Vzpomínám si na sjezdy ČSSD, kdy tehdejší předseda Bohuslav Sobotka balancoval na hraně 50 % a přesto se zoufale držel, protože Zdeněk Bakala a Radek Pokorný to tak chtěli. A delegáti sjezdů dělali poslušnou stafáž. Až k propadu pod 10 % ve volbách. Kurz je ve zcela jiné pozici. V roce 2013 byly volební výsledky ÖVP stejné jako u socialistů (SPÖ) – kolem 25 %. V roce 2015 se v Rakousku kromě Svobodných (FPÖ) v podstatě nikdo nezmohl na odpor vůči „Willkommenspolitik“ německé kancléřky Angely Merkelové a Rakouskem se přehnala pořádná vlna „Syřanů“, z nichž desetitisíce v zemi zůstaly a dnes má Rakousko 4. největší afghánskou komunitu na světě – 44 000.

Socialisté měli tehdy kancléře Wernera Faymana, který dokonce musel odstoupit, aby stranu nepohřbil. SPÖ se v následujících volbách 2017 nadechla trochu, lidovci pořádně a tento kurs jim vydržel. Dnes se pohybují v průzkumech kolem 35 %, socialisté kolem 20 % stejně jako Svobodní, kteří v roce 2019 byli nuceni odejít z vlády po tzv. skandálu „Ibiza“. Vláda ÖVP- FPÖ padla. Následující předčasné volby opět vyhráli lidovci s 37, 4 % a utvořili vládu s po dlouhém vyjednávání se stranou Zelených, která získala 13 %. Svobodní do vlády jít odmítli.

Tolik k historii a objasnění toho, proč má kancléř Kurz takovou podporu ve své straně – sebral ji pomyslnému hrobníkovi z lopaty. Německá bratrská unie CDU/CSU si o takové podpoře voličů může nechat zdát, a to mívali přes 30 % pravidelně. Co je recept na úspěch rakouských lidovců? Zaprvé to byla v počátku „nová tvář“ Sebastiana Kurze. Nebyla to ovšem jen tvář, jak to bývá požadováno od našich stran, ale kompletně nová rétorika. Kurz pochopil, že nelze lidem vysvětlovat, že to, co se jim nelíbí a trápí je, je správné, protože je to politicky korektní a „v Německu to také tak mají“. Od počátku jeho nástupu do čela strany a poté i vlády to bylo především ukončení „vítací kultury“. Samozřejmě jsou v Rakousku stále noví uchazeči o azyl, ale masové migraci říká Kurz jasné NE. Všechny pokusy se „syrskými sirotky“, „sirotky z Morie“ a „afghánskými homosexuály a ženami“ naráží stále na jednu větu – Rakousko bude pomáhat na místě (vor Ort), ale nepřijme žádné další kontingenty uprchlíků. „Dokud budu kancléřem, nestane se tak“, opakuje Kurz často. To je základ úspěchu „nových lidovců“.

Nic není zadarmo, a celá ÖVP, lidovecká část vlády a Kurz sám se po většinu doby, kdy vedou v „žebříčcích popularity“, stali neustálým terčem pokusů o shození vlády za strany opozice – socialistů, liberálů i Svobodných. Neustálá obvinění z korupce, z nelidského přístupu k uprchlickému tématu a dokonce návrhy na trestní stíhání nabyly na intenzitě zejména koncem loňského roku a letos na jaře a odvolávání ministrů za ÖVP bylo na pořadu parlamentních schůzí prakticky každý týden. Téměř všechna mainstreamová média včetně veřejnoprávní televize ORF věnovaly těmto obviněním pomalu větší pozornost než koronavirové situaci v Rakousku. Kancléř Kurz i ministři vnitra (Nehammer) a financí (Blümel) čelili v přímém přenosu výzvám TV moderátorů, aby odstoupili. Koaliční partner, tedy Zelení, pak byli vyzýváni, aby konečně vládu položili, což tito neučinili. Mimochodem, všechny ty strašlivé korupční aféry tak nějak splaskly.

Na začátku svého projevu na sjezdu včera Sebastian Kurz řekl, ž si často kladl otázku, jestli je coby terč neustálých útoků na správném místě a jak dlouho to on i jeho rodina mohou vydržet. Hned ale dodal, že se cítí posílen i podporou svých straníků a hejtmanů a že politik nesmí být „bolestín“.

Program ÖVP shrnul Kurz v pěti bodech:

1. daňové úlevy u malých a středních příjmů, protože „kdo pracuje, musí být schopen se uživit“, ale také „každý, kdo je schopen práce, má pracovat“. Zvýší se podpora rodinám - rodinný bonus.

2. Práce – zjednodušení byrokratických překážek u vzniku podniků a živností, nastartování ekonomiky po období pandemie.

3. K třetímu bodu řekl: „Digitalizace je prostě fakt, který nijak nezastavíme“. Faktickým výsledkem by mohlo být i to, že každý žák bude mít vlastní notebook.

4. Migrace - K ní nezměnil Kurz postoj: „Ano, pomoci bližnímu je křesťanská sociální odpovědnost. Neomezené přijímání lidí z krizového regionu ale nefunguje, chyby z roku 2015 se nesmí opakovat. Pro demokracii je nakonec zásadní, kdo zde žije a v co lidé věří. To pro nás znamená - neměli bychom přijmout více lidí, než dokážeme integrovat. “

5. Samozřejmě že bodem programu ÖVP je i ekologizace. Ale i tady není Sebastian Kurz žádný „greendealista“. Apeluje na to, aby se při aplikaci Zeleného údělu dbalo na zdravý rozum a opatření se přijímala s rozvahou. „Člověk cítí povinnost zacházet s přírodou s respektem, ale není to buď / anebo: „Samozřejmě musíme masivně snížit emise CO2, ale mnoho lidí ve venkovských oblastech je závislých na automobilech. Auto není nepřítel,“ řekl doslova Kurz.

Ostatně nejlépe shrnul postoj ÖVP k ekologizaci ve svém projevu na sjezdu šéf poslaneckého klubu lidovců August Wöginger: „Zemědělec potřebuje traktor, podnikatel náklaďák a člověk, který dojíždí do práce, potřebuje auto. Jinak to nefunguje.“

Kurz shrnul i výsledky své vlády v období pandemie koronaviru a konstatoval, že díky masivnímu testování a finanční podpoře firem i zaměstnanců, kteří kvůli omezením nemohli pracovat, známé jako „Kurzarbeit“ se podařilo udržet zemi v chodu. Rakousko skutečně investovalo do udržení ekonomiky země značné prostředky i díky tomu, že ministr financí, na rozdíl od našeho, může přimět Rakouskou národní banku, aby peníze do ekonomiky „nalila“. Vyzval také všechny, aby se proti covidu dali očkovat, tento jeho postoj je dlouhodobě znám. Kdo podle něj covid ještě neprodělal a nenechá se očkovat, dříve či později se nakazí. V Rakousku také konzistentně dodržovali opatření po většinu pandemie bez výrazných výkyvů podle momentální poptávky. Každý, kdo přijde kdekoli v Rakousku do restaurace či obchodu, to může potvrdit.

Naděje, kladená do sjezdu s tím, že strana se od Kurze odkloní, jak někteří politici a komentátoři naznačovali, se tedy nenaplnila. Předsedkyně SPÖ, velká Kurzova kritička Pamela Rendi – Wagnerová, při podobném měření popularity uvnitř strany dostala nedávno 75 % podporu, což bylo označováno za „hubený výsledek“. A to navzdory masivní podpoře médií. Vox populi, vox dei. Zdá se, že Rakušané si vytvořili zdravou rezistenci na mediální masírky. Dlouhé obličeje komentátorů ORF hovořily včera za vše.