Na webu rakouské veřejnoprávní televize ORF se píše podrobně o požárech na středomořském pobřeží Evropy a Turecka: „Téměř ve všech oblastech požárů v Řecku, ale také v Turecku a Itálii šlehají plameny s nezmenšenou intenzitou. Starosta řeckého přístavního města Istiaia Giannis Kotzias označil situaci za obzvláště tragickou: „Jsme sami. Náš konec se blíží“, řekl řeckému zpravodajskému kanálu Skai. V mnoha zemích světa lidé v současné době bojují s požáry. Situace na řeckém ostrově Evia a poloostrově Peloponés se v neděli ráno vymkla kontrole. Nejnebezpečnější požár tam zuří jižně od městečka Megalopolis. Další oheň se stále častěji stravuje okolí Olympie směrem do hustě zalesněné hornaté Arcadie ve vnitrozemí poloostrova. Lidé v postižených oblastech Řecka bojovali s plameny celou noc. Obyvatelé Evie se pokusili proklestit uličky v porostu traktory a zabránit tak šíření plamenů do jejich domů. Jen na tomto ostrově je ve službě zhruba 600 hasičů. Selhala elektřina a stále více vesnic je evakuováno, zatímco oheň se šíří po ostrově, který je hustě zalesněn borovicemi.

Od úterý pobřežní stráž přepravila z ostrova více než 2 000 lidí a přivedla je do bezpečí, včetně mnoha seniorů. Guvernér středního Řecka Fanis Spanos řekl televizi Skai, že situace v Euboii byla téměř týden velmi obtížná. Ohnivé fronty jsou obrovské, plocha spálené země také. Kromě řeckých hasičů je na mnoha místech rozmístěna i armáda, která má zabránit novým velkým požárům. Hasičských prací v Řecku se v následujících dnech zúčastní hasiči z Rumunska, Francie, Kypru, Chorvatska, Izraele, Velké Británie, Polska, Německa, České republiky, Slovenska, Egypta, Kataru a Kuvajtu. Podporu nabídlo i Rakousko.

Velitel řecké civilní ochrany Nikos Chardalias v sobotu večer hovořil o mimořádně obtížné situaci v celé zemi. Zdálo se, že se situace v poslední době poněkud uklidnila pouze na severu Athén. Záchranné sbory jsou však stále v pohotovosti, protože stále vznikají nové požáry, uvedl Chardalias. Mezitím je na severu Athén rozsah škod stále evidentnější. Podle prvních opatrných odhadů shořelo více než 300 domů a průmyslových budov. Obtíže způsobuje také rekonstrukce energetické sítě. „Bude to trvat až 15 dní, než bude elektřina opět všude proudit,“ řekl v neděli ráno televizi Skai technik z elektroenergetické společnosti. Bylo spáleno nebo poškozeno nejméně 1300 elektrických stožárů, které musely být vyměněny. Zásobování vodou ještě nebylo zcela obnoveno, včetně několika severních předměstí Athén, informoval deník „Kathimerini“. Ekologické škody způsobené velkou plochou vypáleného lesa zatím nelze odhadnout.

V Itálii také neustále zasahují hasiči. Jen na Sicílii zasahovali v sobotu večer více než 180krát. Další zásahy proběhly v Kalábrii na samém jihu Itálie a v Apulii u Jaderského moře. Hasiči také nahlásili v Kalábrii dva mrtvé, kteří zemřeli při lesních požárech. Tam plameny šlehaly v národním parku Aspromonte a v Parco delle Madonie východně od sicilského hlavního města Palerma. „Chráněné přírodní oblasti jsou opět v zajetí ničivých požárů“, řekl prezident Sdružení Federparchi pro parky a přírodní rezervace Giampiero Sammuri.

Zemědělské sdružení Coldiretti v nedělním prohlášení varovalo před poškozením zemědělství kvůli přetrvávajícímu suchu, zejména na jihu země. Výnos pšenice by se mohl snížit o deset procent, pokles výnosu ovocných odrůd, jako jsou třešně, broskve a nektarinky, až o 50 procent ve srovnání s běžným rokem. Sdružení Coldiretti má za povětrnostními událostmi podezření na důsledky změny klimatu. Desítky tisíc hektarů lesa, pastvin, zvířat a olivových hájů již byly spáleny. Nedostatek deště a sucho také podporovaly šíření plamenů a žhářství.

V Turecku zůstalo mimo kontrolu šest požárů. Na mnoha místech byla v noci v dáli vidět rudá záře ohně, páchl kouř, pršel popel a panovalo zoufalství. Požáry vypukly v mnoha provinciích v Turecku již před deseti dny. Velké plochy lesů, polí a vesnic od té doby hoří v plamenech. Požáry v Antalyi jsou od pátku pod kontrolou, uvedli mezitím úředníci. V sousední provincii Mugla však nadále zuří.“ , uvádí rakouská státní televize.

Článek na webu ORF pokračuje líčením situace ve světě: „V Kalifornii v USA, kde jsou požáry po většinu roku, bylo několik lidí opět hlášeno jako pohřešovaných. Jak v sobotu (místního času) oznámil policejní náčelník okresu Plumas Todd Johns, že záchranná služba pátrala po pěti obyvatelích spáleného bývalého města z dob zlaté horečky Greenville na severu tohoto amerického státu. Oheň mezitím zničil i malé město Canyondam.

V Rusku, rozlohou největší zemi na světě, nabývá situace lesních požárů také stále dramatičtějších rozměrů. Úřady hlásily více než 250 požárů o celkové rozloze více než tři miliony hektarů. Hasicí práce probíhaly u 180 požárů o rozloze přibližně 1,3 milionu hektarů, uvedl orgán odpovědný za ochranu lesů Avialesoochrana. Ostatní požáry ve špatně přístupných regionech nehasí, protože neohrožují lidské životy. Obzvláště tvrdě byla zasažena sibiřská oblast Jakutska na severovýchodě Ruska. Hořely tam desítky domů. Lidé museli být odvezeni do bezpečí. Úřady nyní také u národního centra pro atomové výzkumy vyhlásily ve městě Sarov výjimečný stav. Tento krok je nezbytný, protože se oheň šíří v oblasti Nižního Novgorodu a k uhašení požárů lze mobilizovat další síly, uvedla správa města. Právě tam se nachází ruské centrum jaderného výzkumu.“, napsal ORF o žalostném obrazu spálené země nejen v Evropě.

Je to strašná situace. Hoří lesy celé severní polokoule planety. Mizí tisíce a miliony hektarů lesů a dalších porostů, které udržují snesitelný život a chrání před vysycháním. Ale opět, stejně jako při povodních v Německu – viník je jasný – Klimawandel. Žháři, zakládající nové a nové požáry, jsou zmiňováni jen okrajově. Přitom podle ministra životního prostředí lze 70 % požárů v Itálii vysledovat v důsledku riskantního chování nebo žhářství - zbytek v důsledku klimatické krize. Již zmíněné italské sdružení Coldiretti má naopak za povětrnostními událostmi podezření na důsledky změny klimatu. „Desítky tisíc hektarů lesa, pastvin, zvířat a olivových hájů již byly spáleny. Nedostatek deště a sucho také podporují šíření plamenů a žhářství.“, uvádí organizace ve své zprávě. Sucho tedy podporuje žhářství, kterému pak těžko odolat.

Němečtí vědci v oblasti klimatu Stefan Rahmstorf a Hans Joachim Schellnhuber ve své práci „Der Klimawandel“ píší, že jednotlivé extrémní události nelze přímo vysledovat zpět ke konkrétní příčině. Přesto lze očekávat, že „pravděpodobnost (nebo frekvence) určitých událostí se zvyšuje v důsledku globálního oteplování“. Experti také upozorňují, že tyto extrémní povětrnostní jevy mohou být ještě intenzivnější. To znamená: „Srážky budou silnější, vlny veder budou dramatičtější a sucho sušší.“

Lesy ve Středomoří hoří každou sezónu. Bohužel, jak praví nejen vědci, ale i hasiči, „jednotlivé extrémní události nelze přímo vysledovat zpět ke konkrétní příčině“, tedy většinou ke žháři. Zvláště developeři byli vždy v podezření, že vypalováním pobřeží sledují možnost stavění dalších a dalších hotelů a rezortů. Nyní se zdá, že lesy hoří i na „podporu“ boje proti změně klimatu, který má znovunastolit ekologický ráj na zemi - a hlavně na něm má někdo pořádně vydělat. Dokonce se na řeckých webech objevují upozornění, že k požárům přispívají rostoucí počty větrných elektráren v Egejském moři a Řecku obecně. Pozornost nyní vyvolává video ze zasedání městské rady v Mantoudi (postižená oblast), protože obecní radní Stathis Liagakis tehdy varoval, že "poskytování licencí větrným turbínám Energetickým regulačním úřadem přinese do oblasti ohnivý plamen".