Zpravodajští důstojníci* USA, kteří v Afghánistánu působili, začali již v roce 2010 (možná i dříve) pochybovat o tom, že se vše vyvíjí správným směrem a bez následků (začali odhalovat ony vedlejší účinky působení Západu, které ještě nevyšly na povrch). Už tehdy se obecně říkávalo, že Tálibán dříve kontroloval 90 % země, kdežto Západem podporovaná afghánská vláda kontrolovala v první dekádě 21. století sotva 10 % Afghánistánu. Z toho plynuly i problémy s centrálním řízením všech státních institucí včetně vojenských a policejních sil. K tomu se přidávala i vysoká míra korupce, což lze v tomto prostředí považovat za přirozený povahový rys, a tím pádem za těžko řešitelnou věc.

Aktuální situaci v Afghánistánu jsme shrnuli v produktu 13106, ale již v roce 2016 jsme v produktu 11014 uvedli, že vojenská mise v Afghánistánu nebyla splněna a že je hodnocena jako neúspěšná. To jsme vylíčili v pěti zásadních bodech, kterými jsme charakterizovali hlavní příčiny neúspěšné mise. Pokud byla zahraniční mise v Afghánistánu vyhodnocena jako neúspěšná již v roce 2016, nemohla být tato mise už nikdy úspěšná ani v následujících letech. Vlády západních zemí měly z tohoto hodnocení vycházet, jenže jak se ukázalo, tak jejich rozhodování bylo závislé na rozhodování americké administrativy. Prostě se bály udělat něco samostatně a nezávisle o něco dříve než Američané. A tak raději vyčkávaly a dál zbytečně riskovaly zdraví a životy svých vojáků nasazených v Afghánistánu až do ostudného srpna 2021 (od roku 2017 do roku 2020 zahynulo v Afghánistánu nebo později ve své zemi na následky zranění více než 80 koaličních vojáků, z toho čtyři čeští vojáci; počet zraněných byl jako obvykle mnohonásobně vyšší).

V následující části produktu přiblížíme reálné poznatky z mise v Afghánistánu, které pocházejí z období 2010–2013 a které byly následně do roku 2016 potvrzovány dalšími poznatky. Tyto poznatky zcela nezakrytě dokládaly skutečnou situaci v Afghánistánu a také to, že zahraniční síly nebudou schopny tuto situaci změnit k lepšímu ani za dalších deset a více let. V rámci těchto poznatků necháme nahlédnout do „kuchyně“ kontrazpravodajských důstojníků* a popíšeme případ, který se odehrál na hlavním velitelství koaličních sil v Kábulu a který se týkal trestného činu* jednoho z místních tlumočníků. Kontrazpravodajci* tento případ rychle vyřešili, i když to nebyla jejich primární práce (na základně působila také vojenská policie), avšak později museli ve spojení s tímto případem řešit problémy s kábulskou policií. Tento případ v rozšířené míře vykresluje mentalitu místních lidí a nemožnost kohokoli ze zahraničí tento stav změnit.

Dále předložíme poznatky z tehdejšího strategického operačního centra Afghánské národní armády umístěného v objektu afghánského Ministerstva obrany, poznatky z působení místních policistů v ulicích Kábulu a názory místních obyvatel v různých profesích (z měst i venkova), kteří po několika letech působení zahraničních sil v čele s USA začali srovnávat, v čem byla vláda Tálibánu lepší a proč byla spolupráce se Sovětskou armádou v 80. letech minulého století smysluplnější než spolupráce s ozbrojenými silami USA.



Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.