Evropská komise schválila plán na zdanění domácností a dopravy cestou povinného nákupu povolenek na emise oxidu uhličitého. Novou daň označovanou jako ETS by měly v cenách topiv platit domácnosti, které k vytápění používají uhlí nebo plyn. Bez ohledu na to, jestli si topí ve vlastním kotli, nebo odebírají teplo a teplou vodu z městské teplárny. I na ně se má totiž vztahovat povinnost platit daň za vypouštění kysličníku uhličitého.
Komise v balíčku 14 změn různých nařízení schválila rovněž zvýšení daní z motorových paliv. Systém obchodování s povolenkami na vypouštění CO2, který byl doposud užíván je velkých průmyslových znečišťovatelů jako ocelárny, má být podle Komise rozšířen i na dopravu. Do cen pohonných hmot by nově měla být započítána nová daň, kterou budou platit spotřebitelé, ale finanční úřady ji budou odvádět rovnou do Bruselu. Výnos obchodování s povolenkami – s těmi průmyslovými i od domácností a z dopravy – má být příjmem rozpočtu EU.

Když jsem na této stránce před rokem varoval, že Komise připravuje zdanění domácností formou povinného placení ETS, označovali mě Piráti a různé neziskovky zabývající se cenzurou pod rouškou „ověřování faktů“ za dezinformátora. Jsem zvědav s jakými argumenty přijdou nyní. Text balíčku daňových opatření o vytahání peněz z rodinných rozpočtů do rozpočtu EU totiž zveřejnil probruselský web Euroactiv, který získal plnění znění nových daní navrhovaných Komisí. Zveřejnil i pasáže, kde Komise přiznává, že nové daně nejtvrději dopadnou na chudší domácnosti, u nichž výdaje za bydlení, energie a dopravu tvoří větší procento rodinných rozpočtů než u majetných.

Euractiv dokonce přinesl informaci i o tom, jak hodlá Komise vybrané peníze použít. Na kompenzace formou dotací do zateplování budov nebo ekologičtějších systémů vytápění má jít POUHÁ PĚTINA výnosů daně ETS od domácností. Celých 80% výnosu daně má jít na splácení dluhu ve výši 750 miliard eur, který EU nadělala v rámci Fondu obnovy. Za půjčené peníze, která mají splácet domácnosti, přitom Komise hodlá v rámci Zeleného údělu dotovat budování nových fotovoltaických a větrných elektráren, výstavbu 5G mobilních sítí a dobíjecích stanic pro elektromobily.
Jimi chce Komise nahradit klasická auta se spalovacím motorem do roku 2035. Podle balíčku opatření, které Komise schválila, má být po roce 2035 zakázán prodej klasických automobilů a autobusů na unijním trhu. Po zveřejnění zprávy o chválení „zelenoúdělového daňového balíčku“ varovali i bankovní analytici před vlnou drastického zdražování, které by nové daně způsobily, pokud by je schválili Evropský parlament a Rada. Dopředu avizuji, že hodlám spolu se členy frakce Identita a demokracie (ID), v níž působí i europoslanci zvolení v ČR za SPD, hlasovat proti těmto šíleným návrhům.

Před schválením balíčku opatření varoval i francouzský poslanec Pascal Canfin z vládní strany En Marche prezidenta Emmanuela Macrona. „Neudělejte chybu, když rozšíříte trh s uhlíkem na vytápění a paliva. Ve Francii jsme to už zkoušeli a přineslo nám to akorát Žluté vesty“, řekl Canfin francouzské pobočce Euroactivu.

Balíček nových daní, které by spotřebitelé v zemích EU měli platit rovnou do Bruselu, je velmi podobný tzv. ekologické daňové reformě, kterou se v letech 2018 a 2019 ve Francii pokoušel prosadit úřadující prezident Macron. Na odpor se mu postavilo hnuté Žlutých vest, které po celé Francii při demonstracích podpořily miliony občanů. Na Žluté vesty, s nimiž demonstrovali v mnoha městech statisícové davy, vláda nasadila nejen policii, ale i armádu. Při brutálních střetech mezi demonstranty a policií s vojáky bylo zraněno víc než 1.700 protestujících (z toho 16 s doživotními následky) a zhruba tisíc policistů. Macronova vláda nakonec musela ekologickou daňovou reformu, která by dramaticky zvýšila životní náklady, zrušit. Přiměla ji k tomu generální stávka vyhlášená odboráři po smrti dělníka, který byl cestou z práce zasažen do hlavy gumovým projektilem vystřeleným policistou zasahujícím proti demonstrantům.

Několik dní poté, kdy francouzský prezident Macron podepsal narychlo parlamentem schválený zákon, jimž byla ekologická daňová reforma zrušena, vstoupila do středu zájmu sdělovacích prostředků švédská záškolačka Greta Thunberg. Po její roční kampani Komise schválila plán nazvaný Zelený úděl. Evropská rada krátce poté schválila i Víceletý rozpočtových rámec EU pro léta 2020 až 2027, podle nějž mají být sníženy dotace zemědělcům a chudším státům na infrastrukturu, proto, aby mohla být více dotována výstavba větrných a solárních elektráren a výstavba dobíjecích stanic pro elektromobily.

Ve Francii Žluté vesty dokázaly v národním měřítku zatavit ožebračování chudých a střední třídy. Nyní nastal čas rozšířit Hnutí žlutých vest do ostatních členských stát EU. Včetně ČR.