13. srpna 2021 - 03:20
Jaké jsou hlavní rozdíly mezi zeměmi, které byly pod vlivem komunismu, jako je Česká republika a Slovinsko, a západními demokraciemi, které byly po 2. světové válce pod vlivem amerického liberalismu?
Toto je často diskutované téma. Proč se naše společnosti tolik liší od společností na západ od nás, i když už desítky let žijeme v podstatě stejných ekonomických a politických podmínkách.
Nemyslím, že by rozdíl mohl být ve zkušenosti s totalitou. Tu zkušenost už mají na západě taky. Většina korporátních zaměstnanců zažívá to, co jsme my zažívali v 70. a 80. letech.
Hlavní rozdíl je generační. V post-komunistických zemích jsou dosud při plné síle generace vychované v atmosféře vlastenectví, úcty k práci a tradiční rodině. Zkuste si představit, jak by vypadala americká společnost, kdyby se tam najednou ocitly desítky milionů lidí z generace Johna Wayna v produktivním věku. Jak by se dívali na feminismus? Jak by reagovali na pochody hrdosti homosexuálů a pedofilů? Co by říkali na hnutí Black Lives Matter?
Názory kritické k islámu a imigraci, stejně jako ke globalizaci, jsou v západním světě považovány za "politicky nekorektní" a jsou marginalizovány a cenzurovány. Jaká je v tomto ohledu situace v České republice? Čelíte kvůli svým textům a názorům cenzuře nebo nějakému mediálnímu tlaku? Existují ve vaší zemi nějaké zákony o "nenávistných projevech"?
To už mám za sebou. Ještě před několika lety jsem přednášel na univerzitě a občas jsem byl vidět v médiích hlavního proudu, včetně těch liberálních. Dnes o mě nenajdete zmínku a práce v univerzitním prostředí nepřipadá v úvahu. Nějakou dobu jsem pracoval v továrně, a teď jsem na volné noze – živím se prodejem knih a veřejnými přednáškami. Problémy se vyskytují jen sporadicky. Nejčastěji vyhrožování majitelům přednáškových sálů nebo útoky proti časopisům, které mě tisknou. Ale ve srovnání s tím, co se děje na Západě, je to zanedbatelné. Dá se s tím žít.
Opět to hodně souvisí s generační výměnou. I když máme zákony o nenávistných projevech, státní zástupci a soudci nad 50 let je prosazují rozumně. Velkým problémem je nastupující generace aktivistů, úředníků a také soudců. Mnozí z nich byli na stážích v zahraničí, byli vyškoleni Sorosovou Otevřenou společností a chtějí prokázat loajalitu, aby získali pozice u mezinárodních soudů. Nedávno byl jeden mladý muž odsouzen k šesti letům vězení za pouhá dvě slova na internetu. I když to nakonec odvolací soud zrušil, je to ukázka, jak pracují mladí ambiciózní soudci. Jiným příkladem je odsouzení Waltera Krafta za psaní složitých intelektuálních esejů o budoucnosti Evropy a roli islámu. Zkrátka, západní totalitarismus rychle doháníme.
Jak se díváte na rostoucí nepřátelství mezi zeměmi V4 a Bruselem? Jak se díváte na útoky, kterým čelí země jako Maďarsko, Polsko a v poslední době také Slovinsko ze strany „nové aristokracie“ z Bruselu?
Je to spor logický a nutný. Středoevropské země jsou „krmelcem“ západních korporací. Jsou vykořisťovány více, než byla jakékoliv africká či asijská kolonie. Umožňuje to kombinace vzdělané a velmi pracovité pracovní síly a totální nadvlády zahraničního kapitálu.
To však naráží na problém. Žádná globální korporace se nemůže zastavit na určité úrovni zisku. Manažeři musí každé čtvrtletí vykazovat růst. Potřebují z národních dceřiných společností v malých zemích ždímat stále více. A hranice únosnosti již byly překročeny.
Dochází tedy k logickému střetu zájmů. Lidé v těchto zemích by potřebovali úlevu a korporace na druhé straně potřebují zvyšovat zisky.
Není to jen otázka jednoho zákona, zda Maďarsko ochrání psychiku svých dětí. Nejde ani jen o migraci. To jsou jen jednotlivá bitevní pole. Je to boj o rozdělení politické moci a další hospodářský vývoj.
(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch:)