah zpochybnit.

Ani svobodu slova, ani to, že občan má mít právo na pravdu, kterou má dostat z médií, nikoliv obsah, který bude pečlivě filtrován a pečlivě selektován na to, co občan smí vědět, a to, co by neměl. Na to, co je vhodné, a na to, co není vhodné. A na to, co by nedej bože mohlo narušit jeho pozitivní vnímání Evropské unie.

Jsem toho názoru, že cenzura na sociálních sítích by měla být trestána tím, že provozovateli bude zakázáno provozovat byznys na území České republiky. Jde totiž o to, že tu cenzuru provozuje samozvaný orgán bez ohledu na to, co je podle našich zákonů přípustné nebo nepřípustné. A jde o to, že pakliže pustíme tyto samozvané cenzory ze řetězu, dovolíme, aby ovlivňovali naše veřejné mínění, tak jak dlouho bude trvat, než začnou vyvolávat strach, že někdo, kdo má odlišný názor, bude ostrakizován, bude vyvržen ze společnosti, až po možnost, že třeba přijde o zaměstnání? Přesně tak, jak to vidíme v některých místech např. v Německu, když si někdo dovolí zmínit se hanlivě o migraci nebo o Evropské unii.

Návrh zákona proti cenzurování sociálních sítí je velmi důležitý. Jde až ke kořenům naší demokracie. Bez něj mohou nastat nevratné změny, a ty by byly tragické pro život v naší zemi.

(článek je podstatným výtahem z projevu Jiřího Kobzy v Poslanecké sněmovně k návrhu zákona směřujícího proti cenzurování sociálních sítí dne 11.5.2021)

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)