Globální dohled, „finanční nezávislost“ a pravomoc přehlasovat národní vlády představují hlavní body doporučených „reforem“ ze strany WHO.

Nová zpráva, kterou zveřejnila Organizace spojených národů, tvrdí, že kdyby OSN – a konkrétně Světová zdravotnická organizace – získala globálnější pravomoci, bylo by se zabránilo „pandemii“ covid19.

Zpráva nese název Covid19: Make it the Last Pandemic a jde o publikovaná zjištění Nezávislého panelu pro připravenost a reakci na pandemii, který se zaměřuje na to, jak může svět vypadat, aby v budoucnu zabránil „pandemiím“.

Této „nezávislé“ komisi předsedá expremiérka Nového Zélandu Helen Clarková, exprezidentka Libérie Ellen Johnsonová Sirleafová a další politické osobnosti (včetně známého globalisty Davida Milibanda) a loni v květnu ji zřídil generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. (Jak lze zprávu, kterou si objednala WHO a která vyzývá k tomu, aby dala WHO více peněz a moci, označit za „nezávislou“, to nevím.)

Vše si můžete přečíst na jejich webových stránkách. (Proč jediná zpráva WHO potřebuje celou vlastní internetovou stránku, opět nevím).

V šestaosmdesáti stranách byrokratických dvojsmyslů zprávy je toho hodně k nalezení, ale jejich hlavní závěry jsou:

• Posílit vedení, aby se připravilo na globální zdravotní hrozby a reagovalo na ně na nejvyšší úrovni s cílem zajistit spravedlivé, odpovědné a víceodvětvové akce


• Zaměřit se a posílit nezávislost, autoritu a financování WHO


• Investovat do připravenosti na vytvoření plně funkčních kapacit na národní, regionální a globální úrovni


• Zřídit nový mezinárodní systém pro sledování, ověřování a varování


• Zřídit předjednanou platformu pro nástroje a dodávky


• Zvýšit nové mezinárodní financování globálních veřejných majetků připravenosti a reakce na pandemii


• Země zřídí na nejvyšší úrovni národní koordinaci připravenosti a reakce na pandemii

To vše lze obecně shrnout jako „dát WHO (a jejich kumpánům) více peněz a více moci“.

Každý oddíl jejich doporučení obsahuje několik vlastních bodů, až příliš mnoho na to, abychom je všechny prošli, ale určitě existují odstavce, které by měly každého pozorného čtenáře přimět pozvednout obočí:

„WHO zavede nový globální systém dohledu, založený na plné transparentnosti všech stran, využívající nejmodernějších digitálních nástrojů k propojení informačních středisek po celém světě a zahrnující dohled nad zdravím zvířat a životním prostředím, s náležitou ochranou práv lidí…“

… Což v podstatě znamená legalizaci globálních sledovacích programů v masovém měřítku, samozřejmě s „přiměřenou ochranou lidských práv“ (a styďte se, že si myslíte něco jiného).

A pak je tu:

„Budoucí prohlášení generálního ředitele WHO o programu PHEIC by měla být založena na zásadě předběžné opatrnosti, pokud to bude opodstatněné…“

… Což vyžaduje, aby generální ředitel WHO měl pravomoc vyhlásit globální „pandemii“, ne proto, že by nějaká nová nemoc zabíjela lidi, ale proto, že si myslí, že by mohla.

V podstatě předávají generálnímu řediteli WHO pravomoc jednoduše vyvolat pandemii, kdykoli cítí potřebu. Poněkud ironicky panel pro „prevenci pandemií“ doporučuje učinit „pandemie“ mnohem pravděpodobnější.

Zpráva se dále snaží ze všech sil, aby pochválila země, které se zapojily do nejautoritativnějších opatření proti Covidu.

Konkrétně je chválena Čína, jak za „rychlou identifikaci“ viru, tak za neuvěřitelně přísná opatření lockdownů. Další zemí, která je dávána za dobrý příklad, je Nový Zéland, který byl také velmi přísný.

Naopak země s údajně „špatnými výsledky“ při jednání s Covidem – byť nikdy nejmenovanými – jsou všeobecně kritizovány za „popírání vědeckých důkazů“, „narušování důvěry ve zdravotnická opatření“ a za to, že mají lídry, kteří „jevili skeptický či odmítavý postoj“ k pandemii.

Tak to chodí pořád dokola. Každý krok na cestě chválení centralizace, globalizace a totality na úkor suverenity, individualismu a svobody.

A zatímco samotná zpráva může svůj program formulovat měkkým diplomatickým jazykem, autoři, kteří za zprávou stojí, byli mnohem přímočařejší v tom, co ve skutečnosti myslí.

V jasném útoku na národní suverenitu cituje Helen Clarkovou deník Guardian:

„[Pandemii] ještě prohloubil nedostatek globálního vedení a koordinace geopolitického napětí a nacionalismu oslabující multilaterální systém, který by měl jednat tak, aby byl svět v bezpečí.“

Kromě kritiky současných předpisů, které omezují pravomoci WHO:

„[WHO] byla brzděna a nepomáhaly jí ani mezinárodní zdravotní předpisy a postupy,“

Je vcelku zřejmé, o co tu jde.

Během přefouknutého „pandemického“ příběhu o koronaviru jsme byli svědky toho, jak národní vlády po celém světě využívají falešné krize k „dočasnému“ rozšíření svých pravomocí.

Nyní se do věci zapojuje Organizace spojených národů a doufá, že rozšíří svůj globální mocenský mandát.