Chci se vás zeptat pane Zbořile, má ještě nějaký význam pro dnešní dobu tato bitva?

„Já si myslím, že by mohla mít, ale pravda je, že  její historický odkaz už prošel tolika proměnami…  Zejména dnešní doba je zase vzhledem k této události další dobou reinterpretační.

Zatímco já jsem se ještě na obecné a na střední škole učil div ne o národní zhoubě, tak dnes někteří  odpůrci všeho českého,  a obdivovatelé toho co nazývají němectvím, což je ovšem pojem  stejně nepřesný, tak vzpomínají na tuto historickou událost jinak. Nevím jestli ještě je ve pražské Stromovce přístupné Maroldovo panorama Bitvy u Lipan, opravované naposledy v roce 2004,  ale  snad ještě stojí u Lipan pomník, memoriál této bitvy. Ale hlavně jsou dnes asi někde v Praze novou dobovou nenávistí srolované a někde postranně uložené monumentální obrazy Slovanské epopeje Alfonse Muchy, s ponurou představou obětí této doby na obrazu Petra Chelčického, nabádajícího neodporovat zlem zlému, a ideový odkaz na vítězné představitele utrakvistické nebo umírněné panské strany obrazem Jiřího z Poděbrad, „krále dvojího lidu“.

Tento problém, který se táhne českými dějinami často zakrývá pojetí národní tragédie a poznání, že důsledky husitského hnutí bylo i „počeštění českých měst“ a modernizace české politiky. A má svůj výraz, kterým není jen vzdělanost Jednoty bratrské a touha po nezávislosti na papežské moci ve střední Evropě, ale také má význam pro formování geopolitického pojmu Střední Evropa.

V této době  (v 15.století) stále ještě rozhoduje polský a český král, stejně jako uherský o tomto prostoru. Někdy se  dostávají do vzájemných sporů, někdy mezi sebou vedou dialog, někdy se brání vnějšímu ohrožení. Není reminiscencí této doby dnešní visegrádská čtyřka, řekl bych uvozovkách a v nadsázce připomenul dobu před příchodem Habsburků k moci, nebo vzrůstu jejich moci ve střední Evropě, kteří tuto dvousetletou historii politickou, ale také kulturní, „transformovali“,  devastovali nebo  degradovali, někdo si myslí že obohatili až po úroveň, která se jim zdála pro udržení moci své dynastie v této oblasti příhodná.

Nelze  říct exil české šlechty  po bitvě na Bílé Hoře 1620 a rozehnání nekatolické šlechty do všech koutů Evropy, má přímou souvislost s bitvou u Lipan, ale její odkaz,  ten mýtotvorný, který se pak objevuje znovu v době národního obrození a později politického probuzení na konci 19. století, jak jej vykládá Masaryk ve své práci o Karlu Havlíčkovi Borovském, a další politici národního hnutí  této doby, tak ten tady trvá. Myslím si, že dnešní opatrnost výkladu významu bitvy u Lipan, spočívá samozřejmě i v tom, že si opět jinak vykládáme i na  akademické úrovni odkaz husitského hnutí. Jinak o něm mluví František Šmahel ve své monumentální několikadílné práci, jinak o něm mluví Petr Čornej ve své práci o Janu Žižkovi.

Ale toto téma bylo a je přítomné, a  to, že se to náhodou některým dobovým cenzorům výuky historie české historie, ať už sedí v Bezpečnostní informační službě ČR nebo v komisariátu EU, nelíbí, na tom nic nezmění.," říkí Zdeněk Zbořil v rozhoru pro Prvnizpravy.cz.