• Vybrat den

    Listopad 2024
    Po Út St Čt So Ne


    PODPOŘIT STALOSE BTC ETH LTC

    Zbořil: Na Českou družinu se tak trochu neprávem zapomíná

    10-8-2021 První Zprávy 150 1751 slov zprávy
     

    11. srpna 2021 - 03:20



    Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?



    „Já si myslím, že to není neznámá historie,  ale jen tak trošku zapomenutá, aby se o tom nemuselo mluvit jako o důležitém historickém faktu. Ale on to důležitý moment byl, protože to byli Češi, kteří neutíkali do Ruska nebo na Ukrajinu, ale kteří se nějakým způsobem pohybovali na území ruského státu od severu po jih,  od Ukrajiny po Gruzii a působili prostě jako kolonizační prvek, ať už to byli zemědělci, pěstitelé chmele nebo národopisec, původně pěvec z Národního divadla v Praze Navrátil s pogruzínštěným jménem Narateli, který se stal ikonou sbíráním nebo zpracováváním folkloru Zakavkazska a Předkavkazska. Mimochodem literatura z té doby, druhé poloviny 19.století,  s tématy z tohoto teritoria na území ještě rakouské monarchie byla dost populární.



    Česká družina je skutečně důležitá, protože se tam se projevuje první zájem skupiny lidi bojovat za samostatnost českého státu, za obnovení samostatnosti českého státu, a Československé legie pak jenom na tuto původní myšlenku navazovaly. Samozřejmě,  hraje tam roli tehdy už trochu obsolentní panslavismus,  jak ho prezentoval Karel Kramář  a poslední léta Národní demokracie, ale také politická akce Tomáše Garrigua Masaryka, který se nakonec do Ruska vypravil pomáhat organizovat československé legionáře.“  říká v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz Zdeněk Zbořil.



    Česká družina byla základem Československých legií…



    „Ten předěl, který je v roce 1914,  je důležitý. Dokonce i ti první tak zvaní dezertéři z rakouské armády nepřecházeli jenom ruskou frontu, která byla postupně víc a víc rozpadávající se, ale třeba i do Srbska. Pozdější slavný i pomlouvaný generál Radola Gajda byl běžencem a sloužícím v srbské armádě, to znamená armádě, která nevypadala na vítěznou sílu ve střetnutí s Rakousko-Uherskou  monarchii. Ale pravda je, že si nepamatuji dokonce i v dnešním kritickém hodnocení úlohy československých legionářů ze strany ruského obyvatelstva, ruských historiků a dneska řekněme z politických důvodů ruské vlády, tak si nepamatuji, že by se této v podstatě beznadějné akci ze srpna 1914 věnovala větší pozornost.



    Byli samozřejmě volyňští Češi, usedlíci na Volyni a propojení na oblasti rakouského záboru Polska, ale to nebyli všichni. Ono rozhodnutí vstoupit do České družiny bylo dost často motivováno nikoliv ekonomickými zájmy, ale ideologickými a českým národním vlastenectvím. Ti lidé pocházeli nebo měli blízko k vlasteneckým organizacím jako byl třeba Sokol,  a proto myšlenky zakladatelů Sokola Tyrše a Fügnera byly tak populární i v těch později vznikajících Československých legiích. Jejich pozdější rozdělení na rudou část,  převážně  izolovanou,  a na  část protibolševickou, která pak hraje větší roli až díky anabázi, přechodu přes Sibiř a cestě do Francie a do Středomoří, tak to už je historie trošku jiná a víme o tom docela dost. Ale na Českou družinu se tak trochu neprávem zapomíná to už je historie trošku jiná už toho víme víc, ale na Českou družinu se tak trochu neprávem zapomíná,“ dodává Zdeněk Zbořil.

    Podrobnější analýzu si můžete poslechnout v následujícím rozhovoru Zdeňka Zbořila pro Prvnizpravy.cz.






    (rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)


    Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj
    Nahoru ↑