Je známou skutečností, že nejvyšší vojenský představitel NATO se vybírá víc s ohledem na politiku než na vojenství. Kterážto praxe se uplatňuje takto: Určí se země NATO, ve kterých je NATO nejméně populární, a nejvyšším vojenským představitelem NATO je pak Nejvyšší radou NATO jmenován generál právě z jedné z těchto NATO buď málo tleskajících či vůbec netleskajících zemí. Předpokládá se totiž, že občané země, která až dosud NATO tleskala nejméně či vůbec netleskala, bude po jmenování svého krajana do tak vysoké nadnárodní funkce natolik polichocena, že svou averzi vůči NATO buď odloží stranou, či ji dokonce promění v lásku.

Tehdy v roce 2014 byla za zemi, která měla být takto polichocena, vybrána Česká republika, a osobou, která se měla stát středobodem tohoto budoucího celonárodního polichocení, byl Nejvyšší radou NATO vybrán generál Pavel. Který ovšem o uvedených politických zámyslech svého jmenování nic nevěděl, a co jiného si tedy mohl myslet než to, že byl do funkce nevyššího vojenského velitele NATO jmenován proto, že byl západním světem rozpoznán a uznán za jeho nejsvětlejší vojenský a strategický mozek. A že tudíž až jeho mandát v NATO v roce 2018 skončí, vrátí se z Bruselu do Prahy jako jediný oprávněný uchazeč o nejvyšší funkci ve státě, o kterou se snad nebude muset ani ucházet, ale bude mu nabídnuta jako jedinému myslitelnému aspirantovi z vůle vděčného lidu.

Existuje a existovala ovšem smítka, která představu takovéto generálovy budoucnosti vždy jaksi zatmívala. Vycházela z faktu, že v roce 1985 vstoupil Petr Pavel do KSČ a že jeho tehdejší armádní nadřízení o něm v dochovaných záznamech píši jako o jedinci, který ve vojsku vždy napomáhal prosazovat vedoucí úlohu strany. Ale tohle všechno generál snad už dostatečně vysvětlil ve svém známém interview pro Blesk Zprávy z 19, prosince 2020, kde jasně a srozumitelně uvedl, že do strany vstoupil proto, že se chtěl dostat mezi výsadkáře. A že dnes už ovšem ví, že i tak to byla chyba, vyplývající z jeho tehdejší naivity.

Dnes je zde ovšem generál se světlou minulostí v NATO, činící už kroky ke zvolení naším novým prezidentem. A stejně jako kdysi ve vojsku prosazoval vedoucí úlohu strany, prosazuje dnes hierarchické uspořádání společnosti, které jí umožní lépe vzdorovat krizím, jakou je např. současná krize pandemická. V programu Seznamu Zprávy, nazvaném Ptám se já, o tomto svém projektu promluvil devátého tohoto měsíce s redaktorkou Veronikou Sedláčkovou takto:

„Chci Česko lépe připravit na zvládání krizí...na vrcholu, kde měl stát jen jeden člověk, který měl bý t krizovým manažerem, se to střídalo, systém měl několik hlav a tak vypadala i komunikace a rozhodování“ řekl Pavel a vyjevil tak svůj úmysl změnit strukturu státu podle vojenského vzoru s nedílnou pravomocí jediného velitele, od kterého se odvine hierarchický vojenský systém s pravomocí odshora dolů a odpovědností odzdola nahoru, který podle generálova názoru jedině bude schopen zvládat krize. Nu a protože to bude systém veskrze vojenský, můžete hádat, koho to generál myslel, když říkal, že „na vrcholu měl stát jen jeden člověk“.

V programu Ptám se já, odkryl generál Pavel též svůj pohled na naši mezinárodní politiku, a to v části věnované současnému prezidentovi Zemanovi, když řekl: „Zeman svým jednáním často komplikuje i obraz Česka na Západě a mezi Spojenci“.

Ano, stejně jako když jako mladý velitel prosazoval ve vojsku vedoucí úlohu strany a s tím i věrnost našemu věčnému příteli i ochránci a současně i záštitě světového míru Sovětskému svazu, prosazuje dnešní generál Pavel pravý opak. Už dlouhodobě tvrdí, že největší hrozbou mezinárodnímu společenství a míru představuje dnes Rusko, a naši politiku vůči USA, NATO a EU by nejraději viděl tak, že ji budeme z tváří a pohybu očních zorniček jejich vedoucích činitelů odezírat a plnit dřív, než bude vyslovena. Či řečeno jinak: že budeme ještě pokornějšími a poslušnějšími jejich vazaly, než jsme teď.

Generál Pavel svoji kandidaturu na prezidenta ČR sice ještě oficiálně neoznámil, ale už nyní funguje jeho podpůrná iniciativa s názvem Spolu silnější (odkaz na příbuznost generálových snah s volební koalicí SPOLU: ODS, TOP 09, KDU-ČSL). Generál objíždí Česko a agituje pro své hnutí všechny, kteří sdílejí jeho současný pohled na svět a na republiku, a neohlížejí se na to, co bylo a co se hlásalo dřív. A aby náhodou nezmeškal nic, co by mu mohlo prospět, povolal do svého týmu špičkového poradce pro volební kampaně Michala Repu. Ten umetl cestu k prezidentskému stolci Zuzaně Čaputové a teď ji tedy má umést k témuž i českému generálovi Pavlovi.

Někdy před osmým březnem 2023 (přesné datum příštích prezidentských voleb ještě nebylo oznámeno), tedy uvidíme, jak na tom s duševním zdravím jsme.