• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Zdeněk Zbořil: Vláda národní oběti

    22-6-2021 První Zprávy 164 646 slov zprávy
     

    23. června 2021 - 03:20




     Co nám k tomu řeknete pane Zbořile?



    „Stojí to za připomenutí, protože to někdy vypadá jako,  že došlo k nějakému dramatickému zlomu v listopadu 1989,  respektive pak k volbě prezidenta republiky a potom až už následoval ten vývoj, který je charakteristický jako politická a ekonomická transformace.  Ale ono to bylo jinak v prosinci 89 ještě Václav Havel přísahal na Ústavu Československé socialistické republiky, mezitím došlo ke změně názvu republiky a začaly se tady projevovat odstředivé tendence ve prospěch české části Československa a slovenské části, a mimochodem se objevily i hlasy moravistů, a hlavně se změnil název státu, ten název byl  Česká a Slovenská federativní republika. To znamená, že došlo k jakési změně ústavním zákonem a ten zákon musel být schválen Národním shromážděním, to znamená Sněmovnou národů a Sněmovnou lidu.
     


    Václav Havel který mluvil nejméně ve dvou svých projevech na začátku roku 90 o tom, že dovede národ k svobodným volbám a pak že tu funkci prezidenta nebude zastávat, čímž nabízel takovou možnost, že by se mohl prezidentem stát Alexander Dubček nebo někdo jiný, tak přesto kandidoval na prezidenta a byl pak po volbách tím novým parlamentem zvolen prezidentem České a Slovenské federativní republiky, na to se pozornost až příliš soustřeďuje, " říká v úvodu Zdeněk Zbořil v rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.



    A vláda Národní oběti…



    „Málo se zajímáme o to, jak vůbec vznikla ta druhá Čalfova vláda, protože to je vláda, která se tehdy pojmenovala sama jako vláda Národní oběti. A to bylo  svým způsobem zvláštní až to vyvolalo ohlasy mezi lidmi, kteří se domnívali, že se taky může stát, že národ bude obětován.



    Ale hlavně dochází k pohybu v politických stranách.  Sociální demokracie, která vlastně nepřekročila ani tu povinnou uzavírací klauzuli a nebyla parlamentní stranou,  se postupným rozkladem této strany stává stranou parlamentní a dokonce stranou postupně téměř nejsilnější a tam se objevuje ta nová politická generace, která transformuje Českou tehdy ještě Československou sociální demokracii. Odcházejí ti sociální demokraté z dovozu, jako byl profesor Horák a celá jeho skupina, která obrozovala Sociální demokracii na jaře 90.  



    Ale také se dělají první přípravné kroky k tomu, aby v lednu 91 se ustavila politická strana, která se nazve Občanskou demokratickou a dochází tam k prvnímu konfliktu nebo alespoň k vyhranění dvou tendencí A to je ta tendence prosazovaná Havlem „nepolitické politiky“, která je proti politickému stranictví a vztahuje se k žargonu české politiky z konce 19. Století, ale také k politice stranické.  Václav Klaus je typickým představitelem, navíc použije typologii rozdělení politických stran na pravici a levici,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.





    Nové zákony, změna názvu republiky…



    „Já si myslím, že bychom neměli zapomínat na vývoj po volbách v červnu 1990, protože on je také provázen bouřlivým přijímáním zákonů mezi nimi i některých ústavních a dokonce dnešní předseda Ústavního soudu Rychetský říká, že toto období je tím revolučním obdobím, to je to období kdy se mění povaha Československé republiky, kdy se objevují tendence rozdělení na dva státy a celá řada pozdějších významných politiků je nositelem myšlenky rozdělení státu. To nebyla jenom záležitost Václava Klause nebo Mečiara, ale v tom hrál významnou roli Hrad, Václav Havel a to jeho politické okolí a samozřejmě představitelé nebo reprezentanti dalších politických stran,  kteří si představovali, že tento  rozpad Československa jim přinese nejenom dobré jméno někde jinde v zahraničí u těch sponzorů a garantů politických změn v Československu, ale že jim přinese i hlasy nových voličů u nás doma, což se vlastně nakonec stalo, ne sice v té míře jak předpokládali ale dočasně jim to přineslo ne snad jenom jednoznačné vítězství, ale silnou politickou pozici v rámci existujícího a měnícího se systému,“ dodává Zdeněk Zbořil.

    Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.






    (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑