Dnes si připomínáme vypálení a vyhlazení Ležáků německými okupanty. Tato obec byla vyvražděna 14 dní po Lidicích. Nesmíme nikdy zapomenout na to, že Německo chtělo náš národ vyhubit jako podle nich součást podřadné rasy, a kdybychom se nebránili, mohl jako Lidice a Ležáky dopadnout celý náš národ. Němci se v tomto případě mstili za atentát na Heydricha, který byl husarským kouskem našeho odboje, ale dle plánu Německa měl zaniknout celý náš národ. Nesmíme zapomenout na oběti vlastenců, kteří položili život za svobodu a suverenitu našeho národa a v boji proti zrůdnému nacistickému režimu, který vraždil lidi jenom kvůli odlišnému rasovému původu či jinému politickému názoru.

I nyní bohužel vidíme v Evropě nenávistnou islámskou ideologii, která lidi ostatních náboženství považuje za podřadné a dle níž tito lidé mohou být vražděni a zotročeni. I nyní v Evropě vidíme ofenzivu sluníčkářských neomarxistů, kteří neuznávají výsledky demokratických voleb a lidi s opačnými názory slovně a někdy dokonce i fyzicky napadají. Nacisté nejsou ti, kteří se chtějí bránit proti novým totalitním ideologiím, ale dědici nacismu jsou ti, kteří tyto ideologie prosazují. Ke krveprolití nemusí být daleko. Viděli jsme to v Ukrajině na Majdanu. Vidíme to v Americe. Vidíme to v městech západních Evropy.

Dne 24. června 1942 časně odpoledne byly Ležáky obklíčeny a obyvatelé shromážděni a převezeni do Pardubic, kde bylo 33 dospělých pozdě večer zastřeleno. Jedenáct dětí bylo odesláno do plynových komor a jen dvě dány na převýchovu do Německa, odkud se po válce vrátily.

I v naší republice máme lidi, kteří se hlásí k násilnému Majdanu či k násilným protestům v Americe. Ležáky i Lidice jsou mementem, že se musíme proti totalitním tendencím bránit a jsou mementem toho, že musíme bránit svou svobodu a suverenitu.

Kéž by i dnes pro nás všechny platilo to, co vzkázali parašutisté účastnící se atentátu na Heydricha Němcům: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme, slyšíte? Nikdy!“