BRANISLAV MICHALKA komentuje současný vývoj ve Švédsku, které se díky imigrační politice dostalo již za bod zlomu a hledí na svůj postupný zánik

Země, kterou naši spoluobčané v 60. letech vnímali jako idylický svět sociálního zabezpečení, svět dětí ze Saltkrakanu, nahánějících neustále zvířátka, řešících sňatky (muže a ženy) či neustále se ztrácejících, a kde otravná feministická agenda měla infantilní podobu Pipi - Dlouhé punčochy, se postupně mění na evropský brloh číslo jedna. Počet úmrtí střelnou zbraní podle statistik dvaapůlkrát překračuje evropský průměr, čímž se Švédsko ocitlo na čele kriminálního pelotonu.

A stejná zlatá medaile ho čeká i za počet znásilnění.

I slepí vidí 

Podle čerstvé zprávy švédské Národní rady pro prevenci kriminality, zaznamenalo Švédsko za posledních 15 let největší počet úmrtí na následky střelby v Evropě. Vyplývá to z analýzy údajů od 22 evropských zemí, které poskytl Eurostat a Světová zdravotnická organizace (WHO). Většina obětí je tvořena muži ve věku 20 - 30 let.

Novinářka Paulina Neudingová z portálu Politico popisuje situaci následovně: "Sociální nepokoje, zapálená auta, útoky na sanitky a výtržnosti se neustále opakují. Střelba v zemi se stala tak běžnou, že se už ani nedostává na titulní stránky novin. Zprávy o útocích jsou rychle nahrazovány titulky o sportovních událostech a celebritách. Čtenáři vůči násilí ztratily cit." To však zajisté nemusí být jediná příčina toho, proč se v oficiálních médiích nevyskytují zprávy o střelbě a násilí, jak se domnívá Neudingová ve své nevinnosti. Bdělé oko pokroku se totiž stará, aby občané nebyli příliš rozrušování zprávami o svých nových spoluobčanech, a nevytvářela se tak představa (pravdivá), že za rostoucí kriminalitou jsou migranti.

Už i liberální zaslepenci si však, navzdory mediálnímu tichu, začínají uvědomovat souvislost mezi imigrací a rostoucí kriminalitou. Na předměstí Hjällbo v Göteborgu, které je pěknou ukázkou no-go zóny, tvoří lidé narození v zahraničí až 70 % obyvatel. A zločinnost, gangy a násilí mají svůj původ právě tam. Navzdory těmto elementárním pozorováním se však ještě najdou ctitelé pokroku, kteří důvtipně kontrují, že nárůst zločinnosti není způsoben nárůstem imigrantů, ale poklesem počtu policistů. Zapomněli však dodat, že v minulosti (60. - 80. léta) až tolik policistů nebylo třeba, protože současný "úbytek" se týká stavu policejního sboru navyšovaného během nárůstu migrace za cca 30 let, a zároveň zapomněli udat, proč policisté odcházejí ze služby.

Čtěte ZDE: Švédsko: V “citlivých oblastech” zní Kalašnikovy. Země je ve válce s migranty. Proč bojuje jenom jedna strana? Společnost problému nerozumí a neřeší jej. Co na to vláda? Z Malmö nový Bejrút. Stále náš vzor?

Metropole znásilnění

Nesrovnatelná je i efektivita vyšetřování. V roce 1980 policie v Göteborgu vyřešila 80 % případů, dnes je schopná vypátrat jen 20 % pachatelů.

Policie se zásadně vyhýbá údajům o etnickém původu pachatelů, avšak někdy to "prosákne" na povrch a tehdy se veřejnost dozví, že účastníci násilných trestných činů nejsou švédského původu. Vyhlídky přitom nejsou pro autochtonní Švédy příliš vábivé. Profesor Kyösti Tarvainen z univerzity ve finských Helsinkách, předpokládá, že pokud se švédská imigrační politika nezmění, budou etničtí Švédi tvořit v roce 2065 menšinu. Čili, na předměstích se bude možná střílet jako u Verdunu.

A nejen střílet. Podle statistik se stává Švédsko premiantem i v počtu znásilnění. Vyšetřování těchto znásilnění směřují vždy neomylně opět do předměstských čtvrtí ovládaných migranty, kde nacházejí pachatelé. Pokud je vůbec najdou. Přiznala to už i veřejnoprávní švédská televize SVT. 

Na problém upozorňuje bývalá muslimka Ayaan Hirsi Aliová, která žije ve Spojených státech. Na portálu Unherd uvedla, že Švédsko se stalo "evropskou metropolí znásilnění". Vzhledem ke svému původu si to však může dovolit, stejně jako svůj poměrně tvrdý postoj k migračním problému. Zdravý rozum jí totiž říká, že to, před čím ona nebo její rodiče kdysi utekli (brutalita necivilizované společnosti), se pomalu ale jistě přesouvá za nimi.

Zdroj.