Jak již poukázali někteří výzkumníci a odborníci, když byly v roce 2015 zavedeny vzájemné sankce, nebylo jisté, zda by Evropa byla ekonomickým vítězem, kdyby měla jen omezený obchod s jedním ze svých největších vývozních trhů. Wifo Institute for Economic Research ve Vídni předpovídá, že EU přijde o vývoz ve výši 100 miliard eur. Výzkumní pracovníci rovněž uvedli, že příjmy by mohly nejvíce klesnout v menších zemích.

První předpovědi se naplnily téměř na desetinnou čárku. Podle výpočtů ekonomického výzkumníka WIIW, rovněž z Vídně, ztratilo Německo do roku 2018 pouze 0,2 procenta svého hrubého domácího produktu, zatímco Itálie a Francie ztratily asi 0,1 procenta kvůli klesajícímu vývozu. Stejné číslo je více než 0,5 procenta pro Rakousko a 0,6 procenta pro Českou republiku a Maďarsko.

Nejvíce utrpělo Slovensko: jeho ztráta činí více než jedno procento HDP v roce 2018. Skutečnost, že středoevropské ekonomiky byly restrikcemi zasaženy hůře, je do značné míry způsobena tím, že obchod s Rusy v nich hrál významnější roli, a proto musely klesnout z vyššího výchozího bodu. Údaje také ukazují, že ztráty byly v prvních dvou letech platnosti sankcí značné – jinými slovy, tak dlouho trvalo ekonomice, než se přizpůsobila.

Kromě konkrétních ztrát stojí za zmínku také rozsah poklesu ruského vývozu. V celé Evropské unii to bylo prakticky stejné: ve většině členských států se vývoz do Ruska mezi lety 2013 a 2016 snížil zhruba na polovinu, načež začal plošný pomalý a kolísavý růst.

Makro ukazatele tak ukazují, že ekonomika EU jako celek nebyla ruskými sankcemi výrazně otřesena a že společný trh zůstal uprostřed Putinových šoků stabilní. Sankce se většinou dotkly menších středoevropských zemí. Souhrnné údaje samozřejmě opět vypovídají jen o polovině příběhu a neukazují, co omezení znamenalo pro evropské zemědělce.

Mnozí si možná ještě pamatují léto 2014 s řadou titulků, které se objevily o zoufalých farmářích. Mnozí se obávali, že ovoce a zelenina určené na vývoz se zhorší nebo že ceny budou kvůli nadměrné nabídce v Evropě tak nízké, že se ani nevyplatí plodiny prodávat. Obavy byly částečně opodstatněné: podle Národní zemědělské komory vedlo ruské embargo v Maďarsku ke ztrátě trhu ve výši 50 000 tun a nepřímé škody způsobené přebytkem zboží na vnitřních trzích Evropské unie – především mléka, mléčných výrobků, vepřového masa a drůbeže – byly kvůli cenám ještě vyšší.

Podle maďarské zemědělské komory (NAK) se začátkem roku 2016 situace v odvětví mléka a prasat stala stále více nepředvídatelnou, což v několika případech vedlo k demonstracím. Mnozí uvažovali o omezení nebo dokonce úplném pozastavení výroby.

Problém se od té doby zmenšil, pravděpodobně částečně kvůli jednoduchým tržním procesům a podpůrným opatřením Evropské komise, ale NAK tvrdí, že problém nebyl vyřešen. Podle zájmové skupiny by mělo být embargo co nejdříve zrušeno. S rozvojem ruské soběstačnosti však bude pro maďarské výrobky po zrušení omezení stále obtížnější znovu získat postavení na trhu.