Nechce se mi soudit zmíněný dokument Víta Klusáka, ve středu večer odvysílaný na ČT 2. Už jen fakt, že vyvolává takový ohlas ale svědčí v jeho prospěch. Musím připustit, že se mi chvílemi také zdvihal žaludek, ale byl jsem současně rád, že autor nic moc nekomentoval, nekáral a o to více prostoru nechal trapným exhibicím těch, kteří se bulvárem tak dobře živí. Při všem tom pohoršení, by ale ani nemělo uniknout pozornosti, že „lid“ si bulvár nejen žádá, ale je ochotný za ten vesměs hnus poctivě platit.
Nejenom u nás jsou bulvární noviny, časopisy zdaleka nejčtenější, takže nesvádějme vše jen na novinářské hyeny – zvrhlíky, kteří jen uspokojují odpudivé potřeby nezanedbatelné části populace. Nezní to zrovna jásavě, ale i bulvár, stejně jako prostituce, násilí, lži…, nedílně patří do života lidské společnosti. Moc se s tím dělat nedá, takový už je prostě život.
Člověku nezbývá nic jiného, než se s tím nějak vyrovnat. Povětšinou nám už nevadí, že se krade, podvádí, lže…, pobouření to vyvolá snad už jen v případech, když tak činí lidé, kteří při vstupu do politiky pravidelně slibují nápravu poměrů, nebo ředitelé dobročinných spolků, atd.
A znovu se oklikou dostáváme k novinářům. Mně ti bulvární už dávno nevadí – vždyť nic dobrého si o nich nemyslím, nic dobrého od nich ani nečekám. Nesrovnatelně víc mě serou třeba takoví redaktoři veřejnoprávních médií, kteří se neustále ohánějí morálkou, věčně kážou o spravedlnosti, pravdě a přitom, ve jménu jakýsi vyšších, ušlechtilých principů, sprostě manipulují, lžou. Kam se na tyhle zločince hrabou nějací dělníci bulváru!
Zdroj: Blog autora