Brusel je už řadu měsíců ve sporu s Varšavou a Budapeští. V případě Polska jsou představitelé EU fixováni na reformu soudního systému a plánovaný mediální zákon, zatímco Maďarsko je kritizováno hlavně za omezování propagace sexuálních menšin a LGBT obsahu ve školách. Evropská komise podnikla právní kroky proti Maďarsku a hovořila o diskriminaci a porušování evropských hodnot.

Teď to vypadá, že by se k Maďarsku jako k poslednímu cíli mohl přidat další „špatný student“.

Po maďarském vzoru zvažují legislativu definující pravidla pro podporu LGBT menšin i některé pravicové strany v sousedním Rumunsku. Zákon má vysokou pravděpodobnost, že projde.

Zároveň nelze říci, že práva sexuálních menšin jsou tématem, které dominuje rumunské veřejné diskusi. Místo toho zůstává na okraji veřejného zájmu.

Když se v zemi v roce 2018 konalo referendum, jehož cílem bylo zabránit legalizaci manželství osob stejného pohlaví v budoucnosti, Rumuni se stěží obtěžovali hlasovat navzdory silné podpoře ortodoxní církve, která referendum podpořila. K urnám přišla jen pětina oprávněných voličů.

Spojenectví pravicových stran nicméně považuje za důležité regulovat to, čemu říkají LGBT propaganda.

Podobně jako maďarští vládní politici tvrdí, že chránit je třeba zejména mladé lidi.

Rumunsko, stejně jako sousední Bulharsko, má už řadu let problémy s nebývalou mírou korupce. Obě země východního Balkánu pravidelně zaujímají nelichotivá místa v žebříčcích korupce v Evropě a Brusel také pravidelně kritizuje rozkrádání evropských peněz. Kritika EU však bledne ve srovnání s hněvem namířeným proti Polákům a Maďarům za zavedení zákonů, s nimiž EU nesouhlasí.

To se může změnit, pokud se Rumunsko rozhodne přijmout zákon o problematice LGBT osob.

„To je problém a důsledek, který přesahuje domácí politiku,“ varoval novinář Dan Tapalaga z rumunského nezávislého webu G4Media.ro.

Německá veřejnoprávní zpravodajská televize Deutsche Welle citovala bývalého prezidentského poradce pro národnostní menšiny Petera Ecksteina-Kovacse, podle něhož by restriktivní příklon k sexuálním menšinám mohl proevropské Rumunsko přesměrovat do „protievropské a prokremelské aliance“.

Plánovaný zákon dokládá, jak úzce je rumunská politika spojena se sousedním Maďarskem. Kromě pravicových stran ji podporuje také Demokratická aliance Maďarů v Rumunsku, která rovněž podpořila maďarské referendum o ochraně dětí plánované maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Referendum by mělo v podstatě potvrdit již přijatý zákon.

Maďarští voliči budou dotázáni, zda podporují studium sexuální orientace ve školách bez souhlasu rodičů, nebo zda by měly být prosazovány praktiky změny pohlaví u dětí.

„V sázce je budoucnost našich dětí, takže nemůžeme ustoupit,“ prohlásil v Bruselu premiér Viktor Orbán.

Vzhledem k tomu, že Maďaři mohou volit i v zahraničí, což je více než milionová menšina žijící v Transylvánii, bude důležitou roli hrát Rumunsko.

Rumuni naopak koncem loňského roku uspořádali parlamentní volby a stejně jako v případě referenda jich přišlo k urnám rekordně málo. Vládu nakonec převzali liberálové, kteří skončili druzí. Propastná účast na demokratickém procesu v Rumunsku vysílá varovné signály, že politika přestala být důležitá pro Rumuny, kteří se zdají být sevřeni každodenními obavami z COVID-19 a poklesem životní úrovně. Mnozí jednoduše nevěří politikům v zemi.

Stejně tak práva LGBT menšin pro ně zůstávají okrajovým tématem, které tolik rozčiluje úředníky EU a nevládní organizace v Bruselu, a to vše učinilo otázku LGBT spolu s řadou dalších politik zaměřených na identitu jedním z intenzivních témat. I když existují určité náznaky, že roste tolerance vůči LGBT skupinám, zůstává Rumunsko konzervativní zemí. V průzkumu citovaném RFE však tři čtvrtiny rumunských respondentů uvedly, že jim „nevěří“, a 59 procent Rumunů uvedlo, že by nechtěli mít za příbuzného gaye.