Byl jsem tehdy předsedou pražské organizace ČSSD a vyhlídky na náš volební úspěch v hlavním městě podle průzkumů veřejného mínění nevypadaly nejlépe. Proto jsem se v rámci přípravy na volby do Poslanecké sněmovny snažil naučit se co nejvíce o zákonitostech tohoto složitého procesu, jehož výsledek je tak nejistý. Pochopitelně jsem se nejvíce zajímal o nejčastější chyby, kterých se politici a volební manažeři v různých zemích dopustili.

Nejvíce se jich vyskytlo v dvoukolových volebních systémech, kdy kvůli přehnanému uspokojení s výsledkem politici přesvědčili své příznivce, že hlasování v druhém kole už bude jen formalitou. Jejich voliči to vzali na vědomí, k urnám nepřišli a vyhrál někdo jiný. Jistým způsobem to také platí o předvolebních průzkumech, kde velmi záleží na načasování. Příliš časné odkazy na volební vítězství mohou mít dva nepříznivé důsledky – ukolébají vlastní příznivce, že už je vlastně rozhodnuto, a naopak mobilizují voliče, kteří si výhru favorita nepřejí. Klasický příklad představovalo referendum o Brexitu. Všechny průzkumy veřejného mínění ukazovaly, že mladá generace si odchod z EU nepřeje, takže referendum skončí vítězstvím příznivců setrvání v ní. Proevropská mladá generace ve své drtivé většině k volebním urnám nepřišla, takže Velká Británie již členskou zemí Unie není.
   

V České republice máme podobný příklad z roku 1998. Tehdy se v předvolebních průzkumech odehrával souboj mezi ODS vedené Václavem Klausem a Unií svobody, do níž přešli jeho bývalí spolustraníci v čele s Janem Rumlem. Unie svobody měla silnou podporu umělecké fronty a médií, takže její preference se pohybovaly kolem 20%, zatímco u ODS nepřesáhly desetiprocentní hranici. Ve volbách do Poslanecké sněmovny pak Klausova ODS obdržela 27, 5% voličských hlasů, zatímco Unie svobody pouhých 8, 5%.
   

V současné době nás média a většina agentur zkoumajících preference voličů přesvědčují o tom, že Piráti (a STAN) jsou jasnými vítězi říjnových parlamentních voleb a Ivan Bartoš vystupuje jako budoucí premiér, tento týden dokonce i v Bruselu. Připomnělo mi to volby z roku 1998, ačkoliv objektivně musím uznat, že spindoktoři z agentur mají dnes více možností a lepší technologie, takže Piráti se STANem asi získají kolem 20% voličských hlasů, když na počátku kampaně byly jejich preference 13 + 5 procent.
   

Stejně si však myslím, že pirátské holedbání s premiérem in spe nejspíš vyděsilo nadkritickou množinu voličů, takže volby dopadnou jinak než nám zatím předvolební průzkumy tvrdí.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)