WikiLeaks: Al-Džazíra, chlast a děvky a saudskoarabský pokrytecký svět
Před týdnem WikiLeaks publikovala více než 60.000 tajných dokumentů pouštního státu. Dokumenty byly převážně v arabštině a nebylo jich zrovna málo. Muselo se na nich pracovat a počkat, co z toho vyjde. Tady je stručný přehled.
Za prvé: Nejlepší práce se vykonává prostřednictvím mezinárodních médií, kde v mainstreamu mimojiné existují novináři, kteří se stále mohou takovými dokumentyzabývat vážně. Magzín Contra již minulý týden informoval, že hlavní mezinárodní média byla umlčena prostřednictvím zlata. Dále se musí hned na začátku zkonstatovat, že se nemusí poukazovat jen na současný SaudiCables, který přispěl k negativnímu vývoji v pouštním státě během posledních let.
Na spodním tweetu WikiLeaks odhalila americký dokument z CarterCabels. V něm se popisuje tehdejší americký pohled, proč se vedení přísně konzervativního islámského státu mají při vládnutí nechat volné ruce. Samozřejmě, že jde o ropu. Tehdejší ropná krize se zeměmi OPEC vyvinula obrovský tlak na západní průmyslové země.
Od Carter-Cables k Saudi-Cables
Australská média jsou známá tím, že zveřejňují informace z WikiLeaks. Je otevřené, jestli je to způsobeno tím, že šéfredaktor WikiLeaks Julian Assange je Australan. Australská média uvádějí, že arabský svět má zvláštní zájem o kontinent, který má také velkou muslimskou diasporu. Vedle toho vyšla najevo skutečnost, že pro australské diplomaty nebylo vždy snadné setkat se saudskými princi. Mimo jiné k tomu přispěla také skutečnost ,,boje proti terorismu“, kdy chtěli vybudovat spolupráci. Pouštní stát měl ale už vliv na západní kontinent.
Informoval o tom australský časopis ,,The Age“ a také zdůraznil, že jde o vliv prostřednictvím médií. Opakovaně proudily šeky v hodnotě 10-40 000 dolarů. Kromě toho saudští diplomaté rozšířili kulturní spolupráci mezi oběma zeměmi. A zdá se, že se peníze poměrně dobře vyplatily, když se podíváte na to, co se na celém světě psalo o odhaleních WikiLeaks. V první řadě se psalo varování o údajně ,,falešných informacích“, které vyhlásila Saúdské Arábie. Stát na Blízkém východě obvykle tyto úniky miluje, samozřejmě jen o jiných zemích.
Zpět k dokumentům. Ty jsou sepsány v hovorové řeči diplomatů a jejich zaměstnanců. Jsou samozřejmě rozdílné od úniků (Leaks) například o TPP nebo TISA. Jsou to v první řadě dokumenty vytvářené v delším časovém období, které buď sporná fakta v přítomnosti potvrdí, nebo mohou být prezentovány falešně. Proto je to velmi zajímavé, protože dokumenty byly sepsány dlouho před WikiLeaks. Informace o Americe jsou například relevantní, protože se dají porovnat s fakty, které USA jinak z principu bude zapírat a zakrývat.
Mezinárodní sdělovací prostředky především odhalily mnoho příkladů, kdy se stát na Arabském poloostrově snažil ovlivňovat zprávy na Blízkém východě ve svůj prospěch. Povstání v Bahrajnu, již výše zmiňovaná Austrálie, Libanon, Libye a tak dále. Zvlášť zajímavá je skutečnost, která je známá z amerických dokumentů o kterých již magazín Contra informoval, že špičky saudského impéria neberou Korán zas až tak vážně, jak by se od nich dalo očekávat. Povstání v Bahrajnu ukázalo, že na místě byla jen samotná Al-Džazíra. Al-Džazíra byla mimo jiné hnací silou zpravodajství během arabského jara. To bylo už i na naše západní mainstreamová média příliš mnoho. Mezinárodní televize ohledně úniků na WikiLeaks pouze opakovaly varování o ,,falešném úniku informací“, což oficiálně vyšlo od saudské strany.
Online vydání švýcarského Basler Zeitung se ve svém článku věnovalo ,,žíznivým diplomatům“. Už v lednu byly z amerických dokumentů známé skutečnosti ohledně smrti krále Abdullaha a jeho kluzkého paralelního světa v Saúdské Arábii, ve kterém se jednalo o alkoholu až po obchod se sexem. Náznak, nápovědu k americkým dokumentům, pokud jde o diplomatické vztahy, dala v lednu whistleblowerská platforma sama.
Ze SaudiCables také vyšlo, že pouštní stát se snažil prostřednictvím zbraně wahábismu a salafismu, což je ultrakonzervativní praxe islámu, zabezpečit svůj vliv Indii. Indie se spolu s Čínou počítají mezi státy v Asii, které budou nejsilněji ekonomicky růst. Indie má podle jednomyslného názoru odborníků Čínu předehnat. V rozhovoru s aktivistou Syed Babar Ashraf na indickém portálu Oneindia se o tomto (islámském) vlivu hovoří. Mimo jiné se tam také hovoří o známé podpoře al-Káidy a ISIS v sousedních zemích.
I nadále to bude vzrušující. Zvláště nyní, když ve Francii, Tunisku a Kuvajtu začala vlnu teroru a také v Kobane, kde bylo zbito více než sto civilistů. To vrhá, zejména nyní na dokumenty jiné světlo. Vyvrací totiž převládající názor v západních médiích, že Írán a Sýrie mají být agresory na Blízkém východě.
Nyní se ukáže, jaké otázky dokument díky faktům vzbudí. Otázky, na které jako vždy, mohou být připravené jednoznačné odpovědi. Dokument pod klíčovým slovem ,,Arabské jaro“, který je výjmečně v angličtině odhaluje, že v Lybii byly najednou objeveny chemické zbraně, které nikdo neidentifikoval. V říjnu téhož roku byl západními státníky respektovaný a ceněný lybijský vůdce Muammar Kaddáfí zabit nejbrutálnějším způsobem. O Kaddáfím se v současné době píše mnoho nesmyslů a hodně z toho, co se dalo číst v médiích hlavního proudu, nebylo nic jiného, než kopie západní a francouzské státní propagandy. Tehdy se na Lybii svrhly bomby údajně v zájmu svobody a demokracie. Ale slovo jedovatý plyn (spíš pojem chemické zbraně) a jeho použití je mýtus, který se měl rozšířit o syrském prezidentovi Asadovi. Západ by tak opět ve jménu ,,svobody“ a ,,demokracie“ mohl napadnout suverénní stát.
Íránská zpravodajská agentura PressTV připomíná ve své analýze publikaci WikiLeaks, kde Saúdská Arábie bez mandátu OSN od 26. března provedla vzdušný útok proti Jemenu. Podle portálu ještě není jasné, jestli se zveřejní 70 000 nebo více než půl milionu dokumentů. Magazín Contra vybral minulý týden omezenější variantu. Tento konflikt je zajímavý, protože sporný počet dokumentů odklání pozornost od analýzy obsahu. Podle PressTV má pravost dokumentů oficiálně potvrdit sama WikiLeaks.
Tiskový mluvčí WikiLeaks Kristinn Hrafnsson mimo jiné zdůraznil, že komplexní analýza může trvat trochu déle, protože zpráv je velké množství a jsou většinou psané v arabštině. Každý, kdo tento jazyk ovládá a chce se tímto materiálem zabývat, si WikiLeaks může najít. Je tam také detailně formulovaná tisková zpráva v angličtině a arabštině.
Autor: Christian Saarländer
Zdroj
