Bývalý guvernér státu Florida a jeden z uchazečů o prezidentský úřad Jeb Bush kritizuje připravovanou dohodu, jejímž cílem je omezení íránského jaderného programu. Obamova administrativa je podle jeho názoru nedůrazná a nemá jasně stanovenou strategii. Bezpečnost Spojených států je prý vážně ohrožena.
Obamova administrativa podle Bushe udělá cokoli, aby zajistila podepsání dohody o omezení íránského jaderného programu. „Svědčí o tom opakované ústupky a zoufalé nepochopení situace. Američané se projevují jako slaboši, tak proč by nejvyšší vůdci Íránu nepřitlačili Obamu k ještě dalším ústupkům?“ táže se Bush a konstatuje, že uzavřená dohoda bude pro Spojené státy, Izrael a celkovou stabilitu na Blízkém východě špatným řešením. „Naopak pro Írán to bude vítězství, které legitimizuje jeho autoritářský režim, pomůže jeho ztenčující se pokladně a stane se vítaným povzbuzením pro jeho další agresi v regionu. Země se navíc nebude muset vzdát svých jaderných ambicí. Ostatně úředníci z Obamovy administrativy nedávno přiznali, že chystaná dohoda nezabrání Íránu v tom, aby mohl vyvíjet jaderné zbraně,“ poukazuje Bush.
Jeb Bush, kandidát na příštího prezidenta USA
Bush je přesvědčen, že připravovaná dohoda představuje pouze krátkodobé politické výhody pro samotného Obamu, ale nikoli trvalou bezpečnost pro Spojené státy. „Írán je v celosvětovém měřítku největším sponzorem terorismu. Podporuje libanonský Hizballáh, milice v Iráku či Hamás, Tálibán a dokonce i al-Káidu. Před 11. zářím 2001 byl Íránem podporovaný Hizballáh zodpovědný za smrt více Američanů než jakákoli jiná teroristická organizace na světě. Přes zbožné přání Obamy v této praxi pokračuje i před dvěma lety zvolený prezident Hassan Rúhání,“ kritizuje Bush. Podle jeho názoru současný íránský režim podněcuje nestabilitu a sektářské napětí v regionu. „Je naivní a nerealistické věřit tomu, že Rúhání a současná vláda v zemi mohou přinést Blízkému východu stabilitu,“ má jasno bývalý guvernér státu Florida.
Bush také Íránu vyčítá, že financoval Asadův režim v Sýrii během jeho války proti syrskému obyvatelstvu. „Stovky íránských bojovníků působí v Sýrii i nyní. Pomáhají podporovat sektářské napětí, a vehnali tak zemi do náruče Islámského státu. V Jemenu zase Írán podporuje tamější povstalce, kteří zapříčinili chaos v celé zemi. Írán navíc používá rakety a improvizovaná výbušná zařízení k útokům na americké cíle. Radikálové z Hamásu a Hizballáhu vystřelili tisíce raket íránské výroby proti obyvatelům Izraele a vyvíjejí mezikontinentální balistické střely, jež by mohly v budoucnosti zasáhnout i Spojené státy,“ varuje Bush s tím, že íránští vůdci iniciují brutální represe domácího obyvatelstva (více)
saúdsko-ruská spolupráce
První důvod- plynovod TANAP. V březnu letošního roku byla za přítomnosti prezidentů Turecka a Ázerbájdžánu slavnostně zahájena výstavba plynovodu Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP) z Ázerbájdžánu přes Turecko na hranice Evropské unie. TANAP by měl ročně přepravovat asi 16 miliard krychlových metrů plynu a na něj by měl navazovat plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP) napříč Řeckem a Albánií do Itálie (zdroj). Jde o plynovod, který měl nahradit neuskutečněný projekt Nabucco, přičemž v obou případech má jít od odstavení ruského plynu do Evropy.
Trasa plynovodu TANAP, jehož výstavba byla zahájena v březnu 2015
Jak je vidět z mapy, na něj má být napojen i ruský plynovod South stream, není to však z důvodu vstřícnosti k Rusku, ale z důvodu, že plynovod TANAP pořád nemá jasno, z jakých zdrojů bude plyn brát. Ázerbájdžánský zdroj je totiž schopen pokrýt jen čtvrtinu množství, jaké Evropa potřebuje – přes Ukrajinu posílá Rusko do Evropy 120 miliard kubíků plynu ročně, zatímco kapacita TANAPU má být nanejvýš 31 miliard kubíků. Jak je dále vidět z mapy, projekt počítá se zdroji z Iráku a z Íránu, přičemž kdyby se podařilo získat íránský zdroj, pak bude potřeba zcela pokryta a ruský plyn nebude potřebný (více).
Druhý důvod – Saudská Arábie uzavřela dohody s Ruskem. V polovině června navštívili zástupci Saudské Arábie Rusko a uzavřely s ním dohody o jaderné, ropné a vojenské spolupráci. V Moskvě podepsaly šest mezinárodních smluv, mezi nimi i dohodu o „mírovém využití jaderné technologie.“ Saúdská delegace byla vedená Mohamedem bin Salmanem bin Abdulazízem, zástupcem saúdského korunního prince, ministrem obrany a předsedou Rady pro ekonomické záležitosti a rozvoj a návštěva proběhla v době, kdy se opakovaně hovoří o dohodě sunitské Saúdie s Pákistánem o předání pákistánské technologie výroby jaderných zbraní, pokud by jadernou zbraň získal šíitský Írán. Saúdská spolupráce s Ruskem odráží frustraci ze Spojených států amerických, o které se režim v Rijádu od svého vzniku v 30. letech 20. století opírá. Zástupce saúdského korunního prince včera v Sankt Peterburgu jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o posílení vzájemné spolupráce obou zemí v oblasti mírového využití jaderné energie, vojenské a technické spolupráci, bydlení, oblasti ropy a zemního plynu a investic (více).
Shrnuto: USA potřebují Írán na dvakrát, jednak kvůli plynu a za druhé Írán je úhlavním nepřítelem Saúdské Arábie nejen pro jejich náklonnost k USA, ale především je to země sunnitským islamistů, nepřátelských šíitskému Íránu. Dohoda USA s Íránem zároveň znamená další tlak na Saúdskou Arábii. I když se snad USA s Íránem dohodnou (a Obama to ustojí), nevěřím, že Írán, největší bojkotář amerického dolaru, jim někdy půjde na ruku více, než bude nutné. Na rozdíl od Saúdsko-ruských dohod je americká s Íránem stále nejistá (více). A jak píše i Tereza Spencerová, v případě těch saúdských to nebylo Rusko, kdo byl jejich iniciátorem (zde).
O Arménii, teroristických útocích ve Francii, Tunisu a Kuvajtu, o ruských anti sankcích, o Řecku, o legalizaci homo sňatků v USA. Veliké poděkování Ireně Aneri.
– Pozorovatelka – 4.7.2015