23. června 2021 - 03:20
Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?
„Stojí to za připomenutí, protože to někdy vypadá jako, že došlo k nějakému dramatickému zlomu v listopadu 1989, respektive pak k volbě prezidenta republiky a potom až už následoval ten vývoj, který je charakteristický jako politická a ekonomická transformace. Ale ono to bylo jinak v prosinci 89 ještě Václav Havel přísahal na Ústavu Československé socialistické republiky, mezitím došlo ke změně názvu republiky a začaly se tady projevovat odstředivé tendence ve prospěch české části Československa a slovenské části, a mimochodem se objevily i hlasy moravistů, a hlavně se změnil název státu, ten název byl Česká a Slovenská federativní republika. To znamená, že došlo k jakési změně ústavním zákonem a ten zákon musel být schválen Národním shromážděním, to znamená Sněmovnou národů a Sněmovnou lidu.
Václav Havel který mluvil nejméně ve dvou svých projevech na začátku roku 90 o tom, že dovede národ k svobodným volbám a pak že tu funkci prezidenta nebude zastávat, čímž nabízel takovou možnost, že by se mohl prezidentem stát Alexander Dubček nebo někdo jiný, tak přesto kandidoval na prezidenta a byl pak po volbách tím novým parlamentem zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky, na to se pozornost až příliš soustřeďuje, " říká v úvodu Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.
A vláda Národní oběti…
„Málo se zajímáme o to, jak vůbec vznikla ta druhá Čalfova vláda, protože to je vláda, která se tehdy pojmenovala sama jako vláda Národní oběti. A to bylo svým způsobem zvláštní až to vyvolalo ohlasy mezi lidmi, kteří se domnívali, že se taky může stát, že národ bude obětován.
Ale hlavně dochází k pohybu v politických stranách. Sociální demokracie, která vlastně nepřekročila ani tu povinnou uzavírací klauzuli a nebyla parlamentní stranou, se postupným rozkladem této strany stává stranou parlamentní a dokonce stranou postupně téměř nejsilnější a tam se objevuje ta nová politická generace, která transformuje Českou tehdy ještě Československou sociální demokracii. Odcházejí ti sociální demokraté z dovozu, jako byl profesor Horák a celá jeho skupina, která obrozovala Sociální demokracii na jaře 90.
Ale také se dělají první přípravné kroky k tomu, aby v lednu 91 se ustavila politická strana, která se nazve Občanskou demokratickou a dochází tam k prvnímu konfliktu nebo alespoň k vyhranění dvou tendencí A to je ta tendence prosazovaná Havlem „nepolitické politiky“, která je proti politickému stranictví a vztahuje se k žargonu české politiky z konce 19. Století, ale také k politice stranické. Václav Klaus je typickým představitelem, navíc použije typologii rozdělení politických stran na pravici a levici,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.
Nové zákony, změna názvu republiky…
Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)