Tento týden se objevila zpráva, že Evropský parlament nebo Evropská komise doporučují jednotný postup vůči Ruské federaci, který schválil i náš Senát. Mezitím tento týden přijel ruský ministr zahraničí do Maďarska a do Rakouska, kde jedná s nejvyššími představiteli o různých věcech, o kterých zase nemáme žádné informace.

 Co nám k tomu můžete říct pane Zbořile?

„Já si jednak myslím, že ten základní dokument byl odhlasovaný Evropským parlamentem a doporučený Evropské komisí, aby se jím řídila. Vyjádření České republiky zatím proběhlo jenom na úrovni Senátu a nikdo sice neprotestoval, ale při setkání velvyslanců v Černínském paláci ministr zahraničních věcí oznámil, že musíme také být jednotní,  ale nesmíme zapomenout na to,  že bychom měli udržovat kulturní i ekonomické styky s Ruskou federací. Nevím, zda to byl signál pro ministerstvo zahraničních věcí v Moskvě anebo pro Evropský parlament, ale dost dobře si neumím představit, že budeme usilovat o rozvíjení kulturních a ekonomických styků, když politicky jsme téměř v zákopech, ze kterých chceme vyrazit do nějaké útočné války. A ještě navíc,  když zřejmě Ruskou federaci to prohlášení vůbec nezajímá,“ říká Zdeněk Zbořil v úvodu rozhovoru pro Prvnizpravy.cz.

Cesta ruského ministra zahraničí…

„Důkazem je i cesta, řekněme tomu do Podunajské federace, ministra zahraničí Lavrova, která se  odehrávala v Budapešti a ve Vídni a na té nejvyšší mezinárodně politické úrovni obou států. Ta vlastně symbolicky popírá představu Evropského parlamentu o tom,  že „v jednotě je síla“.

V jednotě síla? Když se křičí příliš nahlas, tak to znamená, že asi ta jednota není tak úplně jednotná,  jak bychom si přáli. Paralelně s tím Viktor Orbán o několik hodin dříve prohlásil, že nastal čas, aby se začalo mluvit o opuštění nebo vystoupení Maďarska z Evropské unie a zprávy z Vídně také nejsou příliš povzbudivé. A to ačkoliv bych si dovolil tvrdit, že česká média dělala všechno možné pro to, abychom se nic o těch vídeňských jednáních nebo jednáních mezi Rakouskem a Ruskou  federací nedozvěděli. Ministr zahraničí Lavrov se sešel nejen s ministrem zahraničí Rakouské republiky, ale také s předsedou vlády a jednali o tolika závažných problémech, že snad by si toho mohla aspoň nějaká česká media,  nebo alespoň někteří zpravodajové, všimnout než se stalo/nestalo.

To, že se jednalo také s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii je jenom jakýsi přívažek, ale rozhodně se mluvilo o provozování Nord Stream-2, o tom jaké budou ty skutečně ekonomické vztahy, případně ty kulturní,  které mezi Rakouskem a Ruskou federací jsou na vysoké úrovni a jaké budou v nejbližší budoucnosti. Takže ani nevím, co všechno  jsme zanedbali. Jediné téma, které jsem nezaznamenal ve zprávách z Vídně je kybernetická bezpečnost. Takže když víme, že o tom mluvili mezi sebou prezidenti Ruské federace a Spojených států a že to považují za závažné téma, tak se mi zdá,  že toto téma mohlo být ve Vídni také jedním z nejdůležitějších. Jenom není třeba o tom příliš nahlas mluvit na veřejnosti.

A zdá se mi, že nejen česká diplomacie, ale i ta česká takzvaná částečně nezávislá mezinárodně-politická doktrína, může být zase na nějakou dobu postavená do autu a být mimo pozornost nejenom těch velkých velmocí, které rozhodují o osudu světa,  a také trochu o osudu Evropy, ale i stranou těch menších zemí, které jsou dokonce členy Evropské unie,“ dodává Zdeněk Zbořil.