Tento týden nás čeká jednání o žalobě proti Evropské komisi za to, že doposud neuvalila finanční sankce na Polsko a Maďarsko za údajné porušování právního státu. Jako mimořádný bod jednání to do programu pléna prosadila probruselská většina Evropského parlamentu. Řada jejích členů se netají tím, že jde o snahu poškodit vládu Viktora Orbána před nadcházejícími parlamentními volbami. Maďarská vláda federalistům vadí, protože velmi často používá právo veta v případech, kdy jí to u bruselských potenciálně škodlivých návrhů umožňuje Smlouva o EU a o fungování EU. U nás se o tom ve sdělovacích prostředcích prakticky mlčí. Proto si Vám dovoluji nabídnout informační svodku ze zahraničních zdrojů.
Aktuálně zuří frustrovaný německý ministr zahraničí Heiko Maas kvůli tomu, že malé „problémové“ země drží celou EU jako „rukojmí“. Konkrétně se to týká nedávného maďarského odmítnutí rozsáhlého post-cotonouského ujednání, s odvoláním na obavy z migrace. Maďarsko vetovalo navrhovanou revizi dlouhodobé obchodní a rozvojové dohody Evropské unie s africkými, karibskými a tichomořskými partnerskými zeměmi s odvoláním na obavy ohledně dopadů návrhu na zvýšení migrace z těchto oblastí do EU. I ministr nejbohatší a nejvlivnější země by si měl však pamatovat, proč ve Smlouvě o EU a o fungování EU existuje veto: kvůli demokracii.

Damian Wilson napsal pro RT :“Musíme upřímně věřit, že se Němci snaží udržet na uzdě svoji touhu po zajištění pořádku, což je cenná národní charakteristika, která, když jsou vystaveni obavám obyvatel jiných zemí, může někdy skončit pro nešťastné Deutschlandery v „die Scheiße“. Německý ministr zahraničí Heiko Maas, který hovořil na letošní konferenci německých velvyslanců, byl však zjevně tak rozzuřený, že odhodil veškerou opatrnost. Když si stěžoval na problémy s vytvářením soudržné zahraniční strategie Evropské unie, pokud mají problematické jednotlivé státy právo veta, postěžoval si: „Nemůžeme se nechat držet jako rukojmí lidmi, kteří svým vetem zdržují evropskou zahraniční politiku. Pokud to bude pokračovat, riskujeme tím dříve nebo později soudržnost Evropy. Veto musí skončit, i když to znamená, že můžeme být přehlasováni.“
To by ovšem znamenalo změnu Lisabonské smlouvy.

Němečtí politici mají prostě plné zuby států, které jim „kafrají“ do jejich jednotné Evropy, a Maďarsko a Polsko jsou na přetřesu nejčastěji. Tobias Kaiser píše pro německý Welt o návodu, jak jim „zatnout tipec“: „V poslední době má EU těžkou zbraň proti státům, jako jsou Maďarsko a Polsko, které porušují právní stát. Brusel se však zdráhá ji použít - protože Ursula von der Leyenová a Angela Merkelová se obávají vyjádřit k Viktoru Orbánovi. Nyní má vyvinout patřičný tlak soudní proces.“ To napsal Kaiser v prvním odstavci článku nazvaném „Ursula von der Leyenová v Orbánově pasti“. Článek pokračuje: „Poslanci Evropského parlamentu ztratili trpělivost s Ursulou von der Leyenovou. Ve středu se chtějí na svém plenárním zasedání ve Štrasburku rozhodnout žalovat Evropskou komisi. Požadují, aby Komise konečně zakročila proti Maďarsku, Polsku a dalším zemím EU, které porušují právní stát. Od začátku roku má Komise novou ostrou zbraň: Poprvé může zahájit řízení proti dotčeným státům s cílem snížit finanční prostředky EU. Dosud nebyly finanční sankce možné.

V březnu poslanci požádali Komisi, aby skutečně využila tento nový mechanismus k ochraně právního státu - a stanovili lhůtu: Komise by měla aktivovat tento mechanismus do 1. června. Datum uplynulo a Komise nic neudělala. Poslanci obviňují předsedkyni Komise von der Leyenovou a odpovědnou místopředsedkyni Komise Věru Jourovou ze zdržování zásahu proti porušovatelům zákona. "Za vlády Ursuly von der Leyenové dělá komise proti porušování zásad zákona ještě méně než za jejího předchůdce Jeana-Clauda Junckera." Věra Jourová také složila ruce od klína, “říká poslanec Zelených Daniel Freund, který pomohl zařadit na program EP rezoluci plánovanou na středu. „Každý týden, který Komise vyčkává, je příliš dlouhý pro opoziční aktivisty, novináře a menšiny, které trpí pod vládami pošlapávajícími vládu zákona.“ Tolik Welt a Zelení.

Ve středu bude proto Parlament hlasovat o stížnosti na Komisi za nečinnost. Skupina Zelených a skupina liberálů Renew v Evropském parlamentu tento přístup prosadily minulý týden. Do té doby byly tyto frakce ve svých snahách spíše izolované. Teprve ve čtvrtek pozdě večer dokázaly obě skupiny přesvědčit sociálně demokratickou frakci, aby se připojila. Křesťanskodemokratická frakce EP prý vyslovila svou podporu až v pátek. Podotýkám, že v Renew jsou čeští europoslanci za ANO, u socialistů Maxová, která tiše odešla z ANO, u lidovců – inu, KDU-ČSL, TOP09 a Stan.
„Pokud frakce dodrží své závazky, bude usnesení přijato ve středu drtivou většinou hlasů. Proti němu chtějí hlasovat pouze pravicová národní parlamentní skupina ID, (včetně poslanců za naši SPD, pozn.) a pravicová konzervativní parlamentní skupina ECR, v níž dominují polští poslanci“, píše dále WELT.

Pro von der Leyenovou je prý záležitost choulostivá: Komise by se ráda vyhnula tomu, aby byla v této věci žalována. Chce počkat na rozhodnutí Evropského soudního dvora (ESD). Maďarsko a Polsko podaly žalobu proti EU pojetí mechanismu právního státu, který je v platnosti od ledna. Soud nedávno slíbil, že vynese verdikt ve zrychleném procesu. Přesto může trvat ještě měsíce, než bude možné dosáhnout verdiktu.
Komise doufá, že rezoluce poskytne vodítko, jak by mělo vypadat praktické provádění mechanismu právního státu, aby obstálo před soudci ESD. Protože je předvídatelné, že Polsko, Maďarsko a další postižené země zažalují každé rozhodnutí. Pak by podlehnutí prý bylo fatální. Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki nový mechanismus právního státu schválili až v prosinci na summitu hlav států a vlád po zdlouhavých jednáních a ústupcích ze strany vrcholných orgánů EU, právě z obavy, aby tato poměrně vágní ustanovení nebyla použita proti nim. A ejhle - už se tak děje.

Na co horliví obránci právního státu v Evropském parlamentu myslí především? Na parlamentní volby, které se budou v Maďarsku konat na jaře 2022. Pokud bude řízení EU vedeno proti vládě, domnívají se, mohlo by to pomoci opozici pomoci. To je tedy naděje poslanců EU – vítězství maďarské opozice ve volbách a konec Orbánových „obstrukcí“. A pokud opozice i přes sankce proti vládě neuspěje – co nás čeká? Další Majdan, tentokrát už přímo v EU?

Kancléřka Angela Merkelová a Ursula von der Leyenová intenzivně bojovaly za to, aby Maďarsko i Polsko schválily paragraf o právním státě. Ujistily je, že Komise použije mechanismus právního státu, pouze pokud se Polsko a Maďarsko proti němu odvolají k ESD. To se stalo. Poslanci, kteří sehráli rozhodující roli při zajišťování přísného mechanismu právního státu v souvislosti s dlouhodobým rozpočtem EU, tuto dohodu nikdy nepřijali. „Očekávám, že nyní vyvineme díky naší žalobě takový tlak na Komisi, že to urychlí práci na mechanismu právního státu a nebude se čekat jen na rozsudek Evropského soudního dvora,“ říká europoslanec za německou FDP ve frakci Renew Moritz Körner.

Je to horlivá snaha o blaho opozice v obou evropských zemích, ale jak dodává i WELT, bude to trvat, Dokonce i v případě soudního procesu prosazovaného europarlamentem. V případě většinového hlasování pro rezoluci proti Maďarsku a Polsku bude Parlament oficiálně informovat Komisi, že zahajuje řízení pro nečinnost. Komise poté musí odpovědět do dvou měsíců. Poté má Parlament opět dva měsíce na to, aby podal žalobu k Evropskému soudnímu dvoru v Lucemburku. Takže to může trvat do 10. října…

Přitom i německý tisk připomíná, že také Německo má problémy s právním státem. I tam je volba soudců ovlivněna politikou, i tam mají vládní politici nadstandardní zastoupení ve veřejnoprávních médiích. Největším problémem je ale korupce. Podle státního ministra pro Evropu Michaela Rotha ukázaly maskové skandály členů Bundestagu, že „případná korupce a neprůhledné lobbování nesmí být zameteny pod koberec.“ Lobbisté budou zařazeni na seznamy a registrováni. To je prý „důležitý krok“.

Ale to přednímu bijci za právní stát, europoslanci a expertovi na korupci Danielu Freundovi (Zelení) nestačí. Nový registr lobbistů prý ponechává mezery „které svými rozměry připomínají dveře stodoly,“ řekl Freund pro WELT. S výjimkou církví a sdružení lobbisté stále nemusí zveřejňovat svá setkání a politiky. To nestačí. Ještě předtím, než vyšly najevo dohody o maskách a „ázerbájdžánské vztahy“ některých poslanců, Německo „nebylo vzorným studentem ve věcech právního státu,“ uvedl zelený poslanec.

Freund zdůrazňuje, že spolkoví ministři v Berlíně nemají žádnou povinnost zveřejňovat svůj majetek. To je přesně to, co uvádí zpráva EU o právním státě v Německu. „Koupě vily za milion dolarů financované z půjčky, jako to naposledy udělal ministr zdravotnictví Jens Spahn, musí přinejmenším zveřejnit kontrolní výbor.“ Mimochodem, v roce 2019 byla Rumunka Rovana Plumbová zamítnuta jako komisařka EU pro dopravu v kabinetu vedoucí německé komise Ursuly von der Leyenové, protože mimo jiné neuvedla soukromou půjčku. A to pořád neuvádí hlavní zdroj nestandardnosti německého právního státu – souhlas vlády se započetím vyšetřování, natož obviněním člena spolkové vlády.

Kladivo experta na korupci Freunda je ale pořád naostřeno směrem k Polsku a Maďarsku. Ostatně, i němečtí Zelení ztratili svůj pel nevinnosti, když nejdříve předsedkyně Zelených Annalena Baerbocková nezařadila do svého daňového přiznání mimořádnou odměnu Bundestagu 25 000 eur, a poté se to „přihodilo“ i bývalému předsedovi zelených Cemu Özdemirovi. Ostentativní boj proti korupci končil v minulosti nejčastěji nástupem totalitních režimů, tedy přesně opakem toho, co hlásá Evropská komise a europarlament. Které svým voláním po jednotné Evropě dosti připomínají nám pamětníkům podobná provolání, která vždy končila odstraněním individuálních svobod. Pokud nás čekají evropské Majdany, které tuto jednotu pomůžou nastolit, končí už veškerá legrace. „Jednotnou Evropu si rozvracet nedáme!“