Buchanan vyrůstal v silně konzervativní a křesťanské rodině s irskými, skotskými a německými kořeny, jejíž rodokmen je zmapován do roku 1667. Někteří z jeho předků bojovali ve válce za americkou nezávislost, jiní příslušníci rodu Buchananů zase bojovali v občanské válce na straně Konfederovaných států amerických.

Po maturitě na prestižním katolickém gymnáziu Gonzaga Buchanan vystudoval angličtinu a filozofii na univerzitě v Georgetownu (Georgetown University). Již tehdy se ukazuje coby silně politicky profilovaný, podílel se také na studentské demonstraci proti sovětskému vpádu do Maďarska. Po absolutoriu na Georgetownu získal doktorát ze žurnalistiky na Columbijské univerzitě a poté začal pracovat v konzervativním listu St.Louis Globe democrat. Angažoval se také v neúspěšné prezidentské kampani konzervativního jestřába Barryho Goldwatera.

Roku 1966 si jej vybral do týmu poradců viceprezident Richard Nixon, po jeho zvolení do prezidentské funkce Buchanan pracoval v Bílém domě jako prezidentův poradce. Tu samou funkci zastával u dalšího republikánského prezidenta, Geralda Forda. Začátkem osmdesátých let se podílel – spolu s bratrem Tomem a sestrou Angelou – na prezidentské kampani Ronalda Reagana a po jeho přesvědčivém vítězství se Buchanan stává hlavním poradcem pro styk s médii a také prezidentovým „speechwritterem“.

V letech 1992 a 1996 byl druhým nejúspěšnějším kandidátem republikánské strany v prezidentských primárkách. Pokaždé získal kolem třetiny republikánských hlasů a zvítězil ve státě New Hampshire. Na republikánském sjezdu v roce 1992 na sebe strhl pozornost projevem o kulturní válce, v němž varoval před sílícím vlivem neomarxistické a kulturní levice.

Buchanan bývá označován za ústřední postavu politického směru zvaného paleokonzervatismus, mezi jehož základní pilíře patří tradicionalistický konzervatismus v anglosaském duchu, vlastenectví a rodinné i křesťanské hodnoty. Je stoupencem striktního omezení imigrace, odmítá posilování nadnárodních struktur jako EU, OSN a WTO na úkor suverénních států, ostře vystupuje proti multikulturalismu a pozitivní diskriminaci a odmítá vývoz demokracie do ciziny za cenu životů amerických vojáků a peněz amerických daňových poplatníků. Rovněž v takzvaných kulturně-morálních otázkách (registrované partnerství, genderové spory, feminismus, držení zbraní atp.) zastává konzervativní stanoviska.

Z dlouhé řady jeho knih česky vyšla pouze jedna, a to Smrt Západu s podtitulem Jak vymírání obyvatel a invaze přistěhovalců ohrožuje naši zemi a civilizaci. Právě z ní vybíráme dnes podstatnou část 4. kapitoly zabývající se marxismem 20. století a jeho dnešním následníkem – kulturním marxismem, který je u kořene nechvalně převratných změn ve společenském životě našich dnů.