Petrášek: Nejprve dovolte, abych se vyjádřil ke zvláštnosti nastávajícího summitu Putin–Biden. Jsem toho názoru, že jednání mezi velmocemi nesmí postrádat vzájemnou vůli po dosažení přijatelného kompromisu. To předpokládá, že představitelé těchto velmocí chtějí v tomto případě řešit déle trvající mezinárodní napětí, kdy nechtějí dopustit jeho zostřování, případně vznik válečného konfliktu. To je odpovědností velmocí, to je odpovědnost a povinnost představitelů těchto států. Pokud však chci být odpovědným politikem, musím podle toho také jednat. Kladu si otázku, čeho chce na summitu dosáhnout prezident USA Biden, když veřejně uráží prezidenta RF Putina a v rozhovoru s novinářem veřejně souhlasí s tím, že prezident Putin je „zabiják“? Nevzpomínám si, že by v minulosti nějakému jednání mezi prezidenty těchto velmocí předcházely veřejné osobní urážky. A nyní k Vaší původní otázce. Nejsem přesvědčen o tom, že jazyková otázka a návrh prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského o novele jazykového zákona je jedinou příčinou konfliktu na Ukrajině. Tento konflikt je staršího data. Vzpomeňme na rok 2014 a takzvané události v Kyjevě na Majdanu, nebo masakr v Domě odborů v Oděse. Těmto událostem na Ukrajině předcházela celá řada barevných revolucí všude tam, kde se promítaly zájmy USA.Ruský prezident Vladimir Putin před schůzkou se svým americkým protějškem Joe Bidenem na adresu Zelenského iniciativy říká: „Je očividný fakt, že lidé (rozuměj Ukrajinci, pozn.), kteří se svými územími rozhodli připojit do Ruského impéria, sami sebe označovali za Rusy.“Petrášek: Současná Ukrajina a veškeré dění tam je pokračováním zmiňovaných procesů. Jazyková a národnostní diskriminace občanů ruské národnosti na Ukrajině je důsledkem projekce zájmů i takových států jako USA. Rozvrat společnosti přináší mimo jiné i to, že se k politické moci dostávají různé extremistické strany a hnutí, které následně realizují své zvrhlé cíle.No a to, že novela jazykového zákona předložená prezidentem Ukrajiny je v rozporu s mezinárodním právem a potlačuje lidská práva, to je evidentní, ale není to nic nového. Vždyť například i v Lotyšsku je v platnosti obdobný zákon, a to již dlouhou dobu.David: Netuším, nakolik se na nadcházejícím „summitu“ bude hovořit o Ukrajině. Myslím, že obě velmoci ztratily o Ukrajinu zájem a Ukrajina pozbyla svůj vydírací potenciál a nemá mnoho co nabídnout. Od prvního července to bude zemědělská půda k dokradení… Ostatně to byla hlavní výtka Evropského parlamentu ve zprávě o Ukrajině, že tato země není ochotna prodat svoji půdu a klade překážky, že také nepřijatelně brání průmyslové podniky před privatizací, která by je měla přihrát do rukou západních nadnárodních společností. Teď teprve každý v plné míře pozná, kdo to dosud nepochopil, jak dopadne země, která podlehne západní „pomoci“. Zelenskyj se vrátil k roli komika a snaží se jako prezident pozbýt zbytků respektu. Nevím, nakolik je u nás známo, že mnozí lidé původem z Ukrajiny se současně pokládají za Rusy a Ukrajince. Ukrajinština byla kodifikována poměrně nedávno. Myslím, že jazyková otázka byla spíše symbolická a jednou z posledních kapek. Například politicky korektní Západ si přece zakládá na menšinách. Takhle by to mohlo začít připomínat někdejší jihoafrický apartheid, nebo nacistické tendence nivelizovat význam národů a etnik, nemluvě o tom, že to není historicky korektní. Vladimír Putin: „Nikdo nebude chtít být člověkem druhé jakosti či jazykově diskriminovaný, či na základě dalších kritérií znevýhodněný.“Petrášek: Hovoříte o tom, že si korektní Západ zakládá na menšinách. Ano, to máte pravdu. Také si zakládá na občanských svobodách a lidských právech. Jen bych rád podotkl, že si na těchto principech zakládá jen tam, kde se mu to hodí. U těchto vyspělých západních demokratických států existuje dvojí metr v posuzování toho, co jsou a komu náleží občanské svobody a lidská práva. Bohužel tento účelový, egoistický a zvrhlý způsob uplatňování demokracie vede k tomu, že tyto vyspělé západní demokratické země postupně, ale jistě ztrácí důvěru lidí. Ti totiž sledují rozdíly mezi deklaracemi a reálnou činností. Vidí, že finální chování některých západních států má již k demokracii poněkud dále. David: Západ ale mluví o menšinách sexuálních, ale o národnostních menšinách uvažuje selektivně, jak se to hodí. Víme, jak dopadli Katalánci. Pan Zelenskyj nám připomněl rozdíl mezi vlastenectvím a nacionalismem fašistického střihu… USA přece dokonce daly navenek ruce pryč od podpory batalionu Azov…Joe Biden se vyslovil tak, že letí na summit s Putinem proto, aby – viz CNN – mu sdělil to, co by Putin měl vědět a že si nebude brát servítky. Není už i Trumpovo heslo „America First“ samo o sobě šovinistické? Barack Obama ve své době ve West Pointu (2014) hovořil o tom, že USA přebírají odpovědnost za světové uspořádání. Jakým právem?Petrášek: Také na tuto vaši otázku začnu chronologicky, tedy od jejího konce. B. Obama, ostatně jako každý prezident, toho prohlásil hodně. Například, pokud se nemýlím, prohlásil, že ukončí řadu válečných konfliktů. Opak byl pravdou. V projevech celé řady prezidentů USA jsme mohli slyšet, že právě USA jsou garantem míru, demokracie a stability ve světě. Že právě USA jsou garantem prosazování lidských práv a svobod. Řeči jsou řeči, ale když se podíváme do praxe, zjistíme, že se věci mají trochu jinak. Právě USA rozpoutaly nejvíce vojenských konfliktů, které neměly žádnou oporu v mezinárodním právu. Doporučuji vašim čtenářům, aby si přečetli knihu švýcarského novináře Dr. D. Gansera: Nezákonné války. Je to velmi zajímavé čtení. Nevím, zda heslo prezidenta D. Trumpa America First je heslem šovinistickým, ale já ho spíše pokládám za heslo egoistické. Ostatně, ono to odpovídá i tomu, co řekl B. Obama o tom, že věří ve výjimečnost USA. Každé takové velikášství postupně vede ke ztrátě soudnosti, vede k přeceňování vlastních sil a podceňování schopností druhých. Odsud už je jen krůček k tomu, aby byla tato „výjimečnost“ vnucována druhým. Trochu mně to připomíná švejkovskou ironii minulosti typu: „My ten mír ubráníme, i kdyby neměl zůstat kámen na kameni.“No a nyní se dostávám k prohlášení J. Bidena. Ten tomu přidává další rozměr. Ten svému partnerovi vzkazuje, že v rámci summitu v Ženevě mu bude mentorem (zřejmě ho považuje za nesvéprávného) a navíc ho již urazil, jak jsem již řekl na začátku. Nevím, co J. Biden od tohoto summitu očekává. Já nejsem politik, ale na rozdíl od J. Bidena si to uvědomuji.David: Každý státník má přirozenou povinnost udělat pro lid své země maximum a zájem lidu má být prioritou. Jenže někdy politici nabízejí jen fráze, více nemohou. Myslím, že Trump to myslel dost vážně, ale politika je „umění možného“, v tomto případě spíše pokus o nemožné. Američtí prezidenti nemohou přiznat, že unipolární svět je u konce a musejí proto ukazovat, jak mají celý svět pod palcem. Přiznáním skutečného stavu by nic nezískali. Od dob Monroeovy doktríny to vypadá, že zákon jest to, co konvenuje USA. Putin upozornil, že integrace Ukrajiny do NATO (v což doufá Zelenskyj) ohrožuje životní zájmy Ruské federace. Dislokace infrastruktury NATO na Ukrajině – z odpalovacích ramp aliance mohou být proti RF použity útočné zbraně – způsobí, že doba doletu raket k cílům v Rusku bude pod 10 minut. Moc to nevypadá, že by Američanům šlo zrovna o ukrajinské zájmy… Vladimír Putin: „Ti Ukrajinci, kteří do NATO nechtějí, chápou, že se nehodlají stát jablkem sváru či jatečním masem [ve vojenském konfliktu].“ Petrášek: Jak jsem již řekl dříve, Ukrajina je pro USA jen zástupný problém. USA potřebují Ukrajinu jako další své nástupiště k ohrožení RF. Když se podíváte, jak to vypadá s vojenskými základnami USA podél hranic s RF, tak nemusíte být žádným vojenským stratégem, abyste si vyhodnotili účel těchto vojenských základen. Vždyť USA mají mimo své území více jak 700 vojenských základen různého typu a desítky dalších zařízení (např. vojenské laboratoře atd.). To vše potřebují k prosazování míru a základních lidských práv?No a co se týká NATO: Tato organizace měla, dejme tomu, svůj politický význam v době bipolárního světa, i když byla založena dávno před vznikem Varšavské smlouvy. Avšak přetrvala dodnes, i když již není nutná jako vojenská protiváha. Žádná vojensko-politická aliance proti tomuto uskupení nestojí. Vždyť i RF je kapitalistický stát, má stejný politický systém, jako v USA, SRN, Francie atd. Co více – NATO je zvláštní organizace. Každý stát, který vstupuje do tohoto vojensko-politického uskupení, musí podepsat přístupovou smlouvu. Ta obsahuje pouze jediný závazný článek, a tím je článek 1. Tímto článkem se členské státy zavazují, že budou „...urovnávat veškeré mezinárodní spory mírovými prostředky ... a v mezinárodních vztazích se zdrží hrozby silou...". Jasně a stručně napsáno. A jaký je výsledek? Znovu odkazuji na knihu Nezákonné války. Kdo ještě věří tomu, že životním zájmem USA je pomáhat Ukrajině?David: Ukrajinci ve své většině jistě raději obětují Zelenského než to, co zbylo z kvality jejich života. A naopak. Ti Ukrajinci, kteří chtějí vyostřit konflikt, zřejmě jsou srozuměni s tím, že budou představovat „jatečné maso“. Více získat nemohou.Vladimír Putin upozornil, že NATO se rozšiřovalo na Východ ve dvou vlnách (1999, 2004), a bylo to v době, kdy nebyla žádná krize na Ukrajině, kdy Krym byl ukrajinský. Hledá si NATO záminku?David: NATO nemyslí, má své představitele. Nakolik myslí oni, to uvidíme. Putin míní, že Západ nedodržel slib o nerozšiřování NATO na Východ (který Gorbačovovi ústně dávali Helmut Kohl, Hans-Dietrich Genscher či James Baker, pozn. aut.), že Západ kašle na zájmy Ruska.V. Putin: „Gorbačov stále žije, lze se jej zeptat, [jak to bylo], jistě to potvrdí.“ Existuje obava, že zbraně, se kterými Ukrajina cvičí spolu s USA v rámci manévrů Sea Breeze, již na Ukrajině zůstanou. Americko-ukrajinské cvičení má mezinárodní povahu… Není to tak trochu zamaskované NATO?Petrášek: O vojenských základnách USA jsem již hovořil dříve. No, a když se na tento fakt podíváme zdravým selským rozumem, tak vojenské základny členského státu NATO nejsou jen základnami tohoto státu, ale zároveň slouží i organizaci, jíž jsou USA členem. Nebo se na tento fakt můžeme podívat i opačně. Spojené státy jako hegemon v NATO připravují tyto základny pro realizaci svých cílů. K podpoře těchto cílů a zejména k navození zdání o jejich legálnosti jsou vždy připraveny použít i další členy této organizace, resp. zatáhnout do operací další členské státy aliance… Vždyť tento scénář známe i z naší vlastní činnosti v této organizaci. Jen dva týdny po našem vstupu do tohoto paktu jsme poskytli náš vzdušný prostor pro přelety letectva některých členských států NATO, ty posléze prováděly „humanitární bombardování“ Srbska. To byla ona válka o srbskou provincii Kosovo. Psal se rok 1999. Jen tak mimochodem, tato válka patří mezi ty nezákonné.No a žádné vojenské cvičení není samoúčelné. Každé má své cíle. Cíle jsou vojenské, ale také politické. Zejména mezinárodní cvičení v poslední době jsou toho dokladem. Jen jako příklad můžeme uvést řadu rozsáhlých cvičení v těsném sousedství Běloruska, ale i RF, námořní cvičení v blízkosti Kaliningradu a podobně. Ať se každý zamyslí, jak tato vojenská cvičení a rozsáhlé přesuny a manévry vojsk souvisí s mírovým posláním NATO, které se deklaruje v jeho přístupové smlouvě? David: NATO je smlouva. Ukrajina do ní nepatří a sotva bude patřit. USA půjčí Ukrajině na nákup amerických zbraní. Bez konfliktu hrozí snížení odbytu. Nicméně vyčkejme, brzy uvidíme ženevský summit, budeme moudřejší. Děkujeme oběma za rozhovor.