Vystoupení Joea Bidena bylo zarámováno setkáním G7, vystoupením a jednáních o ví bůh jakých personálních a strukturálních změnách  v atlantickém společenství. Samozřejmě se muselo také i na této úrovni  mluvit o čínské hrozbě nebo obavách Američanů z  překotného vývoje ekonomického i politického, který souvisí s nastupujícím věkem Číny.

Interpretace této schůzky je pak samozřejmě taková typická, různorodá. Nikdo si nepoložil otázku, zda se o vztahu k čínské politice jednalo mimo jiné také proto, že by to byla zbytečná otázka, protože ani jedna ani druhá strana by na ni neodpověděla nebo nechtěla dát odpověď. Ať už došli ke shodě nebo neshodě, je to věc, která se odehrává v nejvyšších patrech mezinárodních vztahů a není třeba  každému vysvětlovat, zejména ne českým politikům, kteří reagovali na celou schůzku mimořádně zvláštním způsobem.

Abychom jim nekřivdili,  tak vlastně všichni bývalí diplomaté nebo současní diplomaté  se vyjadřovali velice opatrně, obezřetně a neřekli toho mnoho nebo dokonce neřekli vůbec nic. Ti ostatní politici, zdá se, že si  ještě  neuvědomili, zda se jedná o nějaký pohyb vpřed nebo vzad a nebo jenom o nějaký úkrok stranou. Typičtí byli členové zahraničně politického výboru Poslanecké sněmovny, když místopředseda tohoto výboru, který tam sedí za stranu Pirátů a je řekněme tradičně obhroublý, ve svém vyjádření, mluvil o žvatlání, kremelském žvatlání Vladimíra Putina a chtěl nás přesvědčit, že on tomu postoji americkému nejlépe rozumí. A to tak, že jsme pevná hráz proti nepřátelskému Východu. Ale dokonce i druhý člen toho výboru, který tam sedí za ANO 2011,  předvedl, že poslanci, a samozřejmě také senátoři, žijí v jakési zvláštní nadprostoru, ve kterém se ujišťují o svém porozumění. Ale pro občany to znamená, nebo může být také vysvětlováno,  jako nedorozumění a nebo vůbec nepochopení americké a ruské zahraniční politiky. I o nich platí  Kissingerova formule, že nemají své přátele nebo nepřátelé, ale mají jenom své zájmy,"