Řecko v referendu kategoricky odmítlo plán EU na konsolidaci řeckého dluhu. Merkelová bude svědkem pádu Eura nebo vlastní vlády? Investoři se zbavují evropských euro-dluhopisů, útěk k dolaru nabírá na obrátkách

Dopadlo to tak, jak nikdo netušil. Hlasy ještě nejsou všechny spočítány, ale německá média už mají jasno. A nejen německá. Řekové v dnešním referendu kategoricky řekli NE plánu EU na restrukturalizaci řeckého dluhu a v Bundestagu spadly ze zdí obrazy. Taková to byla rána z Řecka, že před okamžikem otřásla celým Německem. Před chvílí uvedlo řecké ministerstvo vnitra, že podle předběžných výsledků řeklo v referendu NE více než 60% Řeků [1].

Je to absolutní výbuch Eurozóny, nakročení ke konci Eurozóny v současné podobě. Angela Merkelová podle německých médií teď stojí před zoufalou volbou. Buď bude tvrdě stát za německými pohledávkami, které Řecko nebude schopné a ani ochotné po referendu už splatit, a tím pádem odchod Řeků nastartuje rozpad Eurozóny, anebo v zájmu záchrany Eurozóny se dohodne s Aténami na novém programu, který nebude o ničem jiném, než o seškrtání řeckého dluhu o 50 až 85% a s odkladem splátek dluhu o 10 až 30 let. To ale bude znamenat konec vlády Merkelové, protože před německými voliči takový krok už neobhájí.

Řecké NE vytváří precedens i pro další země. Španělsko, které je v obrovských problémech, by se mohlo tímto modelem řeckého neplacení dluhů inspirovat. Situace začíná být nepřehledná i na bankovních trzích. Už v pátek bylo Euro značně volatilní a nálady investorů předpovídaly, že nedělní referendum v Řecku nemusí dopadnout pro Euro dobře. V pondělí, kdy se začne obchodovat, se očekávají výprodeje a další posilování dolaru. Řecké NE posílí i ruský rubl, který je spatřován jako exitová varianta Řecka pro případ, že by Angela Merkel se rozhodla potopit existenci Eurozóny.

Juncker: „Eurozóna a Schengen jsou spojité nádoby!“

Řecko navíc nehlasovalo pro NE ve smyslu návrhu na restrukturalizaci dluhu, ale němečtí novináři upozorňují, že v Řecku se NE vnímá jako NE celé Evropské Unii a Bruselu. Tento trend není náhodný a dnešní referendum může zadělat na obrovský problém v celé unii. Konec Eurozóny by mohl znamenat i obnovení úvah o ukončení projektu Schengenu, kdy jednotná měna a Schengen je systémově uzavřená struktura. Jean-Claude Juncker už dříve varoval, že Eurozóna a Schengen jsou dvě spojité nádoby a všechny země Schengenu budou používat Euro. Současné období, kdy některé země Schengenu ještě Eurem neplatí (např. Česko), je a vždy bylo pouze přechodné.

Odchod Řecka z Eurozóny by tak znamenal i odchod země ze Schengenu, což Řekové kategoricky odmítají, protože zamezení volnému pohybu osob v rámci EU by bylo posuzováno jako nátlak na Atény. A k tomu opravdu může dojít jako jeden z trestů ze strany Bruselu. Přechod Řecka zpátky k Drachmě by byl bolestivý, ale zároveň nevyhnutelný. Řecko by ale v takovém případě vyhlásilo bankrot a zřeklo by se veškerých dluhů. Země by tím pádem zřejmě musela začít čelit sankcím IMF a ECB za tento krok, což by otevřelo řeckou náruč Moskvě a Pekingu.

Ze všech alternativ se zdá nejpravděpodobnější varianta, že Berlín nebude riskovat rozpad Eurozóny a útěk Řecka k Rusku a Číně a že Angela Merkel nabídne Aténám přijatelnější variantu. Je už teď jasné, že německé důchodové fondy, které utopily v řeckých dluhopisech přes 70 miliard EUR, budou muset být zachráněny z německého státního rozpočtu. Pokud by to Angela Merkel neudělala, riskovala by pád vlastní vlády.

Německo a Francie už nemusí Eurozónu udržet pohromadě

Ovšem tento plán můžou paradoxně zhatit další země EU, kterým už s Řeckem došla trpělivost. Řecko by mělo opustit Eurozónu, už včera bylo pozdě, zaznívá v Bruselu už od počátku tohoto roku. Jenže odchodem z Eurozóny bude nejvíce trpět Německo a Francie. Je tak logické, že v pondělí večer je nově naplánována schůzka v Paříži mezi Merkelovou a Hollandem, jednat se bude o osudu Eurozóny. Pokud Řecko odejde, může to nastartovat lavinu. Španělsko je druhé v řadě, Itálie čeká hned za ní.

Na současné situaci vydělá dolar, a to v každém případě. Nákupy a investice do amerických dluhopisů budou opět zajímavé pro velké banky a investory, zatímco investoři a držitelé eurobondů budou na vlně výprodejů utíkat z pasti, kterou uháčkoval Brusel už v roce 2009, když důvěru investorů měl posílit plán na zřízení tzv. Eurovalu. Ten se ukázal jako nefunkční a utopický. Pokud nějaká země potřebuje záchranu, tento zabezpečovací fond dokáže řešit jen symptomy krize, ale ne systémové problémy, ve kterých se Eurozóna potácí už od svého počátku.

Řecko předpokládá, že se s Německem dohodne pod vlivem výsledků referenda na lepších podmínkách reforem. Ale je možné, že s touto dohodou nebudou ostatní země Eurozóny už souhlasit, protože jejich trpělivost s Řeckem je u konce. Na konci tak může být nejen odchod Řecka z Eurozóny, ale i konec Eura a v  neposlední řadě předčasné volby v Německu.

-VK-

Šéfredaktor AE News