Prezident Alexandr Lukašenko se již před časem nechal slyšet, že jako odpověď na sankce ze strany Evropské unie a litevskou podporu běloruské opozice nebude bránit ani nelegální migraci ani pašování narkotik přes hranice své země. Místo toho jemu podřízené tajné služby a pohraničníci organizují leteckou přepravu migrantů z Bagdádu do Minsku, a poté jim pomáhají překonat hranice mezi Běloruskem a Litvou tím, že jim poskztnou důkladnou instruktáž o pohybu litevských pohraničníků, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.

Odhaduje se, že od počátku letošního roku využilo tuto pomstychtivou pomoc asi 1 800 osob. Srovnáme-li tento počet s „provozem“, který zajišťují na jižní hranici EU pašerácké neziskovky, jde o zanedbatelné množství, nicméně to stačilo na vyvolání politické destabilizace v Litvě. Většina tamních politiků chápe, že nelegální  migrace je nebezpečná zbraň. Proto litevský Sejm přijal zákon, který umožňuje zadržení každého, kdo nelegálně překročí státní hranici. Následně bude internován v utečeneckém táboře až půl roku, pak poslán zpět do země svého původu.
   

V tomto týdnu litevský parlament přijal rezoluci, která označila přesměrování toku migrantů na bělorusko – litevskou hranici za pokus o destabilizaci vnitropolitické situace v Litvě. Na základě toho je každý, kdo nelegálně překročí hranice, považován za aktivního účastníka hybridního útoku na litevský stát. Jako hybridní agresor bude zadržen, internován a deportován zpět. Organizátory nelegální migrace zapíší do sankčního seznamu Litvy a Evropské unie.
   

Již na začátku července litevská vláda kvůli migraci vyhlásila vyjímečný stav a o týden později začala stavět hraniční plot s detektory pohybu a ostnatým drátem. Litva jako hraniční stát EU názorně předvedla, jakým způsobem se musí bojovat s nelegální migrací a ve své parlamentní rezoluci ji velmi přesně pojmenovala – jde o agresi s cílem destabilizovat zasažený stát. Protože tento instrument použil běloruský prezident, Evropská komise nemůže Litevce kárat jako v roce 2015 Maďarsko. Nicméně již dala jasně najevo svůj nesouhlas se stavbou plotu (odmítla ho financovat).

Dá se očekávat, že postupně část litevských politiků bude kritizovat příliš tvrdé zacházení s migranty. Již s tím začal litevský prezident Gitanas Nauseda, když zpochybnil nový zákon proti migraci. Domnívá se, že jeho tři zásady – zadržení, internace, deportace – představují systematické ohrožení práv běženců. Podpořil jej jeden z poslaců, který se obává, že plot na hranici poškodí imidž Litvy, až se migranti zraní o ostnatý drát a bude to v médiích.