Policisté v Německu zatkli Iráčana poté, co sexuálně napadl čtyřletou dívku, která cestovala regionálním vlakem s rodiči z Bádenska-Württemberska do Hesenska.

Čtyřletá oběť spolu se svou matkou, otcem a šestnáctiletou sestrou hledala místa v regionálním vlaku jedoucím do města Erbach, když podezřelý, dvacetiletý Iráčan, začal mladou dívku urážet, načež popadl 4leté dítě a políbil ho, píše deník Stuttgarter Zeitung.

Podle místní policie podezřelý z místa činu utekl, ale nevystoupil z vlaku poté, co ho rodiče čtyřleté holčičky s napadením konfrontovali. Navzdory pokusům podezřelého o útěk se ho však státním policejním složkám podařilo zatknout, když vlak přijel do Biberach an der Riss poté, co ho na situaci upozornila matka oběti.

Nyní federální policie vyšetřuje iráckého státního příslušníka mimo jiné pro podezření ze sexuálního obtěžování a urážek.

Útok přichází o něco více než rok poté, co byli zatčeni dva iráčtí bratři za to, co němečtí prokurátoři popsali jako „lov“ na mladé ženy v berlínských nočních klubech. Oba bratři, třiatřicetiletý Wisam a pětadvacetiletý Karrar, byli zatčeni a obviněni ze spáchání několika znásilnění žen ve věku 14, 18 a 21 let.

V roce 2020 došlo v Berlíně k výraznému nárůstu případů znásilnění, kdy migranti tvořili téměř polovinu všech osob podezřelých ze znásilnění, přestože tvoří malé procento celkové berlínské populace. Pokud jde o druhou polovinu osob podezřelých ze znásilnění, není přesně jasné, jaké procento z nich má přistěhovalecký původ a kolik z nich má v Německu hluboké rodinné kořeny.

Statistiky zveřejněné loni na jaře německou kriminální spolkovou policií (BKA) ukázaly, že podezřelí bez německého pasu provedli v roce 2019 více než třetinu všech trestných činů v zemi. Stejná zpráva odhalila, že žadatelé o azyl, kteří nedávno přišli do Německa, což je skupina, která v té době tvořila pouhá 2 procenta populace, spáchali téměř 15 procent všech násilných trestných činů.

Podobný vývoj zaznamenaly i další země v západní Evropě.

V prosinci roku 2019 odhalily údaje italského ministerstva vnitra, že 42 procent všech podezřelých ze znásilnění byli cizinci.

Předloni švédská státní televize SVT uvedla, že 58 procent mužů odsouzených za znásilnění nebo pokus o znásilnění ve Švédsku v předchozích pěti letech byli migranti, kteří se narodili mimo Evropskou unii, přičemž převážná většina pocházela z Blízkého východu a Afriky.

Navzdory drtivě negativním důsledkům, které pro-masová migrační politika má na německou a západoevropskou společnost, předseda německého Spolkového úřadu práce Detlef Scheele, který je rovněž politikem Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), nedávno prohlásil, že země potřebuje každý rok dalších 400 000 migrantů, aby měla dostatek pracovních sil.

„Až se uprchlíci z Afghánistánu vydají na cestu, mělo by Německo udělat vše pro to, aby je přijalo,“ řekl Scheele novinářům německého listu Süddeutsche Zeitung.

Scheeleho hodnocení současné situace bohužel nebere v úvahu statistiky německé vlády, které ukazují, že většině migrantů žijících v zemi se dosud nepodařilo vstoupit na trh práce. Nová studie provedená výzkumnými pracovníky Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) odhalila, že podle posledních údajů zveřejněných v roce 2018 získalo v Německu práci pouze 43 procent všech žadatelů o azyl.