Po deseti letech, kdy nosili nálepku populistů, s nimiž žádná parlamentní strana nechce mít nic společného, se najednou ocitli na pokraji nové politické krajiny a Švédští demokraté stojí uprostřed politické šachovnice. Jejich lídrovi, 42letému Jimmiemu Akessonovi, se podařilo přesvědčit ostatní opoziční politiky, že mohou spolupracovat.

„Je to velmi důležitá událost v naší politické historii,“ říká Nicholas Aylott, politolog z Univerzity v Södertörnu.

Zatímco Löfvenovi Sociální demokraté byli podle německého listu Die Welt hlavními poraženými celé vládní krize, Švédští demokraté byli nakonec hlavními vítězi. To neznamená, že ostatní politické strany chtějí v příští vládě sedět rovně s pravicovou stranou. Takový krok vyloučila také středopravá Umírněná strana. Jako spojencům při hlasování však spolupráce vyhovuje jiným stranám.

„Snažíme se identifikovat důležité věci, na kterých se shodneme,“ vysvětlil nedávno Akesson ohledně stranické strategie serveru Politico.

Akesson strávil více než dvě desetiletí prací na kultivaci této strany, než dosáhl dnešního bodu.

Strana bývala směsicí nesourodých prvků, včetně „nahnědlých radikálů“, což ji činilo nepřijatelnou pro širokou veřejnost. Akesson je postupně vyloučil ze strany, aby nepoškodil její image rasistickými nebo xenofobními výroky.

Kriticky však hovořil také o přistěhovalectví a bezmezném sociálním státu, který postupně přitahoval zájem sympatizantů a voličů. Místo někdejší zanedbatelné podpory nyní strana v průzkumech vytrvale sbírá kolem 20 procent. Už ji nelze ignorovat.

„Trvalo to déle, než jsem čekal, ale máme trpělivost,“ poznamenal Akesson.

Změna atmosféry v zemi straně obecně prospěla. Před lety byla všeobecná podpora přistěhovalectví ve Švédsku vysoká. Země byla považována za „humanitární supervelmoc“.

V posledních letech, kdy v ulicích měst vybuchují granáty a ve válce přistěhovaleckých gangů přibývá vražd, však tato podpora mizí, což zohledňují i strany hlavního proudu. Když si například evropské země loni rozdělily uprchlíky z řeckých ostrovů, Švédsko se už nepřipojilo. Spíše poslalo humanitární pomoc.

Podle politologa Tommyho Möllera prochází skandinávská země dnes zásadní a rychlou politickou změnou.

Švédští demokraté z toho všeho těží, stejně jako z rostoucího odporu vůči vládním krokům během koronavirové krize.

Pro Švédsko byl pád premiéra novou zkušeností.

„Dlouho se zdálo, že menšinová vláda vydrží až do konce volebního období, ale rozdíly byly příliš velké,“ řekl komentátor Mats Knutson televizi SVT.

Následující týdny ukážou, jak je pozice Sociálních demokratů otřesena. Pravidelně plánované volby jsou naplánovány za rok. Sestavením nové švédské vlády se bude zabývat mluvčí Andreas Norlén. Musí jednat s představiteli stran o tom, kdo mu poskytne dostatečnou podporu. Prozatím bude současný Löfvenův kabinet vládnout jako přechodná vláda.

Kdyby byly předčasné volby, nikdo by na tom nebyl lépe než Švédští demokraté.