Sledoval sem v hotelovem pokoju ty podivne zpravy z Afganystanu, kaj od včerejšiho rana všecky zpravodajske zdroje věděly o chystanem atentatu a přesto (nebo zaměrně) temu nikdo nezabranil a tak to rozervalo přes sedumdesat Amiku a amerycky mluvicich Afghancu a odeslalo je k Allahovi, Jahvemu, Otci našemu a tak dal do přislušnych nebeskych sekci.

V obskurnim populistyckem platku New York Times psali, že Amici by radi vyvezli čtvrt milijonu Afgancu. Kura, co s nima v te Ameryce asi tak budu robit, pomyslel sem si. A pak sem ty zpravy pročetl podrobněji, bo mi tu coš furt něgralo. Čemu je vozi patnact hodin do Ameryky, když je možu za patnact minut vysadit vedle ve zpřatelenem Pakištanu?

Ale oni neenem že je nevysazuju ve vedlejšim Pakištanu, oni je nevozi ani do Ameryky. Oni je vozi do Evropy. Na zakladny v Německu, Italyji a... hlavně na svoju druhu největši evropsku zakladnu Bondsteel. A ta je v Kosovu. Nepovedlo se jim to po zemi, bo to šlo přiliš pomalu, zvolili tedy rychlejši cestu letadlama.

Kruh se uzavřel. Bondsteel je sto kilaku od albanske hranice. Už chapu ten jarni vypuštěny balonek s navrhem na sjednoceni Albanyje a Kosova. Už tušim, kdo investoval do špičkove infrastruktury Kosova a Albanyje. Už vim, kdo bude v nově vystavjanych apartmanach byvat. Zatimco stare haviřske vdovy u nas budu do konca svojich dnu platit Bakalovi vypalne v kvartyrach, kere jim socani s Bakalu zpryvatyzovali, zatimco mladi Albanci budu dal vyjižďat do Italie a zapadni Evropy za robotu, aby uživili rodiny, mlade islamske rodinky zaplni připravene apartmany albanskych měst a pobřeži a budu si uživat uprchlickych penzi, kere jim v bruseli radi přiděli.

Bude se jim tam hezky byvat. Možete se tam zajet podivat. Neni to tak daleko ani od nas tam, a bodužel, ani z Albanyje do Břeclavi.