Jestli si máme představit nějakou černou díru na finance, je to právě konání olympiády a s ní spojení náklady. Ty se přenášejí na národní olympijské výbory, které mají mnohdy omezené financování a jsou odkázané na podporu politických elit daných států. To samo o sobě je na hraně dodržování Charty Mezinárodního olympijského výboru a proklamované apolitičnosti olympijského hnutí.

Poslední velkou ranou pro rozpočty národních výborů je rozhodnutí MOV, podle kterého každý účastník Her (sportovci, trenéři, doprovod) musí podepsat prohlášení, že na Hrách budou startovat na vlastní nebezpečí a vzdávají se nároků na jakékoliv případné odškodnění v případě onemocnění v souvislosti s covidem.

Větší důkaz nejistoty o bezpečnosti konání Her nemohli pořadatelé všem zainteresovaným dát. Velmi těžko si lze představit, že za této situace pojedou největší sportovní hvězdy do Japonska na vlastní riziko. Proto budou muset sáhnout hluboko do svých kapes národní olympijské výbory, aby zaplatily navýšené pojistky svých výprav. A že pojistit špičkové atlety, tenisty, golfisty nebo basketbalisty nebude levná záležitost, o tom není třeba diskutovat. Případná ochota samotných sportovců participovat je zase blokována politikou olympijských výborů, které sportovcům berou možnost prezentace jejich vlastních sponzorů během konání

Je nabíledni, že ze současného stavu mají horkou hlavu strážci pokladen olympijských výborů, kteří rozhodně s podobnými výdaji nepočítali a rezervy po odložení Her se dost krátí. Možná konečně dojde k návratu k původním myšlenkám zakladatele novodobých olympijských her Pierra de Coubetina a skončí pořádání megalomanských her, které se tolik liší od původních ideií. Zachraňovat olympijské výbory budou nyní ale muset vlády a státní rozpočty, které snad budou sanovat vícenáklady startu na Hrách a umožní sportovcům bojovat o nejcennější kovy.

(svob,prvnizpravy.cz,foto:arch.)