Řecko tvrdí, že by nemělo integrovat uznané uprchlíky, a navrhuje, aby měli místo toho možnost svobodně cestovat do jiných členských států EU.

Připomínky přednesl řecký ministr pro migraci Notis Mitarachi.

„Země, které přijímají první pomoc, by se neměly samy podílet na tom, že budou muset uprchlíky integrovat, protože už nyní zajišťujeme ochranu hranic, přijímací kapacitu a vyřizování žádostí o azyl,“ řekl.

Mitarachi to uvedl při slyšení v Evropském parlamentu a řekl, že Řecko přijímá přibližně 54 000 žadatelů o azyl.

„Unie nemůže očekávat, že se členské státy v první linii samy ujmou úkolu integrace neúměrného počtu příjemců,“ dodal.

Řecko požaduje možnost na úrovni EU, aby se příjemci mohli usadit v jakékoli zemi, kterou si vyberou.

Tato myšlenka se pravděpodobně setká s odporem, až budou státy EU bojovat proti návrhům Evropské komise v oblasti migrace a azylu.

Některé z těchto návrhů jsou politicky nabité, včetně plánů na sdílení a rozdělování žadatelů o azyl.

Je mezi nimi i takzvaný mechanismus solidarity, jehož cílem je vyřešit pět let starou patovou situaci v Radě.

Mechanismus by vyžadoval, aby státy EU žadatele o azyl buď přemístily, vrátily, nebo jim poskytly nějakou operativní podporu.

Avšak bruselská nevládní organizace Evropská rada pro uprchlíky a exulanty (Ecre) na stejném slyšení v Evropském parlamentu snahy komise zalila studenou vodou.

„Návrh komise se pokouší vyřešit neslučitelné politické postoje,“ poznamenala generální tajemnice Ecre Catherine Woollardová. To vede k právním předpisům, které jsou velmi složité a pravděpodobně nepoužitelné,“ řekla poslancům Evropského parlamentu.

Řecký Mitarachi zopakoval její poznámky.

„Navrhovaný postup je byrokratický. Chybí tomu automatičnost,“ řekl.

Německo, které bylo rovněž přítomno jednání, se také vyjádřilo.

Dohodlo se sice s Řeckem na potřebě přesídlit migranty, ale měli také neshody. Řecko se chce i nadále soustředit na to, aby zabránilo příchodu lidí, známých jako „primární pohyb“.

To zahrnuje možnost, aby pohraniční agentura EU Frontex působila mimo evropské teritoriální vody, a dohody uzavřené se zeměmi tranzitu.

Berlín však chce zabránit nelegálním migrantům, aby opustili svou novou hostitelskou zemi, známou jako „sekundární pohyb“.

„Není možné uvažovat o solidaritě odděleně od fenoménu sekundárního pohybu,“ řekl Stephan Mayer, parlamentní státní tajemník německého ministerstva vnitra.

Vzhledy Řecka a Německa pravděpodobně odrážejí větší rozpory a rozkol mezi ostatními státy EU.

Komise také navrhla zřízení systému pro lepší koordinaci pátrání a záchrany.

Některé státy EU však tuto myšlenku otevřeně odmítly.

Další nápad komise, rozšířit rozsah slučování rodin tak, aby zahrnovaly sourozence, se také setkal s tvrdým odporem hlavních měst EU.

Rozčilená nizozemská liberálka Sophie in ‚t Veldová řekla, že za přetrvávající problémy s migračními reformami mohou členské státy.

„Možná bychom je měli zamknout v místnosti s vodou a chlebem, dokud se nedohodnou,“ řekla.

„Zatím lidé říkají, že Evropa selhala. Žádná Evropa nezklamala. Národní vlády selhaly. Díky nim tento kontinent morálně zkrachoval,“ dodala