Migrační tlak, který každým dnem sílí, se začíná stále nápadněji podobat vlně, kterou jsme v Evropě zažívali před pěti lety. Jen o tomto víkendu dorazilo podle střízlivých odhadů na italský ostrov Lampedusa, který tvoří první linii střetu, více jak tisícovka migrantů z Afriky a Asie. Italská pobřežní stráž je vylovila ve spolupráci s neziskovkami z člunů ve Středozemním moři. Jak je obvyklé, drtivou část tvořili bojeschopní mladí muži, z nichž mnoho patří k džihádistům, kteří tímto způsobem posilují islamistické jednotky na starém kontinentu.
„Jedná se o jeden z největších přívalů migrantů za poslední dobu,” uvedl starosta ostrova Toto Martello. Kvůli vlnám z předchozích dnů je migrační středisko na Lampeduse tak jako všechna ostatní na italském pobřeží nacpané k prasknutí. To, že už od jara dochází k soustavnému zvyšování intenzity příchodu migrantů na všech frontách, jistě souvisí také s ukončením okupace Afghánistánu, odkud se tento týden stáhl za dramatických okolností poslední americký voják.
Je velmi pravděpodobné, že na rozdíl od propagandy, kterou nás po 20 let trvající okupace zásobovala média (vykreslující vítěznou strategii Západu) měla americká administrativa informace o tom, že situace je neudržitelná. Proto se zřejmě rozhodli, že překotným útěkem vytvoří situaci, kdy se země už tak s jednou z největších množin migrantů stane katalyzátorem další fáze islamizace Evropy.
Prvním předvojem této vlny byly tisíce evakuovaných Afghánců leteckým mostem do Evropy pod záminkou, že se jedná o spolupracovníky okupačních armád, kterým by v případě, že by v zemi zůstali, hrozila smrt. A to i přesto, že vládnoucí hnutí Tálibán, vyhlásilo všeobecnou amnestii, podle které ten, kdo se nedopustil kriminálního jednání, nemusí mít obavy o život. Z toho tedy vyplývá, že do Evropy jsou buď stěhovány tisíce kriminálníků pod maskou tlumočníků, anebo se rozehrává hra pro další infiltraci Evropy migranty, jimž však ve skutečnosti ve své zemi nic vážného nehrozí.
Sorosovské neziskovky dorážejí celou dobu na vlády jako pověstné jezinky: „jen jeden prstíček strčíme….“ V tomto případě jen tisíce tlumočníků s rodinami - a pak další, kteří jsou v „ohrožení“. V případě naší země to znamená 169 Afghánců, o kterých jsme se tento týden dozvěděli, že 152 z nich požádalo o azyl. A socialistický ministr vnitra Hamáček hned přispěchal s ujištěním, že jim budou nabídnuty byty a zaměstnání, dětem školní docházka - a budou integrováni do společnosti. Předvolební prohlášení „ani jednoho migranta“, o kterém nás ujišťovala Babišova vláda, bylo tedy touto operací „tlumočník“ prolomeno.
Politické neziskovky a další pijavice, které vytvářejí globalistům pro multikulturní džihád předmostí, se okamžitě nechaly slyšet, že to zdaleka nejsou všichni. Že v afghánském emirátu, jak se od převzetí vlády Tálibánem země nazývá, zůstaly miliony, které by také chtěly do Evropy a že bychom jim tak jako ostatní evropské země měli otevřít svou náruč.
Je evidentní, že občané evropských států, kteří jsou pod tlakem globalistů spolupracujících s národními vládami, nemají pro další migrační vlnu příliš pochopení. Multikulturalisté musejí tedy postupovat opatrně, aby nespustili řetězovou reakci odporu evropského obyvatelstva drceného na jedné straně covidovou sanitární totalitou, a na straně druhé progresivistickou agendou, k níž likvidace historických států a národů pomocí imigrace již neodmyslitelně patří.
Však také Evropská unie, která je prodlouženou rukou globalistů usilujících pomocí Velkého resetu o nastolení Nového světového řádu, začala jednat o repatriaci „uprchlíků“ z Afghánistánu, ve kterém prý zuří občanská válka. Rozdmýchat ji pomocí ISIS, který byl Západem stvořen a dlouhodobě figuruje v jeho geostrategických plánech, jak jsme mohli vidět např. ve válce Sýrii, není pro „resetáře“ žádný problém.
Občanská válka islamistů v Afghánistánu, by tak mohla být vítanou záminkou pro spuštění další migrační vlny, tak jako se jimi rozpoutaná a Západem financovaná válka v Sýrii stala záminkou k otevření migračních stavidel v roce 2015. Pozorně proto sledujme, jak se bude situace v Afghánistánu a na migrační frontě - což jsou spojené nádoby - vyvíjet. Prozatím zejména Německo a Francie našlapují v této věci velmi opatrně, neboť obě země čekají důležité volby.
V Německu se rozhodne již za měsíc a média dělají všechno pro to, aby se migrační otázka jako téma do voleb pokud možno vůbec nedostala. Jediná opoziční strana AfD, která na toto nebezpečí soustavně poukazuje a varuje před spuštěním další migrační vlny, se pro jistotu v hlavních diskusních pořadech vůbec neobjevuje, neboť ani veřejnoprávní ani soukromá média do hlavních předvolebních debat tuto třetí nejsilnější parlamentní stranu nezvou. Tak velí principy svobodných a poctivých voleb podle manuálu „liberální demokracie“.
Francii čekají klíčové prezidentské volby příští rok, takže ani v zemi galského kohouta, kde je popularita stávajícího prezidenta Macrona na bodu mrazu, nemají velký zájem, aby se znovu otevřela otázka povinného přerozdělování migrantů, jak na to dlouhodobě tlačí Brusel. I přes tuto předvolební opatrnost musejí ale vlády reflektovat přání svých globálních sponzorů, kteří je drží u moci.
Proto podepsala tento týden stovka zemí v čele s USA závazek vyvíjet tlak na Tálibán, aby otevřel hranice pro všechny, kteří chtějí zemi opustit. Základ migračních vln budou tvořit kromě jižní africké větve tentokrát také Afghánci (a všichni, kteří se za ně budou vydávat). Jako se někteří hledaní zločinci vydávají za tlumočníky, jak výjimečně zjistily německé úřady, když pod krytím fikce „tlumočníků“, se vrátili někteří vyhoštění kriminální migranti, kteří využili evakuačních letů z Kábulu.
Naše říjnové volby rozhodnou mimo jiné také o tom, zda se sorosovským koalicím (Piráti/STAN) a (ODS/KDU-ČSL/TOP09) spolu s ČSSD podaří pootevřená dvířka před blížící se migrační vlnou otevřít dokořán, nebo včas přibouchnout.
Je jen na nás, jak se rozhodneme.