Psychiatrické léky zabijí každoročně odhadem 500 000 lidí, když počítáme jen lidi západních zemí ve věku nad 65 let. Uvádí to analýza, kterou řídil světoznámý dánský výzkumník Peter Gotzsche. Peter Gotzsche, vedoucí výzkumu v Nordic Cochrane Centre, uváděl toto číslo v článku vydaném v časopise British Medical Journal (BMJ), ve kterém argumentuje, že psychofarmaka mají jen „minimální“ přínos, ale velmi závažné vedlejší účinky. Tvrdí, že u většiny léků by jejich užívání mohlo být zastaveno bez způsobení jakékoli újmy.
Článek je součástí diskuse publikované v časopise jako úvod k debatě, která se konala 13. května na King’s College London. Obě rozpravy se zaměřily na otázku, zda psychofarmaka nepřináší více škody, než účinku. V diskusi časopisu BMJ se na článku podtrhujícím význam psychofarmak podílel John Crace, psychiatrický pacient, který píše pro deník Guardian, a Allan Young, výzkumník, hlásící se k velké angažovanosti ve farmaceutickém průmyslu.
Minimální užitek
Gotzsche je velmi důvěryhodný kritik farmaceutického průmyslu. Jako lékař se od roku 1984 specializoval na interní medicínu a strávil velkou část své kariéry jako zástupce farmaceutických firem. Založil později oddělení ve farmaceutické společnosti, které mělo na starosti klinické testy a novou registraci léků.
V roce 1993 byl Gotzsche spoluzakladatelem globálně respektované organizace Cochrane Collaboration, která se věnuje přezkoumávání medických výzkumných údajů na podporu medicíny založené na důkazech.
Gotzscheho reputace jako výzkumníka je rovněž ohromná; jeho články byly publikovány více než 70- krát v medických časopisech zabývajících se psychologií (BMJ, Lancet, JAMA, Annals of Internal Medicine and New England Journal of Medicine), a jeho výzkum byl citován více jak 15 000 – krát. V roce 2014 jeho kniha Deadly Medicines and Organised Crime: How Big Pharma Has Corrupted Health Care (Smrtelné jedy a organizovaný zločin: Jak farmaceutické lobby podplácí zdravotnický sektor) vyhrála cenu organizace British Medical Association.
Podle Gotzscheho jsou přínosy psychofarmak obecně přeceněné. V článku BMJ poznamenává, že většina testů psychofarmak poskytuje nespolehlivé důkazy, jelikož probíhají hlavně na lidech, kteří do nedávna brali jiné léky. Účastníci tak trpí abstinenčními příznaky v počátečním stádiu testů, aby jen později ukázali „zlepšení“, zdánlivě účinkem nového léku.
Zvláště poznamenává, že testy antidepresiv venlafaxinu (Effexxor) a fluoxetinu (Prozac) neukázaly skoro žádnou působnost přesahující placebo.Testy medikací pro léčbu ADHD nebyly jednoznačné a u léků na schizofrenii obsahovaly znepokojující prvky.
„Nesmírně nebezpečné“
Gotzscheho článek zvláště upozorňuje na poměrně běžné a závažné vedlejší účinky psychofarmak. Říká, že psychotropní léky jsou určené skutečně jen ke krátkodobému užívání a jsou „nesmírně nebezpečné“ při užívání dlouhodobém.
„Měly by být skoro výhradně užívány v akutních situacích a vždy s pevným plánem postupného vysazení, které může být pro mnoho pacientů náročné,“ píše Gotzsche.
Gotzscheho analýza ukazuje, že psychofarmaka tří typů (antidepresiva, antipsychotika a benzodiazepiny) v Dánsku každoročně zabijí 3 693 lidí starších 65 let, což převyšuje nějakých půl milionu lidí v USA a EU dohromady. Navíc říká, že v klinických studiích jsou obrovsky podhodnocené statistiky sebevražd způsobených léky.
„Přínos by musel být kolosální, aby toto ospravedlnil, ale je minimální“.
Speciálně v případě ADHD píše, že poskytují jen krátkodobou úlevu za cenu dlouhodobých následků.
„Studie na zvířatech silně naznačuje, že tyto léky mohou poškozovat mozek, což je zřejmě případ všech psychotropních léků“, píše Gotzsche.
„Vzhledem k jejich nedostatečnému přínosu odhaduji, že bychom mohli vyřadit skoro všechny psychotropní léky, když bychom upustili od všech antidepresiv a léků na ADHD a demenci…a používali jen část těch dnes používaných antipsychotik a benzodiazepinů“, vyvozuje Gotzsche. „To by vedlo ke zdravější populaci s delší životností.“
Zdroj: http://www.naturalnews.com/050235_prescription_drugs_Big_Pharma_anti-depressants.html