Evropská komise nebude čekat na verdikt Soudního dvora Evropské unie a pravděpodobně začne využívat nová pravidla, která podmiňují čerpání z fondů EU dodržováním zásad právního státu, uvedla místopředsedkyně Komise Věra Jourová.

Podle Jourové poskytla exekutiva EU členským státům a Evropskému parlamentu podrobnosti o využití zmíněného mechanismu a pracuje také na hodnocení jednotlivých zemí.

EU souhlasila se zavedením nových podmínek na konci loňského roku poté, co Maďarsko a Polsko zablokovaly schválení sedmiletého rozpočtu bloku.

Nový mechanismus sankcí je všeobecně považován za nástroj, který Brusel použije především proti konzervativním vládám Maďarska a Polska, zejména v souvislosti s přistěhovalectvím, LGBT otázkami a reformou soudnictví.

Neustoupili, dokud jim nebylo umožněno obrátit se na soud kvůli spuštění nového systému, což v březnu učinili. Soudní dvůr EU v polovině června oznámil, že stanovil začátek slyšení na říjen.

„Doufala jsem, že první slyšení bude na jaře, pokud to bude v říjnu, nemůžeme čekat,“ řekla Jourová před setkáním s ministry členských států v Lucemburku, kde diskutovala o právním státu a evropských hodnotách v Polsku a Maďarsku.

Podle Jourové je pravděpodobné, že Brusel začne pravidla používat dříve a verdikt soudu zohlední až později.

Komise je nyní pod tlakem poslanců Evropského parlamentu, kteří jí dali lhůtu na předložení jasného plánu, kdy a jak novou podmíněnost začít používat. V opačném případě chtějí poslanci Evropského parlamentu podle České tiskové agentury žalovat exekutivu EU za nečinnost.

Poslanci Evropského parlamentu trvají na tom, aby Evropská komise již nyní posoudila rozdělení peněz z fondu pro mimořádné vymáhání pohledávek podle nových pravidel. Bezprecedentní krizový balíček obsahuje 750 miliard eur, z nichž mohou státy letos využít 13 procent.

Podle Jourové již Komise předložila Evropskému parlamentu a státům prováděcí nařízení k uvedenému nařízení, podrobnosti však stále dolaďuje. Mechanismus umožňuje zastavit část unijního financování pro země, jejichž orgány účinně nevyšetřují například korupci nebo střet zájmů.

„Je to mimořádně silný nástroj, který by mohl členské státy tvrdě zasáhnout, takže chceme mít naprosto jasno v tom, jak bude postup vypadat,“ uvedla Jourová.

Mezi země, jimž by Brusel mohl přístup k fondům omezit, patří kromě Maďarska a Polska i Česká republika, neboť premiér Andrej Babiš je podle auditu Komise ve střetu zájmů.

Podle místopředsedkyně nyní Komise posuzuje každou zemi podle kritérií nového nařízení.

„To se bude týkat zemí, kde si můžeme být jisti, že jakékoli systémové problémy v oblasti právního státu mohou poškodit evropský rozpočet,“ dodala Jourová.