„Nord Stream 2“ se uskutečnil. Angela Merkelová a Vladimír Putin se k sobě přiblížili po moři jako po souši, ocelové trubky se natáhly k sobě a zazvonily. Takhle řinčí železné stisky rukou, takhle duní ocelové objetí, v němž se Německo a Rusko navzájem spojily.

Pascal řekl: „Kámen hozený do moře změní celé moře“. Železné potrubí přes Baltské moře mění oceán světových dějin. Netřeba blamovat, že smysl „Severního proudu“ je čistě ekonomický, že je to boj o trhy, boj o levné uhlovodíky. „Nord Stream 2“ je politický nástroj, tisícikilometrový bič, kterým Rusko pobízí unaveného koně evropského dění.

Byl jsem na staveništi, když trubky ještě spočívaly na zemi. Z Vologdy, kde se rozvětvují hlavní magistrály ruských plynovodů, jsem jel tisíce kilometrů autem k Baltu, projížděl bažinami, lesními houštinami, nechával za sebou města a vesnice, sledoval potrubí až k pobřeží Baltského moře v místě, kde se mělo o několik let později ponořit do vody. Bylo to nádherné pobřeží: štíhlé, sluncem ozářené smolné borovice, azurově modré moře, nedaleko od břehu čarovná, žensky překrásná písčina. Pomyslel jsem si, jak bude toto pobřeží vypadat za několik let, až se tu složí ocel, hučet bude přečerpávací stanice, z mol vyplují první lodě a potrubáři. A teď se to všechno završilo.

USA pod tlakem kompromisů

Proběhlo ruské ocelové „Drang nach Westen“. Kolem potrubí se jako kolem obří ocelové osy točí a bude točit obrovský vír politických událostí, vášní, intrik, tajných spiknutí, obchodních dohod – nekonečný vír světových her.

Hlavy států, zpravodajské služby, diplomaté, ekologové, technokraté, odborníci na ocel, geologové, zjitření a neúnavní blogeři a showmani – to vše se točí a víří kolem zdánlivě tichého a nehybného plynovodu ležícího na dně Baltského moře.

Ale uprostřed všech těchto vichrů, politických představení, výkřiků nadšení a nenávisti se skrývá hluboká, světu neviditelná intrika, kvůli níž byl tento plynovod postaven, kvůli níž byl tento plynovod málem zastaven. A nyní, s dokončeným spojením a závěrečným žhavým švem, se tato intrika pomalu a vytrvale vynořuje jako obrovská, záhadná ryba.

Putin a Biden, kteří se nedávno setkali, se shodli na tom hlavním. Dohodli se, že plynovod „Nord Stream 2“ bude postaven, Amerika se vzdá obstrukcí, které stavebním firmám kladla, a Rusko zpomalí své rychlé sbližování s Čínou, k němuž by se v případě zastavení výstavby plynovodu rozhodlo. Rusko pohrozilo Americe, že pokud zamezí v pokračování výstavby ropovodu, obrátí se definitivně čelem k Číně – a to až do té míry, že s ní uzavře politicko-vojenské spojenectví, které podpoří Čínu v jejím soupeření s Amerikou a postaví výraznou překážku do cesty Američanům, kteří spatřují v čínsko-ruském strategickém spojenectví obrovskou a možná nepřekonatelnou hrozbu pro vlastní budoucnost.

Čtěte ZDE: Boj o plynovod Nord Stream 2 vrcholí: Globalisté se pokusili zastavit stavbu žalobami „ekologů“. Byly Vrbětice součástí sabotáže? První plyn by měl přitéct z Ruska do německých voleb. Základní americká doktrína

Rusko-německá osa

Plynovod, který se přimknul k německému pobřeží, výrazně Německo posílí. I bez plynovodu skrytě ovládlo Evropskou unii, postupně se stalo největší evropskou mocností a diktuje své zásady a cíle ostatním zemím, které se stávají stále více německými satelity. Nyní, když spolu s ruským plynem do Německa přišel mocný politický impuls Ruska na Západ, když strategické spojenectví mezi Německem a Ruskem, které po válce léta zrálo, našlo nové formy a nové kontury, lze říci, že osa Moskva – Berlín, Rusko – Německo má podobu ocelové linie potrubí dlouhé několik tisíc kilometrů.

Spuštěním „Nord Stream 2“ končí vydírání ze strany Ukrajiny, která se domnívala, že díky tranzitu ruského plynu do Evropy kontroluje ruskou politiku a může ovlivňovat situaci na Ukrajině po navrácení Krymu Rusku a povstání v Donbasu. Ukrajina je nyní v pozici žebráka, který prosí Rusko, aby pokračovalo v tranzitu plynu přes Ukrajinu. Tento tranzit byl zatím milostivě přislíben, ale může být kdykoli odvolán.

Kdo říká, že Rusko je uhlovodíková země, že ruská ekonomika je jednorozměrná, založená na surovinách, zapomíná dodat, že ruský uhlovodíkový průmysl je obrovský technologický, vědecký a hospodářský zázrak. Tento průmysl je totiž rozložen po rozsáhlých územích na severu, západě, ve východní Sibiři a v Tichém oceánu. A toto odvětví samo o sobě vyžaduje od Ruska velkou píli, nejrůznější dovednosti, kolosální vědecké a technické úspěchy.

Toto odvětví je totiž spojeno s těžbou plynu a ropy z velmi obtížné, věčně zmrzlé půdy uprostřed drsného terénu, krutého mrazu, bouří a nebezpečí povodní a lesních požárů. Přečerpávací stanice, systémy pro přepravu plynu, měřicí zařízení, dohled nad toky plynu a stavem plynovodu, monitorování terénu a prostředí, údržba a konzervace obřích ocelových svazků vedení, ochrana před sabotážemi a poškozením, neustálé sledování kvality plynovodu, eliminace trhlin, které mohou způsobit velké škody na životním prostředí – to vše činí z ruského plynárenského průmyslu vrchol dokonalosti a velký úspěch ruských inženýrů, geologů i politiků.

Plynovod „Nord Stream 2“ je svým významem srovnatelný s Krymským mostem. A zatímco Krymský most leží nad mořem a "dotýká se nebes", Nord Stream 2 leží hluboko pod vodou a protíná samotné jádro evropské a světové politiky.

Petrohradská oslava

Železné obětí dvou velmocí – Německa a Ruska – zařinčelo a zaklaplo. Petrohradské ekonomické fórum bylo oslavou dokončení stavby. Samotné fórum bylo svoláno jako symbol ekonomické a finanční síly Ruska. Pod znamením potrubí položeného dělníky a inženýry se petrohradského fóra zúčastnilo mnoho významných lidí. Přijeli mocní bankéři a šéfové světových korporací, na fóru vystoupili slavní umělci, hudebníci a zpěváci. Sjela se sem světová elita a blýskala se superdrahými toaletami a šperky. Na fórum byly pozvány nejkrásnější a nejdražší společnice, jejichž doprovod stál neskutečné peníze. Účastníci po každém panelu jedli, pili, bavili se a hráli vznešené divadlo u bohatých stolů. A každý takový banket stál tolik, že by za ty peníze bylo možné nasytit celé jedno provinční město.

Bankéři, průmyslníci a politici se radovali – bylo to jejich vítězství. Je to však také vítězství pro malé ruské vesnice, kde se za dlouhých mrazivých nocí stále ještě topí březovým dřevem? Byla to oslava osamělých matek, které vychovávají své osiřelé děti? Byla to oslava obyvatel malých osad, kde v posledních letech zanikly lékařské pohotovosti a lidé jsou nuceni cestovat stovky kilometrů za lékařem? Vzala ruská vláda do náruče své vlastní lidi?

Mezitím restaurátoři ve Volgogradu našli na stěně planetária pod vrstvou vápence Stalinův reliéf. Kdysi tento basreliéf kladivem rozbili a znetvořili vandalové, zamazali ho špinavou vápennou omítkou a zabílili. Nyní byl basreliéf odhalen a představitelé města se navzdory nářkům místních liberálů rozhodli ho zrestaurovat a zpřístupnit lidem.

Nedaleko Petrohradu, v Gatčině, se konalo odkrytí pomníku cara Alexandra III. A na hrudi mocného ruského cara se místo vyznamenání apoštola Ondřeje Prvozvaného zničehonic objevila Davidova hvězda. 

Kde byla ruská tajná služba, a kde Mosad?

Car snad pocházel z ghetta?

Zdroj.

Tagy článku