Řecko, Írán, ropa. Devalvace Eura i Rublu? Kdo potřebuje bankrot Řecka a jeho odchod z EU?

Situace kolem Řecka je zmatená a kdo ví, o jak různé zájmy v ní jde a jestli se v tom vůbec někdo vyzná. Kromě přechodného pádu Eura vůči Dolaru stojí dnes za pozornost ještě jedna zpráva: ceny ropy spadly na tříměsíční minimum. K tomu nemůžeme přehlédnout, s jakou intenzitou USA tlačí na jadernou dohodu s Íránem a stejně tak na skutečnost, že Saúdská Arábie je natolik rozčarovaná jednáním USA, že se přiklání k Rusku.

Jednání o íránském jaderném programu, která momentálně probíhají ve Vídni, se blíží zítřejšímu  ukončení. Írán se nijak netají tím, že pokud dohody bude dosaženo a sankce budou zrušeny, chystá se téměř zdvojnásobit ropný vývoz ze současných 1,2 milionu barelů denně na 2,3 miliony barelů denně. Írán již je v kontaktu s původními kupujícími z EU, jako jsou Roayl Dutch Shell, Total nebo Eni a zároveň i se současnými dovozci z Asie. Jedná s nimi nejen o možných dodávkách, ale i potenciálních investicích do íránských ropných polí. Íránské ropné rezervy jsou čtvrté největší na světě s produkční kapacitou 4 miliony barelů denně. Bez omezení by tak mohl být Írán druhým největším producentem ropy ze zemí OPEC.

Nejvíce by návratem íránské ropy na světový trh pravděpodobně ztratilo Rusko, které neustále bojuje se Saúdskou Arábií a USA o pozici největšího světového producenta černého zlata. Stejně tak jako právě Rusko nejvíce těžilo ze sankcí uvalených na iránský export, by se ho nejvíce dotkl i návrat íránských barelů na ropný trh. Írán by se po dosažení dohody utkal s Ruskem o evropské dodávky (zdroj)

V březnu letošního roku byla zahájena výstavba plynovodu TANAP z Ázerbájdžánu přes Turecko na hranice Evropské unie. TANAP by měl ročně přepravovat asi 16 miliard krychlových metrů plynu a na něj by měl navazovat plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP) napříč Řeckem a Albánií do Itálie (zdroj).

Řecko uzavřelo dohodu s Ruskem přes nesouhlas USA

V červnu však přes důrazná varování USA a přes jejich nesouhlas podepsalo Řecko s Ruskem dohodu o výstavbě plynovodu „Turkish Stream“.  Ten byl dojednán v dubnu, když Vladimír Putin využil příležitosti vzniklé evropskou neschopností řešit řeckou krizi. Rusko nabídlo dodávku 47 miliard krychlových metrů plynu, což by pro řeckou vládu znamenalo tolik potřebné výnosy, vytvořilo 2 000 pracovních míst a změnilo zemi v energetickou křižovatku. Také to mohlo přinést 3 – 5 miliard eur na platbách předem, což by Syrize velmi pomohlo v rozpočtových potížích a snaze vyhnout se bankrotu. Smlouva měla být podepsána již v dubnu, ale Washington způsobil zdržení, což Rusy velmi rozčílilo. USA se chystaly vyslat do Řecka delegaci z ministerstva energetiky, mezitím se premiér Tsipras sešel v Athénách s výkonným ředitelem Gazpromu (zdroj). A v červnu, na ekonomickém fóru v Petrohradu,  došlo k podpisu dohody Turkish Stream, navíc s tím, že Řecku na něj půjčí ruská banka (zdroj)

Od té doby další dohody EU s Řeckem váznou.  Referendum bylo, slovy Pjakina, vyhlášeno co by „oddechový čas“ .

Ceny ropy během dnešního obchodování klesly o více než tři procenta a dostaly se na nejnižší úrovně od poloviny dubna

Možný scénář řecké krize

Bankrotem Řecka dojde skutečně k devalvaci Eura, zatímco Dolar tím získá. Současně dojde k dohodě USA s Íránem a Írán začne dodávat do Evropy plyn trasou TANAP, která s řeckým územím nepočítá. Rusko-řecký plynovod se stane bezpředmětným, stejně tak role Řecka v EU (na členství v NATO to zřejmě nebude mít vliv). Írán zahltí ropou trh, čímž budou klesat její ceny.

Nízké ceny ropy, odstavení ruského plynu z Evropy a devalvace evropské měny – kdo na to nejvíce doplatí? Nemluvě o tom, že scénář likvidace Ruska přes nízké ceny ropy se v minulosti už osvědčil. A komu se navíc hodí Evropa rozdrobená? Bude velmi zajímavé sledovat, jak zítra dopadnou jednání s Řeckem a především jednání s Íránem, která probíhají ve stínu Řecka, ale zřejmě mají velkou souvislost. Jen nevím, jak byl myšlen ten „oddechový čas“ – není to nakonec čekání na výsledky jednání s Íránem? A kdo za „oddechovým časem“ stojí? Zítra by se mělo ukázat, jestli jsou to Spojené státy anebo má pravdu Pjakin.

Evropští věřitelé, obzvláště němečtí a francouzští, se na situaci samozřejmě dívají jen zcela pragmaticky tak, jak to popsal VK, já k článku jen přidávám i tento pohled.

– Pozorovatelka –    7.7.2015