Zlatý kožíšek mláděte je matný od bláta, ale jinak nepoškozený. Jeho zuby, kůže, měkké tkáně a orgány jsou mumifikované, ale všechny jsou zachovalé. Přibližně 28 000 let od doby, kdy naposledy zavřelo oči, jsou drápy stále dost ostré na to, aby bodly do prstu jednoho z vědců, kteří tento pozoruhodný - a bezprecedentní - věčně zmrzlý exemplář studují.Sibiřská Simba, přezdívaná Sparta, byla jedním ze dvou mláďat lvů jeskynních - vyhynulých velkých koček, které se kdysi hojně pohybovaly po celé severní polokouli - nalezených v letech 2017 a 2018 lovci mamutích klů na březích řeky Semjueljach na ruském Dálném východě.Původně se předpokládalo, že obě mláďata jsou sourozenci, protože byla nalezena jen 15 metrů od sebe, ale nová studie zjistila, že se jejich věk liší přibližně o 15 000 let. Boris, jak se druhé mládě jmenuje, je podle radiokarbonového datování starý 43 448 let.Oběma mláďatům byl v době jejich úhynu pouhý jeden nebo dva měsíce, uvádí studie. Není jasné, jak zemřela, ale Dalén a výzkumný tým - jehož členové jsou i ruští a japonští vědci - uvedli, že nebyly nalezeny žádné známky toho, že by je zabil predátor.Snímky počítačovou tomografií ukázaly poškození lebky, poškození žeber a další deformace jejich kostry.Během poslední doby ledové nebyla Sibiř tak prázdným místem jako dnes. Pohybovali se zde mamuti, tundroví vlci, medvědi, nosorožci srstnatí, zubři a sajgy tatarské spolu se lvy jeskynními - o něco většími příbuznými dnes žijících afrických lvů.Není známo, jak se lvi jeskynní přizpůsobili životu v drsných vysokých zeměpisných šířkách s rychlými změnami ročních období, silnými větry a chladnými, temnými zimami.Studie publikovaná na Univerzitě ve Stockholmu zjistila, že srst lvů jeskynních byla podobná, ale ne totožná se srstí afrických lvů. Lvíčata z doby ledové měla dlouhou hustou podsadu, která jim mohla pomoci přizpůsobit se chladnému klimatu.Lovci klůMumifikované pozůstatky řady vyhynulých zvířat (nosorožce srstnatého, skřivana, medvěda jeskynního), která se kdysi potulovala po ruských stepích, byly v posledních letech nalezeny často lovci, kteří pomocí vysokotlakých vodních hadic odstřelují tunely do permafrostu především při hledání dlouhých zakřivených mamutích klů. S kly, které jsou ceněny řezbáři a sběrateli slonoviny jako alternativa sloní kosti, se obchoduje, i když kontroverzně.Ruští vědci, jako je Valerij Plotnikov, spoluautor studie a výzkumný pracovník Akademie věd v Jakutsku, hlavním městě Sibiře, doprovázeli lovce klů, kteří z bahna a ledu věčně zmrzlé půdy vynášejí ohromující nálezy, a navázali s nimi spolupráci.„Je tam velká zima, velmi nebezpečná a těžká práce, hrozné podmínky, spousta komárů,“ uvedl s tím, že za měsíc, který s lovci klů strávil, zhubl 10 kilo. Vztahy, které navázal, však přinesly vědecký šťastný nález: Plotnikov uvedl, že narazil na mláďata lva jeskynního, vlčí hlavu a rodinu mumifikovaných mamutů.Svou roli sehrála i klimatická krize. Teplejší léta - Arktida se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr - oslabila vrstvu věčně zmrzlé půdy a prodloužila sezónu lovu klů.Než vědci zmrzlé pozůstatky podrobně prozkoumají, musí je otestovat na infekční choroby, jako je anthrax, i když podle Daléna je nepravděpodobné, že by se v pozůstatcích skrývaly dávné patogeny. Pohlaví mláďat bylo potvrzeno pomocí počítačové tomografie a genetického určení pohlaví.Dalén uvedl, že dalším krokem bude sekvenování DNA Sparty, které by mohlo odhalit evoluční historii lva jeskynního, velikost populace a jedinečné genetické vlastnosti.