Chyby, které vedly k uprchlické krizi v roce 2015, by se neměly opakovat při zacházení s lidmi prchajícími před Talibanem z Afghánistánu, řekla v Berlíně německá kancléřka Angela Merkelová.

Kancléřka ve svém brífinku zdůraznila, že je nutné, aby mezinárodní společenství poskytlo podporu zemím sousedícím s Afghánistánem, zejména s Pákistánem, aby lidé prchající před afghánským Talibanem z Afghánistánu mohli poskytnout pomoc potřebným. Uvedla, že by mohl být svolán mimořádný summit EU, jehož jedním z hlavních témat by mohla být podpora zemí v regionu, které přijímají afghánské uprchlíky.

„Těmto lidem se musí poskytnout přístřeší a nesmí se opakovat chyba mezinárodního společenství, že neposkytlo dostatek peněz Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Organizaci pro potravinovou pomoc (WFP),“ řekla.

Merkelová čelila kritice za své rozhodnutí umožnit v roce 2015 vstup do Německa více než milionu migrantů, přičemž se všeobecně má za to, že přispěla k přistěhovalecké krizi, která dodnes postihuje Evropu. Německo zažilo s integrací značné překážky, včetně zvýšeného terorismu, kriminality migrantů a sexuálních útoků.

„V případě Afghánistánu musíme postupovat svižněji a podporovat sousední země rychleji,“ prohlásila německá kancléřka. Řekla, že souhlasí s prohlášením ministra zahraničí Heiko Maase, že situace v Afghánistánu byla špatně vyhodnocena. Celé mezinárodní společenství očekávalo, že mezinárodní rozvojová práce v asijské zemi může pokračovat i po stažení zahraničních vojáků.

Ještě na konci července se tak zdálo, že ze země by měli být evakuováni pouze ti afghánští pracovníci, kteří pomáhají německé armádě (Bundeswehr), a jejich rodinní příslušníci, což je dohromady 2500 lidí. Z toho 1900 z nich je již v Německu a pravděpodobně stovky v nějaké bezpečné třetí zemi.

Avšak v situaci, kterou ofenzíva Talibanu změnila „dechberoucí“ rychlostí, musí být evakuováni i afghánští pracovníci z německých humanitárních organizací a dalších nevládních organizací, což by znamenalo tisíce dalších. Proto Bundeswehr zahájil leteckou záchrannou operaci, vysvětlila Merkelová.

Potvrdila zprávu tisku, že do oblasti Kábulu již přiletěl dopravní letoun Luftwaffe, ale nedostal povolení k přistání, a dodala, že „doufáme, že první letoun A400 M bude moci brzy přistát“.

Merkelová však poukázala na to, že „kontrolu nemáme ve svých rukou“, takže výsledek akce závisí na vývoji v Kábulu. Řekla, že s nástupem radikálního islamistického Talibanu k moci se vyvinula „hořká, dramatická a strašná“ situace, zejména pro ty, kdo žijí v Afghánistánu. Zároveň je tento vývoj hořký pro Německo a všechny spojence, kteří v Afghánistánu působí již téměř 20 let.

Vysvětlila, že jediným výsledkem snah mezinárodního úsilí posledních téměř dvou desetiletí je, že Afghánistán „není, alespoň prozatím, páteří islamistického teroru“.

Německo mělo po Spojených státech druhý největší počet vojenského personálu v Afghánistánu. V jednu chvíli bylo v asijské zemi více než 5000 německých vojáků. Německo vynaložilo 12,5 miliardy eur na vojenské operace a dalších 435 milionů eur ročně na rozvojové programy a programy pomoci v Afghánistánu.