„Texas je otevřený na sto procent. Texasané by měli mít svobodu jít, kam chtějí, bez jakýchkoliv limitů, omezení nebo požadavků. Dnes jsem podepsal zákon, který zakazuje jakémukoli podniku TX nebo vládě požadovat vakcinační pasy nebo jakékoliv informace o vakcíně,“ napsal na Twitteru Greg Abbott, guvernér Texasu.

Jeho zpráva se po oznámení rozšířila po sociálních sítích a nezávislých sdělovacích prostředcích. Ze strany mainstreamových médií se mu zatím nedostalo příliš zásadních ohlasů, ve skutečnosti debata nebo zpochybnění myšlenky „vakcinačních pasů“ nebyla příliš vítanou konverzací, a to navzdory skutečnosti, že mnozí odborníci na zdravotnictví tuto myšlenku od jejich prvního představení odsuzují.

Texas bude sedmým státem, který takové opatření podepíše. Alabama, Indiana, Iowa a Severní Dakota rovněž zakázaly podnikům a vládním subjektům vyžadovat doklad o očkování, zatímco Utah a Arkansas jen zakázaly vládám požadovat doklad o očkování.

Pokud jde o Spojené státy jako celek, Bidenova administrativa mnohokrát prohlásila, že národní vakcinační pas se neuskuteční. Místo toho USA pracují na systému, který umožní Američanům, kteří cestují do zahraničí, ukázat důkaz, že byli očkováni. Bude to vyžadováno vzhledem k tomu, že řada zemí po celém světě prohlásila, že to budou vyžadovat, stejně jako několik států Evropské unie a Kanada.

Proč zakazovat vakcinační pasy? No, důvodů je víc a zde se těmito důvody podrobně zabývali už dříve. V článku, který jsem publikoval v dubnu, nazvaném „První čtyři důvody, proč někteří lidé, lékaři a vědci odmítají vakcínu proti COVID“, mnohé z nastíněných bodů naznačují, proč je svoboda volby a informovaný souhlas v případě vakcín COVID prvořadá.

Skutečnost, že mnohé z těchto bodů, stejně jako doktoři, vědci a recenzované dokumenty, které vyvolávají obavy ohledně vakcíny COVID, jsou zcela cenzurovány a v některých případech zesměšňovány a označovány za „konspirační teorii“, je také velmi znepokojivá a podezřelá. Člověk by si myslel, že v době globální pandemie budou všechny vznesené obavy otevřeny diskusi, transparentnosti a zdravé diskusi.

Kritická kriminologie opakovaně upozorňuje na vazbu mezi státem a korporacemi jako na místo korupce a dalších forem kriminality, což je scénář, který ještě zhoršilo zesílení neoliberalismu v oblastech, jako je zdravotnictví. Výjimkou není ani vztah mezi státem a farmaceutickým sektorem, který stále více ovlivňuje zdravotní politiku. Tak je tomu zejména v případě, kdy jsou farmaceutické výrobky, jako jsou vakcíny, rozvíjející se odvětví průmyslu, nařízeny v přímém rozporu se zásadou informovaného souhlasu. Taková politika vyvolala podezření a nesouhlas, neboť kritici zpochybňují integritu spojenectví mezi státem a farmacií a jeho dopad na bezpečnost vakcín. Namísto podpory otevřené diskuse však byly zavedeny drakonické způsoby vládnutí, které potlačují a umlčují jakoukoliv formu kritiky, čímž chrání aktivity státu a farmaceutického průmyslu před nezávislým zkoumáním. – Paddy Rawlinson, profesor práv, Western Sydney University (zdroj)

Je snaha o očkování celé populace skutečně oprávněná a vědecky podložená? Pokud ne, tak proč je na to tak tvrdý tlak? Je to opravdu o našem zdraví? Nebo jsou ve hře jiné agendy a střety zájmů? Proč lidem, kteří chtějí cestovat, účastnit se sportovních utkání a tak dále, nemůže zůstat svoboda volby? Dělí povinná očkovací opatření společnost ještě více? Měli by se lidé, kteří chtějí vakcínu, a ti, kteří vakcínu nechtějí, sjednotit a prosazovat svobodu volby? Pokud se velká část občanů dá přesvědčit, že vakcinační pasy jsou spravedlivé, s čím jiným by do budoucna souhlasili? Souhlasili by s myšlenkou, že neočkovaní lidé nemohou pracovat, že jim jde jen o to, aby se mohli sami najíst a udržet si střechu nad hlavou? Souhlasili by s myšlenkou, že neočkovaní by měli být jednoduše vyhubeni?

Existuje spousta otázek, a důležitých.

Nacházíme se v době, kdy lidstvo musí zpochybňovat moc a autoritu, kterou mají vlády, které tato opatření provádějí proti vůli tolika lidí. Musíme se ptát na motivy vlád a na to, zda mají na srdci nejlepší zájmy občanů, nebo zda loajalita existuje jinde.

Možná je načase hledat řešení jinde, místo abychom se neustále spoléhali na to, že se náš politický systém výrazně změní.