• Vybrat den

    Prosinec 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    EU chce kriminalizovat projevy na webu – vážná hrozba pro konzervativce a kritiky masové migrace

    31-5-2021 Svobodné Noviny 222 904 slov zprávy
     

    Evropská unie se chystá rozšířit svůj seznam potenciálních trestných činů spojených s projevy a zahrnout do něj projevy nenávisti, které se šíří na různých internetových platformách, ale to, co EU ve skutečnosti definuje jako projevy nenávisti, by se mohlo rovnat kriminalizaci projevů kritických k masové migraci a multikulturalismu.


    Evropský komisař pro spravedlnost Didier Reynders slíbil, že Komise brzy předloží návrh na sjednocení právních předpisů týkajících se obtěžování a nenávisti na internetu v celém bloku. Doposud byly tyto záležitosti v kompetenci jednotlivých států.


    Jak Komise uvedla loni, zákon by měl trestat všechny údajně nenávistné vzkazy na webu, nejen ty, které podporují terorismus, ale také komentáře týkající se rasy, náboženství nebo sexuální orientace.


    Politici EU věří, že tento krok kultivuje toxické prostředí internetových diskusí a ochrání „zranitelné“ menšiny.


    Kritici se však obávají svobody projevu, zejména dokud nebude jasné, kdo bude rozhodcem při posuzování škodlivosti situace. Evropští úředníci tvrdí, že svoboda projevu zůstane nedotknutelná, ale vzhledem k dosavadním výsledkům evropské policie, Europolu, při zatýkání soukromých osob za neohrožující komentáře, které pronesli na internetu, existují obavy, že by EU mohla svou ohromnou moc zneužít.








    Demokracie může být také ohrožena novým tlakem na regulaci projevu, protože by mohla sloužit jako hlavní nástroj proti evropským politickým stranám kritickým k přistěhovalectví a multikulturalismu. Členské státy, jako je Německo, již zahájily masové sledování členů strany Alternativa pro Německo (AfD) a podnikly domovní razii u jednoho z lídrů strany kvůli jeho komentářům, když na internetu kritizoval přistěhovalectví.


    Podobné akce, které jsou běžné v totalitních státech po celém světě, se mohou stát běžnou věcí v EU, neboť tlačí na kriminalizaci projevu. Vzhledem k tomu, že AfD je největší německou opoziční stranou a že se rychle blíží spolkové volby, kritici se obávají, že Německo může vytvářet autoritářské sklony, které se mohou stát vzorem pro zbytek EU, pokud jde o pravicově orientované strany napříč blokem.


    Je zřejmé, že tlak EU na zpřísnění nenávistných projevů byl dlouhodobým cílem George Sorose a jeho nadace Open Society Foundation. Už před téměř deseti lety pronášel projevy o potřebě regulovat projevy nenávisti a jeho vliv v Bruselu sahá velmi hluboko.




    Soros se horlivě staví proti vládám kritickým k přistěhovalectví, jako jsou Maďarsko a Polsko, a využívá svého vlivu k přetváření evropských institucí. Nedávno také přímo svolal platformy sociálních sítí, aby dále regulovaly projevy na internetu.


    Hodnocení toho, co je považováno za otevřené veřejné diskusi a co spadá do kategorie „nenávistných projevů“, se však v jednotlivých zemích EU také liší. I když to teoreticky může představovat výzvu pro snahu EU o společnou definici, zdá se, že se Brusel nezaobírá rozmanitostí názorů na toto téma.


    Zatímco některé státy mají jasná nařízení proti určitým druhům projevu, jako je zveřejňování nacistické symboliky, opatření ke sledování uživatelů webu, kteří takový obsah zveřejňují, zůstávají kontroverzní.


    Loni například Německo reagovalo na zprávu o rostoucím antisemitismu a nepřátelství vůči menšinám schválením zákona, který nutí sociální sítě hlásit nenávistné komentáře, výhrůžky smrtí a nacistickou propagandu do 24 hodin. Operátoři také musí uvést IP adresu zařízení, kde byl příspěvek vytvořen. V Německu se rozpoutala vášnivá debata poukazující na možná nebezpečí, která by takové „vystopování“ mohlo přinést, což v podstatě zavedlo přesné sledování, k němuž německé nacistické a komunistické režimy Stasi nikdy neměly pravomoc, ale zcela jistě by mu ho záviděly.


    Podle komisaře Reynderse je však nutné sjednotit právní předpisy a vytvořit evropskou definici slovních trestných činů. Místopředsedkyně Komise Věra Jourová také před časem prohlásila, že jednotlivé státy by neměly postupovat samostatně.


    Určitě bude následovat náročná debata. Schválení návrhu vyžaduje jednomyslný souhlas všech 27 států.


    Podle jednoho průzkumu Evropské komise se migrační krize týká mnoha problematických míst. Dvě pětiny všech nenávistných projevů na internetu zmiňují migranty nebo muslimy žijící v Evropě. Každý desátý příspěvek je antisemitský. Průzkum je znamením, kam může EU zaměřit svou cenzuru.


    V rámci boje proti této „toxické“ debatě se Brusel snaží zavést kontroly i u velkých internetových společností, jako jsou Facebook, Twitter a Google. Již v roce 2018 se tyto společnosti zavázaly bojovat proti xenofobnímu obsahu a dezinformacím, což by podle kritiků znamenalo masovou cenzuru. Pod rouškou boje proti nenávisti tyto společnosti stále více cenzurují konzervativní obsah, včetně masové cenzury konzervativních publikací a politiků v Česku, Polsku, Maďarsku, Španělsku, širší Evropě a Spojených státech.


    Tyto společnosti dnes zaměstnávají celé armády zaměstnanců, kteří 24 hodin denně mažou příspěvky označené jako nevhodné, a i když existuje skutečně škodlivý obsah, jako je propagace terorismu a pedofilie, ideologické zaměření těchto společností znamená, že se stále více zaměřují i na konzervativce.


    Podle Bruselu je nyní čas přejít od takových dobrovolných závazků k důslednějšímu vymáhání a sankcím v případě porušení pravidel. Brusel navrhuje uložit pokuty až do výše šesti procent obratu platformy, pokud dojde k porušení pravidel.









    Reklama

    loading...









    Loading...




    Reklama







    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑