„Pokud má Německá spolková republika v úmyslu zrušit některé svoje nejenom uhelné, ale i jaderné elektrárny, tak si počkáme jaké to bude mít důsledky...." pak už to bylo střihnuté a my se nedozvíme co odpověděl německý prezident.

Ale...

„Německo čelí energetické krizi. Země nezavádí nové kapacity zelené energie tak rychle, jako opouští jadernou a uhelnou výrobu. To znamená, že schopnost Německa pokrýt špičky v poptávce po elektřině by mohla v příštích dvou letech klesnout, což by znamenalo riziko výpadků,“ napsal na Twitteru korespondent Bloombergu Stephen Staprzynski . Upozorňuje, že němečtí spotřebitelé již platí nejvyšší účty za elektřinu v Evropě a velkoobchodní ceny od roku 2008 vzrostly o 60%.

„V této situaci je Německo stále více závislé na plynových elektrárnách a ceny plynu se obchodují na rekordních úrovních, což ovlivnilo náklady na elektřinu," poznamenává novinář Bloombergu.

Letos se Berlín zcela vzdá jaderné energie (8 GW) a třetiny výroby uhlí (14 GW). Podle Fraunhofera se od ledna tyto zdroje podílejí na 40% výroby elektřiny v zemi.

Podíl výroby elektřiny z plynových  elektráren je nyní malý, pouze 11%, ale jen proto, že se letos stalo výnosnějším spalovat uhlí.

Po opuštění jaderných a uhelných tepelných elektráren se úroveň využití plynu zvýší, protože zelená energie je nestabilní a výroba plynu zůstane jediným zdrojem, který dokáže vyvážit a pokrýt špičky spotřeby.

Celková spotřeba plynu v celé EU se ve druhém čtvrtletí dodavatelé prodejci, protože v první polovině roku omezili dodávky o 16 miliard metrů krychlových a přesměrovali náklad na ziskovější trhy v Asii a Jižní Americe. Spuštění významných dodatečných kapacit pro výrobu zkapalněného plynu se očekává až v roce 2026.

Gazprom se proto opět mění v „dodavatele poslední instance“. Ale tato omezení staví Berlín před volbu. Jak ukázal letošní rok, Gazprom se zavazuje k ukrajinskému tranzitu, ale pouze v rámci smluvních objemů. A zvýší je pouze v případě, že celá kapacita Nord Stream 2, jejíž spuštění je plánováno na letošní rok, nestačí na další poptávku.

Tato pozice je pro Berlín matoucí. Je zapotřebí stále více plynu a pravidla třetího energetického balíčku a směrnice o plynu téměř sníží kapacitu baltského plynovodu na polovinu, pokud Gazprom nevytvoří nové režimy prodeje plynu prostřednictvím Nord Stream 2.

Zástupce ředitele Národního fondu energetické bezpečnosti (NESF) Alexej Grivach věří, že v situaci omezení nebude Německo schopno pokrýt své potřeby modrého paliva. „Budeme potřebovat další objemy dovozu plynu i dovozu elektřiny ze sousedních zemí. Nord Stream 2 byl také postaven tak, aby uspokojil tuto dodatečnou poptávku v Německu a dalších severských zemích, “ poznamenává odborník. Zástupce ředitele FNEB věří, že taková situace bude hrát do karet Gazpromu: „Z nějakého důvodu jsem si jist, že pokud Německo nebude mít dostatek plynu, rozhodnutí o Nord Stream 2 bude nalezeno samo a potrubí budou použity v náležité kvalitě. “