20. února jsem mimo jiné psal ve svém statusu: "Transformace je vždy spojená s likvidací starých nástrojů, či jejich deaktivaci a úschovou do "šuplíku" pro pozdější potřebu, vytvořením nových nástrojů či použitím v minulosti užívaných nástrojů v nové podobě. Jako například u nás R-U 2.0. Co se děje se systémem? Nic jiného než že byl spuštěn autodestrukční mechanismus. Konkrétně u nás. Jak to probíhá? 1. Cílená diskreditace systému. Jedná rouska je málo, dej si na hubu dvě. Když to bude málo? Přidáme. Jak to dělá EU, když reaguje na kritické chyby v systému integrace? Odpověď je více integrace. Metodologie je stejná. 2. Zavádění nových prvků do systému, které vychyluji již tak křehkou rovnováhu vnitřních sil, jako když rozhoupáváte loďku v silných vlnách. Což je přesně to, čím je nově schválený pandemicky zákon. Teď si nový pandemicky zákon zkombinujte se PSEm, který nezná stupeň nula a stupeň jedna je dosažitelný snad jen za podmínek úplného vymizení všech kmenů nyní slavného koronaviru, tedy nikdy. "
Tou rovnováhou jsem měl pochopitelně na mysli rovnováhu mezi moci zákonodárnou, výkonnou a soudní. Tímto zákonem totiž došlo k vychýlení moci, posílení zákonodárné moci na úkor moci soudní. Soudní moc to pochopila a tak od té doby torpéduje (pozor! Soudům jde o formu, nikoli obsah opatření) jedno vládní opatření za druhým a upozorňuje na jejich nezákonnost. Došlo to až tak daleko, že teď soudce Nejvyššího správního soudu konstatoval:
„V právním státě není možné, aby moc výkonná nerespektovala jasně vyjádřený názor soudu a kladla překážky moci soudní při dbání na dodržování zásad demokratického právního státu, který je založen na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Soud po ministerstvu pouze vyžaduje naplnění požadavků na odůvodnění, které jasně stanoví pandemický zákon. Přesto tomuto požadavku není ministerstvo schopno dostát,“
Pokud má covid teátr za cíl globální transformaci společnosti, musíte stávající systém rozbít do mrtě. Do nových poměrů se se současným rozdělením moci a zákony dostat nelze. Pořád máme na papíře mnoho práv a svobod a jejich přepsání by zabralo mnoho času a narazilo na odpor. Tak příliš explicitní jednání by ovečky mohlo probudit z mrákot. Zlikviduje se systém postupně a nepříliš nápadně, aniž by si toho obyvatelstvo všimlo. Třebas vytrvalým ignorováním soudních rozhodnutí.
Kam se chcete dovolávat práv, když mlčky projde precedens, že výkonná moc si může vytřít zadek s mocí soudní? Jaká část obyvatelstva si vlastně všimla této zásadní transformace? Asi velmi málo. Co sleduje obyvatelstvo? Jaká opatření budou platit a kolik sportovců na OH je pozitivních (na Covid-19 pochopitelně). Tyto změny musí být maximálně chaotické pro dav (ve skutečnosti cílené s jasným záměrem, kterým pochopitelně není boj s virem, ale s vámi) a nepřehledné, absurdity jsou vítané, protože chaos v hlavách je žádoucí. Lidská psychika neumožňuje soustředit se na mnoho věcí najednou a plně vyčerpávají pozornost lidí neustále změny, co se smí a co se nesmí ve stylu: Po třetí hodině skákat jen po jedné noze s dvojím tlesknutím, každý třetí dodržuje rozestup dva metry a každý sudý čtvrtek položte hrníček dnem vzhůru.
Sebeobrana spočívá v tom nepřetěžovat svou psychickou činnost absurditami a naprosto nezákonnými opatřeními a ignorovat je. Nekoukat kouzelníkovi na ruku, kterou vám ukazuje, ale na tu, která se ocitla mimo pozornost.