Spoustu lidí by ani ve snu nenapadlo, že se najde zákonodárce, hlasující pro právní předpis, který si ani nemůže přečíst. V Evropském parlamentu je takových dost. Na středečním zasedání Zemědělského výboru jsme měli na programu mimo jiné hlasování o návrhu nařízení o prodloužení doby trvání odrůdových práv pro druhy chřestu a druhové skupiny květinových cibulí, dřevin s drobným ovocem a okrasných dřevin. Výbor schvaloval kompromisní výsledek jednání s Radou. Kupodivu bez oficiálního znění dohody s ministry.
Rada i europarlament mají tradičně v srpnu něco jako „celozávodní“ dovolenou. Jejich úředníci se rozjedou do svých domovských zemí navštívit příbuzné nebo prostě někam k moři. Na jejich místa nastupují řemeslníci, kteří eurobaráky zvelebují. Stěny čeká nový nátěr, mění se kávou pobryndané koberce apod. Takto je to každé léto. Vedení našeho výboru naplánovalo první poprázdninové jednání hned na 1. září. V české Sněmovně by to nebyl problém, protože tam by někdo na sekretariátu výboru fungoval nejméně týden před zasedáním. A samozřejmě rozeslal všem poslancům veškeré dokumenty pro jednání.

Členům Zemědělského výboru europarlamentu rozeslal vedoucí sekretariátu program jednání v pondělí 30. 8. 2021. Jen program. Některé dokumenty, o nichž jsme jednali ve středu, byly k dispozici na intranetu. Většinou šlo o „papíry“, která nám Komise zaslala už na jaře. Věci, na nichž část poslanců pracovala těsně před prázdninami, nebyly ostatním dostupné ani při středečním jednání, protože během prázdnin byl kvůli údržbě odstaven i informační sytém europarlamentu.

V posledním červencovém týdnu se slovinský ministr zemědělství za Radu dohodl se stínovými zpravodaji Zemědělského výboru EP o finálním znění nařízení o prodloužení ochranných práv k novým odrůdám chřestu, malého ovoce a okrasných stromků. Slovinský ministr slíbil, že sekretariát Rady zašle finální text ke chválení ostatním poslancům během prázdnin. Podle toho, co dnes telefonicky zjistila na sekretariátu Rady stínová zpravodajka naší frakce Identita a demokracie (ID) Mara Bizzoto, úředníci Rady dokument do parlamentu skutečně zaslali. Poslali jej pracovníkovi sekretariátu Zemědělského výboru EP, který byl pro toto nařízení určen jako kontaktní osoba.

Jenže dotyčný měl až do 1. 9. 2021 dovolenou. Do jeho e-mailu se nikdo jiný nedostane a žádné centrální úložiště pošty europarlament nemá. Když ve středu přišlo na hlasování, v němž byl schvalován kompromis s Radou, upozornil jsem jako koordinátor frakce ID, v níž působí i europoslanci zvolení v ČR za SPD, že naše frakce nedostala finální text. Ostatní mě ujistili, že nejde o nějakou „diskriminaci“, protože že oni text také nemají. Navrhl jsem přeložení hlasování na příští týden. Tedy na dobu, kdy text podle slibů šéfa sekretariátu výboru budeme mít. Probruselská většina to odmítla. Ujišťovali mě, že v dohodě není nic nebezpečného. A chtěli abych hlasoval pro text, který si nemohu přečíst.

Ptal jsem se kolegyně, která naši frakci zastupovala v Trialogu, co přesně se slovinským ministrem dohodli. Ujišťovala mě, že si vzájemně odsouhlasili technické změny formulací, které nemají vliv na celkovou formu ani délku ochrany práv duševního vlastnictví šlechtitelů. Jejich dopady konzultovala s italskými sdruženími pěstitelů a podle nich texty od Slovinců nebyly problematické. Po mém dotazu, zda pro to tedy můžeme na její odpovědnost hlasovat, nás však varovala, abychom to nedělali, pokud text nemáme v okamžiku hlasování na stole.

V minulosti už se totiž stalo, že takto se do hlasovací mašinérie dostalo zmocnění Komisi harmonizovat výši pokut za dopravní přestupky v celé EU. Rumunské předsednictví Rady jej v trialogu „přilepilo“ do textu nařízení, kterým bylo umožněno prodloužení maximální povolené délky kamionových souprav, pokud používají aerodynamické nádstavce. Tehdy poslanci z východoevropských zemí, kteří text dohody podpořili aniž si jej mohli přečíst, také netušili, že zvedají ruce pro zvýšení pokut ve svých zemí na úroveň Německa, kde mají několikanásobně vyšší platy.

Pro dokument, který nemáme ani 2 dny po hlasování, jsem nakonec nehlasoval. Schválila jej probruselská většina. Tím zakončili proceduru, která se podle jednacího řádu jmenuje „1. čtení ve výboru“.