„Ono to vypadá jako, že se jedná o událost. která se odehrávala někde daleko od nás, ale je to zajímavé ze dvou důvodů. V roce 1947 myšlenka nezávislosti Indonésie byla velmi populární v Praze na Světovém kongresu mládeže a studentstva, který se pořádal jako vzpomenutí na represe vůči českým studentům a smrt Jana Opletala 17. listopadu 1939.

Indonéská republika prošla složitým vývojem a měla chvíle hodné obdivu ale i utrpení, ale pravda je, že některé zásady, které otcové indonéské nezávislosti tehdy vyhlásili jsou dodnes nejenom součástí ústavy, ale jsou i základními pěti principy existence Indonéského státu,“  říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Pět indonéských zásad…

„Chci připomenout, že na prvním místě je indonéský nacionalismus jako myšlenka jednotného státu, na druhém místě internacionalismus, který oni ale vysvětlují jako mezinárodně chápaný humanismus. My bychom si dneska mohli říci, že se jedná o myšlenku uznávání lidských práv. Třetí zásadou je myšlenka demokracie, nebo idea demokracie,  a zase vysvětlovaná a chápaná tak, že jde o permanentní diskusi občanů této země za účelem dosažení nejenom všeobecného souhlasu, jak je psáno v ústavě, ale také ku prospěchu pro celou společnost jak odpovídá historickým tradicém. Čtvrtou zásadou je pak sociální spravedlnost, kterou my jsme za doby, kdy jsme udržovali s Indonésií velmi přátelské styky chápali jako  socialismus, ale je to ta sociální spravedlnost, která už je obsahem nejenom křesťanství ale i islámu. Konečně poslední pátá zásada, někdy uváděná na místě prvním,  je víra v Boha. Jde ale o Boha muslimů, o Boha křesťanů, o „bohy“ buddhistů a hinduistů a dokonce v tom někdy hledáme odkazy na residua animismu, nebo jak je v této zemi běžné i tzv dynamismu eschatologického charakteru,“ upřesnil Zdeněk Zbořil.

Konflikty, náboženské konflikty…

„Pravda je, že se také na území Indonésie odehrávaly revoluce, povstání a války, které byly motivovány náboženskými důvody, ale vždycky, když se na ten jednotlivý konflikt podíváme po drobnohledem, tak zjistíme, že se jednalo o naftu na severní Sumatře, o zlato a naftu na severním Sulawesi a dobývání zlata a všech možných drahých kovů na Západním Irianu, dneska tedy v Papua Nová Guinea. Tato země má samozřejmě zvláštní podmínky, nebo existuje ve zvláštních podmínkách geografických a přírodních, a ty  jsou záležitostí téměř endemickou. Někdy se mi zdá, říkám s nadsázkou,  že endemické povahy  je i ta tolerance a schopnost lidí komunikovat mezi sebou ať už jsou jakékoliv víry.

Indonésané jsou sunnité, ale neslyšel jsem, že by docházelo na tomto území ke konfliktu mezi sunnity a šíity. Pokud k teroristickým útokům došlo, byly to atentáty na Australany  v luxusních  turistických střediscích, dávajících najevo okázalý a přepychový způsob svého života. A nebo akce náboženských fanatiků, kteří byli dovezeni ze zahraničí prostřednictvím několika teroristů Islámského státu až v letech na přelomu 20. a 21,století,“  dodává Zdeněk Zbořil.