V 8mi minutovém videu popisuje kanadský spisovatel Stefan Verstappen, jak neopodstatněná je lež o tom, že přelidnění planety způsobuje bídu. Na Zemi může žít mnohem více lidí, než nyní. Komplikace jsou způsobeny deformovanými sociálními vztahy, nikoliv možnostmi Země.

Poznámky k videu:

Jedinou limitaci, kterou Dr. Calhoun uplatnil vůči myší populaci byla limitace jejich životního prostoru. Myšky byly uzavřeny v jednom celistvém komplexu a nemohly odtud volně ven. S postupem času byly jejich záporné návyky a zlozvyky, které se během tohoto „uvěznění“ vyvinuly, přenášeny na každou mladší generace. Přidáváním dalších záporů se tyto vlivy pouze zvyšovaly, až se postupně celá myší kolonie vyznačovala silně proti-společenským přístupem. S výjimkou „krásných“ myšek, samozřejmě. Ty se s nikým nestýkaly, ale ani se nemnožily.

Během tohoto pokus Dr. Calhoun pozoroval další podrobnosti:

• Mnoho těhotných myšek své mladé nedonosily, ale spontánně potratily. Ty, kterým se podařilo mláďata vrhnout, často nepřežily, takže se nemohly o své potomky postarat. Úmrtnost mláďat byla až 96%.


• Mužské výchylky zahrnovaly celou škálu, od pohlavní zvrácenosti až po kanibalizmus. Mnozí myšáci byli posedlí jakousi horlivou, až hysterickou činnorodostí a patologickým odtažením se od společnosti. Tyto myši žraly a pily pouze když zbytek sídliště spal.


• Další zvířata odmítala žrát a pít když byla sama a proto se shromažďovaly velké davy, 60-80 myší v poměrně malých odděleních, kde se tísnily jedna myš na druhou a tam společně žraly a pily.

Poslední myš pošla za 600 dní od začátku pokusu.

Chování těchto zvířat má svou obdobu i v lidské společnosti. Na příklad obyvatelé Velikonočního ostrova, kteří žili celé věky spokojeně a v přátelském poměru jeden s druhým, obývali společně tento hustě zalesněný ostrov. Zalidněnost byla poměrně značná, ale jednotlivé kmeny spolu žily v míru.

Kolem r. 900 se připlavili noví osídlovatelé. Postupně se ostrov stal přelidněným. Ostrované se začali předstihovat ve snaze urvat co nejvíc z přírodních zdrojů, které ostrov poskytoval. Postupně pokáceli všechny stromy a tím se připravili o maso, protože divoká zvířata byla buď vychytána, nebo vymřela. Nenávist mezi lidmi vedla k hojným krevním mstám, války mezi jednotlivými kmeny byly časté a na celý ostrov padl mrak strachu a nepřátelství. Postupně došlo i k hladu, bídě, a kanibalizmu.