Navzdory tomu, že Evropa od krize v roce 2015 silně opevňuje své hranice, špičkový diplomat varuje, že „ani tanky“ nedokážou zastavit potenciálně velkou vlnu afghánských uprchlíků mířících na kontinent.

Ještě předtím, než Taliban převzal kontrolu nad Afghánistánem, prchalo ze země až 30 000 lidí každý týden.

Pracovnice humanitárního rozvoje Sybille Schnehageová řekla německé televizi WDR: „Můžeme předpokládat, že v dohledné budoucnosti se do Evropy dostanou až tři miliony Afghánců.“

Schnehageová vysvětlila, jak uprchlíci hodlají zcela opustit Blízký východ a usadit se v evropských sociálních rájích, kde stát částečně dotuje jejich životy.

„Vždycky se ptám lidí: Proč nejedete do Saúdské Arábie? Jsou to muslimové. Tohle je vaše kultura. Odpověď je vždycky: Ne, Německo je lepší.“

Ačkoliv si mnozí experti myslí, že snaha Evropy posílit od roku 2015 vstupní přístavy zabrání opakování invaze z roku 2015, jiní si tolik nevěří.

Podle Bruna Maçãese z Politica si „Evropané musí uvědomit, že nová uprchlická vlna se nyní zdá nevyhnutelná“.

Maçães se zeptal diplomata v Kábulu, který vyjádřil názor, že ani sebevětší špičkové sledování nebo zesílené hraniční kontroly nemohou zastavit příliv lidí, pokud je jejich počet dostatečně velký.

„Když jsou čísla dostatečně vysoká, nic je nezastaví. Dokonce ani tanky,“ řekl diplomat.

Evropští lídři jako Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron se v obavách před nadcházejícími volbami, kde budou čelit odporu protiimigračních populistů, snaží zabránit opakování roku 2015, kdy do Evropy vstoupilo přes milion migrantů, krize, která vedla k masivní sociální dislokaci, rostoucí násilné kriminalitě a četným teroristickým útokům vyvolaným ISIS.

Armin Laschet, šéf Křesťanskodemokratické unie a muž, který s největší pravděpodobností nahradí kancléřku Angelu Merkelovou, řekl, že „rok 2015 by se neměl opakovat“.

Macron vyzval k „robustní, koordinované a jednotné reakci“ s cílem ochránit kontinent před „velkými nelegálními migračními toky“.

Dvě země, které nesly hlavní nápor předchozí uprchlické krize, Řecko a Turecko, však naznačily, že budou klást tvrdý odpor vůči absorbování velkého počtu migrantů prchajících z Afghánistánu.

Notis Mitarachi, řecký ministr pro migraci, řekl agentuře Reuters, že jeho země se „nestane a nemůže“ stát branou pro migranty a uprchlíky, kteří se snaží dostat do EU.

Poté, co Turecko podepsalo dohodu s EU v hodnotě 6 miliard eur, je již domovem 4 milionů uprchlíků, největší takové populace na světě.

Turci jsou již hluboce znepokojeni ekonomickým dopadem, který to mělo na jejich zemi, a štítí se přijímat další migranty.

„Turecké veřejné mínění je otevřeně proti dalším příchozím, zejména z Afghánistánu, jehož kultura a zvyky se výrazně liší od turecké,“ řekl Wolfango Piccoli, spoluprezident poradenské firmy Teneo.

Britská vláda rovněž oznámila, že afghánským „uprchlíkům“ bude umožněn vstup do země, aniž by se museli prokazovat pasem.

Ministryně vnitra Priti Patelová rovněž vyzvala ostatní evropské země, aby následovaly britské vedení a poskytly „podporu nejzranitelnějším prchajícím z Afghánistánu, aby mohli začít nový život v bezpečí ve Velké Británii, daleko od tyranie a útlaku, jimž čelí v Afghánistánu“.

I když mnozí odmítají zůstat v bližších bezpečných útočištích, jako je Saúdská Arábie nebo Turecko, budou se snažit využít slabosti západních vlád a síly evropských hranic, včetně násilných zločinců a teroristů.