napsal(a) Soeren Kern
6. června 2021

Překlad původního textu: France: Generals Warn of Civil War Due to Creeping Islamism
Překlad: Libor Popovský, Helena Kolínská

• 
  

  Toto varování přišlo uprostřed další vlny džihádistických útoků – včetně stětí učitele – spáchaných mladými muži, kteří vůbec nebyli v hledáčku francouzských zpravodajských služeb. Dopis také přichází v době, kdy je francouzská veřejnost pobouřená rozsudky soudů, které svědčí o pronikání politické korektnosti do francouzského soudnictví – například zastavení stíhání afrického imigranta z Mali, který za pokřiku "Alláhu Akbar" ("Alláh je největší") vnikl do bytu Židovky Sarah Halimi, zavraždil ji a shodil její tělo z balkonu na ulici.

  
  


• 
  

  "Každý Francouz má právo se cítit doma kdekoliv v celé kontinentální Francii [l'Hexagone] bez ohledu na to, jakého je vyznání, nebo zda je ateista. Nesmíme tolerovat žádné město nebo čtvrť, kde by neplatily zákony Republiky." — Z otevřeného dopisu zveřejněného 21. dubna 2021, který podepsalo 20 generálů ve výslužbě, sto vyšších důstojníků a více než tisíc dalších příslušníků armády.

  
  


• 
  

  "To, co je v tomto dopise popsáno, je realita. Když je naše země sužovaná městskou partyzánskou válkou, když se v zemi pravidelně objevují významné teroristické hrozby, když se v zemi vyskytuje stále více do očí bijících a zjevných společenských nerovností a když se část našich spoluobčanů snaží z naší společnosti odtrhnout, tak nemůžeme tvrdit, že je v naší zemi všechno v pohodě." — Rachida Dati, bývalá francouzská ministryně spravedlnosti a současná starostka 7. pařížského obvodu.

  
  


• 
  

  "Tento škodlivý vývoj není důsledkem momentálního rozmaru, ale je důsledkem politického směru poháněného zásadně zkaženou ideologií." — Marine Le Pen, francouzská prezidentská kandidátka.

  
  


• 
  

  Otevřený dopis a reakce Marine Le Pen přišly uprostřed série nejméně devíti po sobě jdoucích džihádistických útoků ve Francii spáchaných lidmi, kteří nebyli v hledáčku francouzských zpravodajských služeb, a kteří proto nebyli podezřelí z radikalizace a nebyli na seznamu sledovaných džihádistů. Tyto útoky naznačují, že francouzské úřady ztratily kontrolu nad sledováním islámských radikálů v zemi.

  
  

Na snímku: Francouzský prezident Emmanuel Macron přijíždí společně s náčelníkem generálního štábu Françoisem Lecointrem na vojenskou přehlídku pořádanou 14. července 2020 u příležitosti Dne dobytí Bastily na náměstí Svornosti (Place de la Concorde) v Paříži. (Foto: Thomas Samson / AFP prostřednictvím Getty Images)

Skupina generálů ve výslužbě v otevřeném dopise varuje před občanskou válkou ve Francii, protože vláda selhala a nemá pod kontrolou masovou imigraci a plíživě se šířící islamismus v zemi. Dopis, který má podle průzkumů širokou podporu veřejnosti, také varuje před kulturním marxismem, živelně se šířícím multikulturalismem a rozšiřováním no-go zón ve Francii.

Toto varování přišlo uprostřed další vlny džihádistických útoků – včetně stětí učitele – spáchaných mladými muži, kteří vůbec nebyli v hledáčku francouzských zpravodajských služeb. Dopis také přichází v době, kdy je francouzská veřejnost pobouřená rozsudky soudů, které svědčí o pronikání politické korektnosti do francouzského soudnictví – například zastavení stíhání afrického imigranta z Mali, který za pokřiku "Alláhu Akbar" ("Alláh je největší") vnikl do bytu Židovky Sarah Halimi, zavraždil ji a shodil její tělo z balkonu na ulici.

Znepokojující zhoršení bezpečnosti v zemi a zjevná neschopnost a neochota vlády s tím něco dělat katapultovala v průzkumech veřejného mínění před prezidentskými volbami stanovenými na duben 2022 lídryni Národního shromáždění Marine Le Pen na první místo před francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Otevřený dopis zveřejněný 21. dubna 2021 francouzským časopisem Valeurs Actuelles byl adresován francouzskému politickému establishmentu a podepsalo jej 20 generálů ve výslužbě, sto vyšších důstojníků a více než tisíc dalších příslušníků armády. Dopis vyzývající k návratu k francouzskému vlastenectví zní takto:

"Pane prezidente,

vážení členové vlády,

dámy a pánové poslanci."

"Situace je vážná. Francie je v ohrožení. Hrozí jí hned několik smrtelných nebezpečí. My, kteří i ve výslužbě zůstáváme francouzskými vojáky, nemůžeme za současných okolností zůstat lhostejní k osudu naší krásné země."

"Naše vlajky v barvách trikolóry nejsou jen kusem hadru. Symbolizují tradici všech těch, kteří po staletí, bez ohledu na barvu pleti a náboženství Francii sloužili a obětovali za ni své životy. Na těchto vlajkách jsou zlatými písmeny napsaná slova: 'Čest a vlast.' Naše čest nás dnes nutí bít na poplach, protože se naše země rozpadá."

"Je to rozvrat, který má prostřednictvím podivného antirasismu jediný cíl – vytvořit v naší zemi rozkol, nebo dokonce nenávist mezi komunitami. Někteří lidé dnes mluví o rasismu, indigenismu a dekolonizačních teoriích, ale používáním těchto výrazů se nenávistní a fanatičtí aktivisté pokoušejí vyvolat rasovou válku. Pohrdají Francií, jejími tradicemi a její kulturou. Snaží se odsunout naši zemi na smetiště dějin a usilují o vymazání její slavné minulosti, vojenské a občanské historie. S tímto cílem ničí sochy a překrucují význam stovky let starých slov a frází."

"Tento rozvrat naší země vede spolu s islamismem a militantními hordami na předměstích [hordes de banlieue] k odtržení velké části našeho národa a k transformaci částí Republiky na území řídící se dogmaty, která jsou v rozporu s naší ústavou. Každý Francouz má právo se cítit doma kdekoliv v celé kontinentální Francii [l'Hexagone] bez ohledu na to, jakého je vyznání, nebo zda je ateista. Nesmíme tolerovat žádné město nebo čtvrť, kde by neplatily zákony Republiky."

"Na rozklad naší země ukazuje například to, že během protivládních demonstrací Žlutých vest [gilets jaunes] dostala nenávist přednost před bratrstvím a to, že vláda neváhala použít policii proti francouzským občanům vyjadřujícím své zoufalství a beznaděj a udělala z ní své proxy agenty a obětní beránky. To vše se dělo, zatímco se maskovaní výtržníci zamíchali mezi protestující Žluté vesty, a plenili obchody a podniky a policii brutálně napadali. Policie se však jen řídí směrnicemi, které jste stanovili vy – politická vládnoucí třída – a které jsou často protichůdné."

"Současná rizika pořád rostou a míra násilí se zvyšuje každým dnem. Kdo by před deseti lety předpověděl, že bude jednou učiteli při odchodu ze školy sťata hlava? My, kteří sloužíme národu a jsme vždy připraveni zaplatit za naši zemi cenu nejvyšší, nemůžeme těmto činům jen pasivně přihlížet."

"Je bezpodmínečně nutné, aby lídři naší země našli odvahu potřebnou k vymýcení těchto nebezpečí. K tomu často stačí jen odhodlané prosazování stávajících zákonů. Nezapomeňte, že stejně jako my tak i velká většina našich spoluobčanů zuří nad vaší zbabělostí a provinilým mlčením."

"Jak kdysi řekl kardinál Mercier, primas Belgie: 'Když vládne rozvaha, tak odvaha chybí.' Dámy a pánové, přestaňte strkat hlavy do písku. Situace je vážná, je potřeba udělat úžasný kus práce, neztrácejte čas a vězte, že jsme připraveni plně podporovat vaše politická opatření přijatá k ochraně národa."

"Pokud nic neuděláte, tak se naší společností bude i nadále neúprosně šířit chaos. A nakonec dojde k výbuchu a naši druzi v aktivní službě budou nuceni zasáhnout a provést riskantní vojenskou operaci v zájmu ochrany našich civilizačních hodnot a ochrany životů našich spoluobčanů."

"Je nabíledni, že váhání a nerozhodnost již musí přestat. Jinak tento narůstající chaos ukončí zítra občanská válka a dojde ke smrti tisíců Francouzů, za které vy, dámy a pánové, ponesete odpovědnost."

Reakce ve Francii

Tento dopis – zveřejněný v den 60. výročí neúspěšného puče proti vládě Charlese de Gaulla – vyvolal rozzlobenou reakci francouzské vlády.

Premiér Jean Castex řekl, že dopis vojenských osobností byl "v rozporu se všemi našimi republikánskými principy a s vojenskou ctí a službou."

Ministryně obrany Florence Parly slíbila, že potrestá všechny signatáře dopisu, kteří jsou v aktivní službě. Ve svém tweetu napsala: "Příslušníci armády se vzhledem k politice řídí dvěma železnými zásadami: neutralitou a loajalitou."

S obsahem dopisu vyjádřila souhlas bývalá francouzská ministryně spravedlnosti a současná starostka 7. pařížského obvodu Rachida Dati, zdůraznila však, že armáda by se neměla angažovat v politice. Rachida Dati, která se narodila v přistěhovalecké muslimské rodině, v rozhovoru pro rádio France Info řekla:

"To, co je v tomto dopise popsáno, je realita. Když je naše země sužovaná městskou partyzánskou válkou, když se v zemi pravidelně objevují významné teroristické hrozby, když se v zemi vyskytuje stále více do očí bijících a zjevných společenských nerovností a když se část našich spoluobčanů snaží z naší společnosti odtrhnout, tak nemůžeme tvrdit, že je v naší zemi všechno v pohodě."

"Policie se stala terčem teroristů a domnívám se, že naše policie není dostatečně podporována, a to ani ze strany státních orgánů – zejména soudců. Obávám se, že naše policie jednoho krásného dne přestane fungovat, a pokud k tomu dojde, tak to bude katastrofa."

Tento dopis podpořila také prezidentská kandidátka Marine Le Pen, ale také zdůraznila, že ke změnám musí dojít demokratickým politickým procesem, nikoliv vojenským zásahem. Ve svém článku publikovaném 23. dubna 2021 v týdeníku Valeurs Actuelles napsala:

"Jako francouzská občanka a jako politička se připojuji k vaší analýze a sdílím vaše obavy. Stejně jako vy se i já domnívám, že povinností všech francouzských vlastenců – ať už pocházejí odkudkoliv – je postavit se za obnovu, lépe řečeno za záchranu naší země...."

"Nedávná prohlášení prezidenta Republiky k jeho projektu 'dekonstrukce historie Francie' nám skutečně ukazují, že tento škodlivý vývoj není důsledkem momentálního rozmaru, ale je důsledkem politického směru poháněného zásadně zkaženou ideologií.

"Obavy, které tak odvážně vyjadřujete, nemohou zůstat ve fázi rozhořčení, ať už je vaše rozhořčení jakkoliv hluboké. V demokracii to vyžaduje hledání politického řešení, které musí být jiné než dosud, ale které musí být potvrzeno francouzskými voliči."

"Předmětem mého politického přístupu a mé prezidentské kandidatury je ustavení vlády národní jednoty [un gouvernement d'Union nationale].

"Již se k nám připojilo mnoho vysokých úředníků a osobností občanské společnosti. Zvu vás, abyste se k nám připojili a zúčastnili se nadcházející bitvy [prezidentské kampaně], která je samozřejmě politickou a pokojnou bitvou, ale která je především bojem o Francii."

Podle nového průzkumu se zdá, že sentiment vyjádřený v tomto otevřeném dopise má širokou podporu veřejnosti. Průzkum agentury Harris Interactive provedený 29. dubna 2021 pro televizi LCI zjistil, že signatáře otevřeného dopisu podporuje 58 % dotázaných. Téměř každý druhý dotázaný (49 %) uvedl, že armáda by měla zasáhnout, aby zaručila pořádek, a to i v tom případě, že by to vláda nenařídila.

Průzkum také zjistil:

• 86 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že v některých městech a čtvrtích nejsou vymáhány zákony francouzské Republiky;


• 84 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že ve Francii násilí roste každým dnem;


• 74 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že ve Francii existuje forma antirasismu, která prohlubuje nenávist mezi komunitami;


• 73 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že francouzská společnost se rozpadá;


• 62 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že vláda tím, že požádala policii a četnictvo o zásah proti protestům hnutí Žlutých vest (Gilet Jaune), podkopala důvěru občanů ve vymahatelnost práva;


• 45 % dotázaných souhlasilo s tvrzením, že Francie je na pokraji občanské války.

Další vlna džihádistických útoků

Otevřený dopis a reakce Marine Le Pen přišly uprostřed série nejméně devíti po sobě jdoucích džihádistických útoků ve Francii spáchaných lidmi, kteří nebyli v hledáčku francouzských zpravodajských služeb, a kteří proto nebyli podezřelí z radikalizace a nebyli na seznamu sledovaných džihádistů. Tyto útoky naznačují, že francouzské úřady ztratily kontrolu nad sledováním islámských radikálů v zemi.

Při posledním útoku spáchaném 23. dubna 2021 36letý tuniský džihádista – který přišel do Francie nelegálně v roce 2009 a v prosinci 2020 mu bylo uděleno povolení k trvalému pobytu – ubodal k smrti 49letou úřednici policejní stanice v poklidném městečku Rambouillet nedaleko Paříže. Svědci slyšeli, jak během útoku křičí "Alláhu Akbar". Policie útočníka zastřelila. Žena po sobě zanechala dvě dcery ve věku 13 a 18 let.

K nejvýznamnějšímu nedávnému útoku došlo 16. října 2020, při němž 18letý čečenský migrant setnul na pařížském předměstí Éragny hlavu 47letému učiteli dějepisu a zeměpisu Samuelovi Patymu. Samuel Paty byl zavražděn poté, co si 13letá muslimská záškolačka, která mermomocí nechtěla, aby se její otec dozvěděl, že byla ze školy dočasně vyloučena, vymyslela příběh, že Samuel Paty nařídil muslimským studentům opustit třídu, aby mohl ukázat ostatním "fotografii nahého Proroka". Z účasti na vraždě učitele bylo obžalováno celkem deset džihádistů, včetně jednoho imáma, jednoho rodiče a dvou studentů z Patyho školy. Samuel Paty po sobě zanechal pětiletého syna.

Mezitím 14. dubna 2021 rozhodl francouzský Kasační soud (Cour de Cassation), že Kobili Traoré, 32letý migrant z Mali, který 4. dubna 2017 zavraždil 65letou Židovku paní Lucii Attal-Halimi (Sarah Halimi), vyhodil její tělo z balkonu, a vykřikoval při tom "Alláhu Akbar", nemůže být za tuto vraždu souzen. Kobili Traoré byl v důsledku konzumace marihuany údajně postižen "záchvatem halucinace", a "proto neměl kontrolu nad svými činy".

Rozhodnutí soudu vyvolalo masové protesty v Paříži a dalších francouzských městech. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval ke změně ve francouzském právu, aby se předešlo podobným rozsudkům. V rozhovoru pro noviny Le Figaro řekl: "Rozhodnutí brát narkotika a pak díky tomu 'zešílet' podle mého názoru nemůže zbavit pachatele trestní odpovědnosti."

Macron v reakci na otevřený dopis francouzských generálů také slíbil, že tvrdě zasáhne proti podezřelým džihádistům.

28. dubna 2021 uvedl předseda vlády Jean Castex, že vláda plánuje předložit parlamentu návrh zákona, který by vládě trvale umožňoval nařídit telekomunikačním společnostem sledovat nejen telefonní hovory, ale také webové stránky, které jejich uživatelé navštěvují v reálném čase. Vládní algoritmy by potom varovaly agenty zpravodajských služeb, například když uživatel internetu navštíví konkrétní sekvenci webových stránek.

Průzkumy mezitím ukazují, že Marine Le Pen vyhraje první kolo prezidentských voleb naplánovaných na 9. dubna 2022 a že Macron by Marine Le Pen v druhém kole voleb 15. dubna 2022 porazil jen těsně. Z toho vyplývá, že tito dva favorité budou mít v prezidentských volbách vyrovnanou pozici, a znamená to také, že jakékoliv džihádistické útoky provedené do prezidentských voleb naženou voliče do náruče paní Le Pen.

Bývalý ministr hospodářství Arnaud Montebourg v nedávném rozhovoru pro britský deník Financial Times uvedl, že Le Pen může porazit Macrona kvůli jeho "povýšenému" charakteru a "oligarchické" politice, které mu odcizují voliče a jen zvyšují popularitu paní Le Pen. "Voliči Macrona nenávidí, protože je arogantní," řekl Montebourg. "Takže on není tou 'hradbou', za kterou se prohlašoval. A bude to právě on, kdo předá paní Le Pen do rukou moc."

Nedávná analýza Nadace Jeana-Jaurèse – think tanku napojeného na Socialistickou stranu – předpovídá, že pokud v druhém kole prezidentských voleb zůstane dostatek voličů doma, tak by paní Le Pen mohla Macrona porazit:

"Když se zeptáme francouzských občanů, co cítí, když vidí nebo slyší Emmanuela Macrona, tak všechny čtyři nejčastěji zmiňované emoce jsou hluboce negativní. Francouzi vůči Macronovi pociťují 'hněv' (28 %), 'zoufalství' (21 %), 'odpor' (21 %) a 'hanbu' (21 %)... A nesmíme také zapomenout na skutečnost, že velká část voličů ho prostě nenávidí...."

"Republikánští sympatizanti vyjadřují více negativních emocí vůči Emmanuelu Macronovi než vůči Marine Le Pen. Toto odmítnutí Emmanuela Macrona, pozorované u velké části populace, odcházejícího prezidenta v druhém kole voleb rozhodně znevýhodní."

Průzkum agentury Ifop zveřejněný novinami Journal du Dimanche 24. dubna 2021 zjistil, že pro 86 % dotázaných bude v nadcházejících prezidentských volbách hlavním tématem bezpečnost – terorismus a kriminalita. Podle agentury Ifop posílilo téma bezpečnosti od května 2020 o 26 %.

Francouzská předměstí (banlieues) jsou živnou půdou pro islámský extremismus

Podle nedávného průzkumu společnosti Pew Research se muslimská populace Francie v současné době odhaduje na zhruba šest milionů, což je kolem devíti procent z celkové populace. Přesný počet muslimů ve Francii však nikdo ve skutečnosti nezná, a společnost Pew informuje, že "Francie od roku 1872 nezahrnuje náboženství v celostátním sčítání lidu."

Je známo, že ve Francii nejsou zahrnuty do oficiálních statistik miliony muslimů. Francouzský analytik Yves Mamou vysvětluje:

"Toto číslo – šest milionů – vůbec nezohledňuje muslimskou populaci, která se v 60. a na začátku 70. let minulého století přistěhovala do Francie ze severní Afriky. Je jich rozhodně pár milionů, ale nikdo přesně neví, kolik. Tito lidé se velmi rychle stali Francouzi, a demografové je, ani jejich vnoučata a pravnoučata, již nepovažují za přistěhovalce. Tito muslimové jsou integrováni do oficiálních statistik jako francouzští občané narození z francouzských rodičů. Jsou to muslimové, ale statistici je jako muslimy nezaznamenávají."

V každém případě Pew odhaduje, že v případě "nulové imigrace" se muslimská populace Francie do roku 2050 zvýší na 12,7 %; v případě "střední imigrace" muslimská populace Francie vzroste na zhruba 13 milionů lidí a bude tvořit 17 % francouzské populace. A v případě "scénáře vysoké imigrace" budou muslimové do roku 2050 tvořit pětinu celkové populace Francie.

Mnoho muslimů žije ve Francii v chudých a kriminalitou zamořených předměstích – takzvaných banlieues – která jsou živnou půdou pro islámský fundamentalismus a jsou kvůli nebezpečným podmínkám pro policii a další zástupce státní správy často označovány jako "no-go zóny".

Prezident Macron podstatně seškrtal své plány na zlepšení životních podmínek na těchto předměstích – plány na tzv. rehabilitaci banlieues – a místo toho vyzval místní starosty a občanské skupiny, aby hledaly řešení na místní úrovni. Macronovo selhání zlepšit kvalitu života na předměstích bylo odsouzeno lídry z celého politického spektra.

Marine Le Pen poznamenala, že Macron selhal v řešení problémů s imigrací a islamismem:

"Neřekl ani slovo o imigraci, neřekl ani slovo o islámském fundamentalismu. Víme velice dobře, že tyto problémy jsou částečně zdrojem potíží na našich předměstích. Zavírat oči před skutečným stavem věcí znamená odsoudit se k neúspěchu."

Odhaduje se, že šest milionů lidí – přibližně jedna desetina francouzské populace – žije v 1 500 čtvrtích klasifikovaných vládou jako citlivé městské čtvrtě (zones urbaines sensibles, ZUS).

V říjnu 2011 vyšla přelomová 2 200stránková zpráva "Předměstí republiky" ("Banlieue de la République"), která informovala, že mnoho francouzských předměstí se stává "samostatnými islámskými společnostmi" odříznutými od francouzského státu, v nichž islámské právo rychle vytlačuje francouzský občanský zákoník. Zpráva uvedla, že muslimští imigranti stále více odmítají francouzské hodnoty a místo toho se podřizují radikálnímu islámu.

Autoři této zprávy z roku 2011 varovali, že Francie je na pokraji společenské katastrofy, protože integrace muslimů do francouzské společnosti naprosto selhala.

Soeren Kern je významný spolupracovník Gatestone Institute se sídlem v New Yorku.